Palác Lucerna ukrývá zajímavá tajemství, která překvapí i po sto letech

  1:00aktualizováno  1:00
Velký sál nebo hudební klub navštívil asi každý, málokdo však tuší, že původně se tu měl hrát hokej a praktický průchod z Vodičkovy do Štěpánské ulice byl unikátním řešením. Palác Lucerna má pár svých tajemství i po sto letech, píše magazín City Life, který vychází poslední pátek v měsíci.

Palác Lucerna je první pasážový dům v Praze. | foto: Profimedia.cz

Pražané vstoupili do 20. století lehkým krokem. Hospodářství se dařilo, kultura vzkvétala, hlavní město českých zemí se stávalo moderní metropolí a v jejím centru se budoval jeden skvost za druhým – Národní divadlo, Národní muzeum, Rudolfinum, Obecní dům, Nová radnice i nábřeží, kterému z velké části ustoupilo židovské ghetto.

Fotogalerie

Mladí architekti se už neinspirovali monumentálním historismem, ale elegantní secesí a později geometrickým kubismem. Lidé začali mít víc volného času, rostl blahobyt a touha po zábavě a utrácení a tím se měnila i podoba města.

Nové společenské nálady si všiml i stavitel a velký vlastenec Vácslav Havel a vyprojektoval víceúčelovou budovu s obchody, tanečním a divadelním sálem, kavárnou a barem. Průčelí navrhl s největší pravděpodobností jeho dvorní architekt Osvald Polívka, se kterým spolupracoval na svých projektech činžovních domů určených k prodeji.

Symetrická fasáda je členěna po stranách arkýři a balkony se zdobeným zábradlím. Hlavní část domu směřovala do Vodičkovy ulice a měla osmiosý půdorys, který manželce Vácslava Havla Emilii připomínal sklíčka lucerny. Podle toho dům pojmenoval Lucerna. A aby zvýšil jeho prestiž, přidal přídomek palác.

Místo pro něj vybral exkluzivní - na pozemku bývalého Bělského paláce a vedlejšího domu ve Vodičkově ulici ve spodní části Václavského náměstí. Stavební povolení získal 16. září 1907, kdy začala první etapa výstavby.

Spolupracoval na ní se stavebním inženýrem Josefem Čámským, protože sám inženýrský titul ještě nevlastnil, což bylo podmínkou podání žádosti o stavební povolení. Stavba paláce Lucerna trvala čtyři roky a již v roce 1909 se začal částečně využívat. Fungovala zde japonská čajovna Yokohama, restaurace s vlastním výčepem a kabaret.

Unikátní řešení

Konstrukce paláce Lucerna byla ve své době inovativním počinem. Sedmipodlažní dům se skládal ze dvou příčných částí, které byly propojené schodištěm a uzavřeným dvorem s prosklenou střechou. Tak byl zajištěn dostatek přirozeného světla a zároveň ochrana před deštěm a střídáním teplot.

V příčné budově ve dvoře se nacházely dva sály ve druhém a třetím patře. Přízemí a mezanin hlavní budovy se využívaly jako obchody. Zboží zdobilo velké prosklené výklady, které tak zároveň působily jako dekorativní prvek. Tříramenným schodištěm z vestibulu pak lidé vstupovali do foyer se šatnou a do hlediště s 824 sedadly.

Divadlo (s otočným jevištěm) se ani ne po roce změnilo na biograf a kino tu zůstalo dodnes. V budově byly dále ateliéry, kanceláře a v horních podlažích byty.

Moderní secesní prvky se snoubily s technickými finesami a novátorským řešením: šlo například o použití velkoformátových zrcadel, prosklených výloh, luxfer v zastřešení nebo železobetonové konstrukce, která nechávala vyniknout volnému prostoru v místnostech i v koridorech.

Palác Lucerna se ihned po svém otevření stal symbolem pražského kulturního...

Palác Lucerna se ihned po svém otevření stal symbolem pražského kulturního života.

První pražská pasáž

V roce 1913 odkoupila Pozemková banka palác hrabat Lexů z Aehrenthalu na Václavském náměstí s přilehlými domy v sousední Štěpánské ulici s cílem je rozparcelovat a prodat. Jak psaly dobové listy Klubu za starou Prahu: „Aehrenthalský palác nemá slavné minulosti.“

Prodeji tudíž nic nebránilo a rohová parcela okouzlila stavitele Matěje Blechu, Jana Černého a pražského advokáta a mecenáše Josefa Šupicha, kteří zde postavili palác Rokoko se známým kabaretem Červená sedma a nákupní pasáží. Zahradu paláce okamžitě odkoupil Vácslav Havel a začal s výstavbou druhé etapy paláce Lucerna.

Do projektu přizval stavitele Dobroslava Bezectného a Stanislava Bechyně, který se specializoval na železobetonové konstrukce. Ten navrhl Velký sál, po dlouhou dobu největší svého druhu v Praze.

Impozantní jsou nejen jeho rozměry – 54 metrů na délku, 25,5 metru na šířku a 9 metrů na výšku, ale především rozpětí sloupů (nosné rámy mají 15 metrů) a technické řešení. Základ v suterénu budovy tvoří čtrnáctimetrová vrstva štěrkopísku, na které stojí sloupy, jejichž patky spojovala železobetonová konstrukce v podobě vany.

Ta tvořila i stropní desku a Velký sál je tak de facto jádrem Lucerny a nese celou pasáž. Zabírá tři podlaží a vejde se do něj 2 500 stojících hostů a 1 500 sedících diváků. Ve stropě byla zároveň skryta i vzduchotechnika, která do sálu vháněla čerstvý vzduch, bohužel ji však komunisté po znárodnění zazdili. Vytěžený materiál Vácslav Havel používal na stavbu paláce.

Původně uvažoval o kluzišti nebo podzemních garážích, ale koncertní podnikatel Bedřich Spurný mu navrhl, ať postaví velký koncertní sál a pronajme mu ho. Později do něj pozval například Emu Destinnovou. Jeho syn František Spurný pak v Lucerně dlouho působil jako dramaturg a přivezl do Československa v roce 1965 Louise Armstronga.

Dalším unikátem bylo propojení ulic skrze dům veřejně průchozími pasážemi s obchody (i v patře). Palác Lucerna je první pasážový dům v Praze, pasáž v sousedním paláci Rokoko je z roku 1916.

Dokončení se však Lucerna dočkala až v roce 1921, stavba trvala čtrnáct let kvůli technickým i finančním obtížím a první světové válce. Součástí nové přístavby byly i kanceláře a byty, bydlela zde například automobilová závodnice Eliška Junková, a opět kavárna s automaty na kávu za 1,10 koruny. Prodávalo se jich údajně 1 500 až 2 000 denně. Už v roce 1927 po požáru v kabaretu v podzemí se musel palác opravovat.

Pozornost poutá výzdoba pasáže i zavěšený kůň od Davida Černého, který visí nad...

Pozornost poutá výzdoba pasáže i zavěšený kůň od Davida Černého, který visí nad pokladnou kina a představuje svatého Václava sedícího na břiše svého mrtvého koně. Zůstane tu do doby, než bude v zemích Koruny české obnovena konstituční monarchie.

Mekka kultury

Palác Lucerna se ihned po svém otevření stal symbolem pražského kulturního života. Konaly se zde plesy, taneční lekce, koncerty, sportovní akce (například turnaje v boxu s legendárním Gustavem Frištenským).

V dnešním Lucerna baru fungoval kabaret, ve kterém hrával Vlasta Burian, Karel Hašler nebo Voskovec a Werich. V roce 1929 se v Biu Lucerna poprvé objevil zvukový film – americká Loď komediantů.

Svůj módní salon zde otevřela Hana Podolská (výstavu jejích šatů můžete až do ledna zhlédnout v Uměleckoprůmyslovém museu). Po druhé světové válce zůstalo v provozu kino, pár obchodů v přízemí, bufet a Velký sál.

Palác byl znárodněn a syn jeho stavitele Václav Maria Havel jej krátce vedl jako správce. Asi většina Pražanů zde zažila svůj maturitní ples, taneční nebo nějaký koncert. Padesát let provozu bez udržovacích oprav se na stavbě výrazně podepsalo, rekonstrukci potřebovaly inženýrské sítě i fasáda. V roce 1973 vyhořel kinosál.

Tehdy se nejspíš i vyměnil původní páternoster za nový, 18 kabin koluje mezi 6 patry, převážně obsazenými kancelářemi. V roce 1991 palác získali v restituci bratři Havlové, vnuci stavitele Vácslava Havla.

Dnes se o palác Lucerna stará manželka Ivana Havla Dagmar a postupně jej rekonstruuje. Kromě již zmíněného kina Lucerna tu funguje i music bar pro komornější akce, Velký sál pro koncerty a plesy a galerie.

Občerstvit se můžete v kavárně Lucerna v prvním patře, ze které máte pasáž jako na dlani, v suterénu naopak sídlí Hospoda Lucerna s původním interiérem a nabídkou české kuchyně a v přízemí restaurace Monarchie odkazující na éru Rakouska-Uherska, za kterého byly základy paláce Lucerna položeny. Pronajmout si můžete také Gurmánský salonek v patře.

Když Vácslav Havel v roce 1908 ukázal návrh fasády nového projektu do Vodičkovy...

Když Vácslav Havel v roce 1908 ukázal návrh fasády nového projektu do Vodičkovy ulice své ženě, prohlásila, že jí to připomíná velkou lucernu.

Úchvatný výhled

Většina Pražanů zná Velký sál Lucerny, stejnojmenné kino a music bar a zkratku mezi Štěpánskou a Vodičkovou ulicí. Pozornost poutá výzdoba pasáže i zavěšený kůň od Davida Černého, který visí nad pokladnou kina a představuje svatého Václava sedícího na břiše svého mrtvého koně. Zůstane tu do doby, než bude v zemích Koruny české obnovena konstituční monarchie, jak si přála monarchistka Dagmar Havlová.

Fascinující je však i část veřejnosti skrytá. V posledním patře se nacházel ateliér Vácslava Havla a byt. Ploché střechy nerušily pohled, naopak ho otevíraly přes okolní budovy do dalekého okolí. Dohlédnete odtud na Pražský hrad, Petřín, koutkem oka zahlédnete i Národní muzeum a divadlo.

Syn stavitele Lucerny Miloš Havel zde točil první filmy před vznikem Barrandovských studií, po roce 1990 se střechy staly oblíbeným místem filmařů. Například Claudia Schifferová zde cvičila ve svých fitness videích. Střechy průběžně zpřístupňuje kavárník Ondřej Kobza.

Konají se zde různá cvičení, koncerty nebo přednášky. Cílem je vytvořit zde kavárnu a komunitní centrum. V současnosti projednává Kobza projekt s paní Havlovou, architekty a památkáři.

Kavárna na střeše však není tak novátorský počin, plánoval ji tam už samotný tvůrce paláce Lucerna, dokonce se skleněnou střechou, aby mohla fungovat celoročně. Možná se tu po 111 letech objeví.

Jedenáct podlaží paláce Lucerna se rozprostírá na ploše 22 000 metrů čtverečních, rekonstrukci by potřebovala všechna. Po 13 letech soudních sporů o vlastnictví paláce s ní Dagmar Havlová konečně začíná.

Ze střechy pražské lucerny je zelená louka. Běhají po ní kozy a králíci

Autoři:

Nejčtenější

Bungalov většinou nemá v české krajině co dělat. Důvodů je několik

Pokud už chcete mít přízemní dům, může mít mnohem nápaditější formu než...

I když se dnes bungalovy těší velké oblibě, osobně tyto domy, rozlehlé placky s nízkou střechou staženou až na uši,...

V jižních Čechách si postavili příjemný moderní dům, který dobře slouží

Na masivní trámové stupnice logicky navazují i další dřevěné designové prvky...

Nízké účty za provoz, vynikající kvalita vzduchu, příjemná akustika a tepelná pohoda, to jsou benefity domu, který...

Postavili si skvělou dřevostavbu s jezírkem. Topí elektrickými fóliemi

Koupací jezírko plánují dokončit letos. Je dostatečně velké a doplněné...

Občas je dobré nenechat se svést stereotypy. Na opačném konci pozemku (tedy ne u cesty jako sousedé) možná budete mít...

Ze starého bytu vytvořili skvělý interiér s příjemnou atmosférou

Také v kuchyni použili architekti „obnažené“ cihly. Industriální prvek sem...

Pro ateliér Seman architekti se stala hodně velkou výzvou proměna staršího bytu na moderní prostor s industriálními...

Prázdné domy lákají. Touha po levné senzaci může být pro urbex smrtelná

Pokud místo projde demolicí, fotky fanoušků urbexu obvykle zůstávají jedinou...

Znáte ten pocit, když začne pracovat adrenalin? Tepny přepravují okysličenou krev rychleji, oči i uši pracují na...

Další z rubriky

S čím Češi v roce 2018 udivili svět a porazili i největší firmy

Oceněný kryt ACS® funguje podobně jako střecha kabrioletu, automaticky zajíždí...

Čeští designéři vykročili do roku 2019 opravdu dobře. Konec roku 2018 totiž „oslavili“ ziskem hned několika...

Koupili si v Praze nový byt. Domov 3+kk si po proměně zamilovali

Mladý pár si pořídil byt v novém developerském projektu v pražské Michli....

Mladý pár si pořídil byt v novém developerském projektu v pražské Michli. Dispozice 3+kk s terasou jim vyhovovala, ale...

Módní výstřelky a módní barvy neberte vážně, radí designér nábytku

Modulární sedačku Blok v moderní šedivé barevnosti lze sestavovat do různých...

Michal Karafiát je známý především jako designér sedacího nábytku. Za své projekty získává významná ocenění, v loňském...

Chaty Mariánské Lázně
Chaty Mariánské Lázně

Za Školou, Mariánské Lázně - Úšovice
12 000 Kč/měsíc

Najdete na iDNES.cz