Asmara, která se rozkládá ve východní Africe na náhorní plošině vysoko nad Rudým mořem, je první modernistické město, které na seznamu UNESCO figuruje.
Město vzkvétalo především v době, kdy byla Eritrea italskou kolonií, tedy od roku 1889 do druhé světové války. Tehdy se Asmara stala rájem pro italské architekty, kteří zde mohli - daleko od převládajících evropských konzervativních kulturních norem - realizovat své nejsmělejší myšlenky.
Prvním význačným italským architektem, který se podílel na plánování moderní podoby města, byl v letech 1910 až 1920 inženýr Odoardo Cavagnari. Spousta nových okázalých budov byla pak vystavěna po invazi fašistických vojsk Benita Mussoliniho do sousední Etiopie v roce 1935, kdy se ospalé koloniální městečko Asmara změnilo v nejmodernější africkou metropoli.
Téměř polovina obyvatel Asmary byli v polovině 30. let Italové a eritrejská metropole ležící v centru Mussoliniho plánovaného afrického impéria si tak vysloužila přízvisko „Malý Řím“.
„Asmara se pyšní souborem budov, které ukazují rozmanité stavební styly tohoto období. Zdá se, jako by sem architekti přicházeli realizovat stavby, které nemohli tvořit v Římě,“ uvedl Edward Denison, který vyučuje architekturu na londýnské univerzitě UCL a podílel se na sestavení dokumentu o 1 300 stranách pro žádost Asmary o zapsání na seznam UNESCO.
Od nyní nevyužívané čerpací stanice Fiat Tagliero, která připomíná vznášející se letadlo, přes pravoslavnou katedrálu až po kuželnu a kino Impero ve stylu art deco je město plné budov, jež kombinují italské futuristické motivy s místními metodami stavby. K tomu je třeba připočítat elegantní vily, stylové obchody a smělé tovární komplexy, z nichž většina se dochovala do současnosti v nebývale dobrém stavu.
Modernistická vila s bílou fasádou
Pohled na dům s motivem pantera
„Zatímco jiné země jako Libye a Somálsko zcela pochopitelně toužily co nejrychleji setřást své koloniální dědictví, Eritrea byla (po odchodu Italů) podrobena desetiletí britské nadvlády a dalším čtyřiceti rokům etiopské nadvlády, takže tento proces byl zde pomalejší,“ vysvětlil Denison.
Když konečně Eritrea dosáhla v 90. letech minulého století nezávislosti a ve městě se vyrojilo množství moderních budov, uvědomili si mnozí hodnotu koloniálních staveb. V roce 2001 vyhlásila Asmara moratorium (odklad) na výstavbu.
Letošní zařazení Asmary na seznam kulturního dědictví UNESCO, společně s historickým centrem angolského města M’banza-Kongo, je alespoň částečnou odpovědí na kritizovaný malý počet afrických památek na seznamu. Z 814 položek na tomto seznamu je pouze 48 na africkém kontinentu, což je méně, než má sama Itálie.
