Místo vyvážení řeziva do Číny dnes vyrábějí nábytek a sází stromky

  • 1
Někdy dokáže jeden člověk změnit osud desítek jiných a zachránit i firmu, která dnes dělá dobré jméno nejen svému regionu, ale i celé republice. A navíc se starat o výsadbu lesa a jen tak mimochodem sbírat jednu cenu za druhou za design. To je případ Lea Čellára a jeho Javoriny.

Před čtyřiasedmdesáti lety vzniklo pod Tatrami první uměleckoprůmyslové výrobní družstvo stolařů nazvané po místě svého vzniku Javorina. Dodnes sídlí v původním regionu, zpracovává výhradně dubové dřevo z východoslovenských lesů a v manufakturní výrobě produkuje nábytek, který sbírá ceny za design navržený uznávanými jmény.

Vertikálně koncipovaná komoda z řady LINK+ může sloužit například i jako barová skřínka nebo malý homeoffice.

Od roku 1999 určuje směr vývoje Javoriny její současný šéfdesignér Leo Čellár, který byl dvacet let i na postu ředitele. 

„S holandským obchodním partnerem jsme na přelomu tisíciletí původně hledali výrobní možnosti, kde bychom mohli zpracovávat, pařit a sušit bukové řezivo a vyvážet je do Číny. V té době jsme v Javorině měli zkušenosti s masivním dřevem, tvořilo však jen menší část našeho výrobního programu.“

Ekonomicky na tom Javorina nebyla příliš dobře, družstvo bylo zdecimované takzvaným transformačním zákonem. Z projektu pro Čínu však nakonec sešlo a společnost začala hledat místo na trhu pod vlastní značkou.

Dřevo s námi často cvičí a dává nám lekce

Před dvaceti lety se v Javorině rozhodli i díky Leovi Čellárovi nalinkovat si novou budoucnost. Vsadili všechny karty na východoslovenský dub. „Dub je konzistentní z hlediska odbytu, je to konzervativní dřevina,“ vysvětluje Leo Čellár, proč se firma nejprve soustředila zejména na země, kde je dub tradičně používaný, jako jsou Holandsko, Belgie či Anglie.

Zpracování masivního dřeva, na rozdíl od nejčastěji používaných dřevovláknitých desek, má však svoje úskalí. Jsme přesvědčení, že to, co mělo hodnotu pro naše dědy, má hodnotu i dnes. A i když existuje mnoho lehčích cest, ta naše nás baví. Ne každý má v sobě tolik energie, aby se pustil do práce s masivním dřevem. Častokrát s námi ‚cvičí‘ a dává nám lekce. Mít možnost pracovat s něčím, co je živé, voňavé, organické a původní není dnes už samozřejmostí,“ vysvětluje designér.

Stoly a židle dnes z Javoriny putují do celého světa.

Mít svůj vlastní dub

Za každého zákazníka vysazuje Javorina ve spolupráci s lesními hospodáři na východním Slovensku mladý doubek v nově založeném porostu.Stromy rostou i víc než sto let, než se k nám dostanou. My jim dáváme prostor na dalších minimálně sto let u někoho doma a obratem zakládáme nový les,“ popisuje Leo Čellár strategii nazvanou GPS Forest pro udržitelnou výrobu.

„Většina slovenského dřeva bohužel odchází na export. To, co nakupujeme my, je z certifikovaných pil a hospodářských lesů, jejichž obnova převyšuje těžbu,“ dodává.

Design trvanlivý jako dubové dřevo

Za každého zákazníka se zasadí mladý doubek.

Leo Čellár je autorem většiny nábytku Javorina. „Design nábytku z masivního dřeva je náročnější než z jiných materiálů, protože dřevo zůstává stále živé. S měnící se vlhkostí mění svoje rozměry a konstrukce to musí zohledňovat. S ohledem na vysokou hodnotu materiálu neradi podléháme krátkodobým trendům, proto vyvíjíme design jednoduchý a hlavně nadčasový,“ říká.

V posledních letech Javorina často zve ke spolupráci i známá jména, jako jsou Lucie Koldová, Boris Klimek a Lenka Damová nebo studio Vrtiška a Žák.

Židle Lopa posledně jmenovaného dua je zároveň i jedním z nejsložitějších výrobků. „Je opracovávána současně na pěti osách, což je extrémně náročné na přesnost jednotlivých komponent. Výsledkem je ale poctivá dubová židle vyrobená bez jediného šroubu,“ popisuje Leo Čellár nedávnou výrobní zkušenost.

Nejlepší kolekce nábytku na Designbloku: Javorina / Vrtiška & Žák, židle Lopa

Nejprodávanějšími výrobky Javorina jsou však masivní dubové postele. Aby se na cestu k zákazníkovi mohla vydat třeba průměrná dubová postel z podtatranské výroby, musí projít lepením, broušením, frézováním, vrtáním, obrušováním, tmelením, olejováním a desítkami dalších úkonů.

Proces převážně manufakturní výroby začíná ale už při ručním výběru, třídění a sušení dřeva. „Výsledkem je postel, která voní, nevrže, vydrží sloužit generacím bez jakékoliv újmy, spolehlivě unese stovky kil živé váhy a ještě k tomu je hezká a vyrobená z lokálního dřeva. Lepší řešení jednoduše není,“ věří Leo Čellár. 

I díky jeho „zatvrzelosti“ a úsilí se slovenský dub prosadil ve světě, odnáší si ocenění i z pražského Designbloku a v Čechách slaví třetí výročí samostatného působení.