Tak je tomu třeba v případě pražského obchodního domu Kotva (podívejte se na tento projekt architektů Machoninových). Mluvčí ministerstva Simona Cigánková ČTK sdělila, že rozhodnutí padne pravděpodobně do konce roku. Nově se jedná o pražském Parkhotelu nebo o budově Strojimportu.
Návrhy na prohlášení nemovitých i movitých památek mohou vzejít od úředníků, ale i od kohokoli, třeba v případě poválečných památek bývá řízení zahájeno v drtivé většině na podnět fyzických osob či sdružení.
Aktuálně se nejvíc mluví o budovách Transgasu v Praze (o komplexu tří budov se více dozvíte v tomto článku) postavených ve stylu brutalismu. Za stavby se postavili historikové umění z vysokých škol. Jejich majitel je chce zbourat a stavět na jejích místě nové objekty.
Pro odstranění podle developera mluví energetická náročnost budov nebo urbanistický aspekt. Ministerstvo kultury loni odmítlo budovy ze 70. let za památku prohlásit, od jara trvá přezkumné řízení, během něhož však majitel musí s budovami nakládat tak, jako by památkou byly. Řízení podle mluvčí může trvat ještě měsíce.
Kromě Kotvy od architektů manželů Machoninových zvažuje ministerstvo i případnou památkovou ochranu bývalé mazutové výtopny na pražském sídlišti Invalidovna. Úředníci dostali v červenci také návrh na prohlášení celého sídliště Ďáblice za kulturní památku.
Delší dobu již posuzují, zda by památkou mohlo být nádraží v Ostravě Vítkovicích z 60. let. „Stále čekáme na zpracování stavebně-historického posudku od NPÚ podle požadavků pana ministra,“ řekla mluvčí. Mediálně proslavené havířovské nádraží ale ani po dlouhém řízení a mnoha odvoláních prohlášeno památkou nebylo.
Zda se chráněnou památku stane pražská Kotva, zatím zřejmé není. Ministerstvo ale jinou stavbu od manželů Machoninových, karlovarský hotel Thermal, za památku letos odmítlo prohlásit. Odborníci připomínají, že ministerstvo nerozhoduje systémově a stále poválečné architektuře věnuje málo pozornosti, respektive může podléhat i tlakům developerů a obavám z jejich případných žalob kvůli maření investic.
Thermal se kulturní památkou nestal.
„Přestože zájem zejména odborné veřejnosti o architekturu 60., 70. a 80. let 20. století stále stoupá a povědomí o jejích hodnotách roste, nepovažuji situaci za příznivou. Stále totiž narážíme zejména na nepochopení širší veřejnosti, která tuto architekturu vnímá především skrze její spojení s dobou totality a považuje ji za ideologickou,“ říká ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Podle ní se tento fakt projevuje tak, že se nezkoumají skutečné hodnoty samotného díla, ale doba jeho vzniku.
„Pozitivní ale je, že se stavbami druhé poloviny 20. století zabývá stále více odborníků. Vzniká řada vědeckovýzkumných projektů a postupně roste i informovanost širší veřejnosti,“ míní ředitelka.
Mnozí odborníci nesouhlasili ani se zbouráním hotelu Praha, zmizela tak stavba i mnoho z jejího unikátního vybavení. Jen část se dostala do Uměleckoprůmyslového muzea.
Demolice dejvického hotelu Praha z Ořechovky. (7. dubna 2014)
