Místo klimatizace použil vítr, ale úředníci mu jeho dobrý záměr kazí

  1:00aktualizováno  1:00
Ušetřit za klimatizaci. To byl jeden z hlavních úkolů, které měl splnit autor budovy rektorátu na ostrově Martinik. Architekt Christian Hauvette proto nahradil techniku přírodou. Větrat, a tedy chladit, měl jeho budovu pouze vítr.

Ekologické projekty mívají někdy smůlu. Sice šetří náklady třeba na vytápění nebo na klimatizaci, ale přinášejí jiné problémy. V tomto případě stavbu na Martiniku, který patří do souostroví Malých Antil v Karibském moři, sice chladil vítr zadarmo, ale společně s ním se celou budovou šířil hluk.

Žaluziové dveře i příčky, které mu dovolovaly proudit místnostmi, rozhodně nefungovaly jako zvukový izolant.

Pro stavbu bylo vybráno návrší Terreville v obci Schoelcher nedaleko...

Pro stavbu bylo vybráno návrší Terreville v obci Schoelcher nedaleko Fort-de-France.

A protože lidé nebyli ochotni dodržovat určité regulace, v budově se ještě před dokončením začala objevovat ve velkém klasická klimatizace.

Příběh zajímavé stavby, která měla využívat klasický způsob větrání používaný v soukromých domech na Martiniku už celá staletí, přináší další epizoda z francouzského cyklu Architektura (ČT2 v sobotu 17. března v 13:50).

Vítr místo klimatizace

Projekt realizovaný Christianem Hauvettem na Martiniku v roce 1993 nedaleko hlavního města Fort-de-France nabízí kromě kanceláří i přednáškové a společenské sály. Měla zde vládnout atmosféra družnosti a také architektonická vytříbenost.

Fotogalerie

Tehdejší rektor, který inklinoval k ekologickému pojetí, dal do zadání požadavek, aby budova byla klimatizována výhradně větrem. Pasát, který na Martiniku fouká, totiž vane po celý rok a vždy od východu. Tedy od Atlantiku na západ, ke Karibskému moři.

Tato osa je předělem ostrova, vše se řídí podle toho, jste-li na návětrné straně, bičované pasátem, nebo naopak na závětrné straně před ním chráněné.
Architekt tak zvolil podlouhlý obdélníkový půdorys stavby s betonovou strukturou.

Pravidelnou čtvercovou síť prolamuje krytý portál, který "lapá" vzduch.
Budova se nestaví větru čelem, protože tlak by byl příliš velký a hluk nezvladatelný, stojí proto šikmo. V cestě stojí větru ještě zkušební sál, jehož záda fungují proti větru jako reflektor.

Strana budovy obrácená ke Karibskému moři má tvar koruny ze šesti samostatných prvků propojených velkými slunolamy. Na hlavní straně je vchod pro příchozí, stejnou cestou však vchází dovnitř i vítr: každé ráno se otevřou velké kovové okenice, jež fungují jako hlavní vstup do rektorátu.

Obrovské kovové okenice se každý den ráno otvírají, aby mohli lidé i vítr...

Obrovské kovové okenice se každý den ráno otvírají, aby mohli lidé i vítr dovnitř, fungují totiž jako hlavní dveře rektorátu.

Pasát proniká do budovy kovovými okenicemi, prochází příčkami kanceláří a mizí z budovy ven. Jenže vítr se moc nesnáší s administrativou. Architekt počítal s regulací, která však záleží na samotných uživatelích. Stačí, když jeden regulaci nedodrží, a všechno je špatně...

V kancelářích tak vznikla patrně největší sbírka těžítek na světě, celou budovou se šíří hluk hovorů, telefonátů, tiskáren... Byť v budově bylo už předem počítáno s několika uzavřenými místnostmi pro jednání, nový rektor, který nastoupil ještě před dokončením stavby, okamžitě požádal o klimatizaci pro sebe a své kolegy. A místnost nechal uzavřít sklem a pevnými příčkami.

Budova je vystavena slunci i větru, kterému se nemohla postavit čelem, jinak by...

Budova je vystavena slunci i větru, kterému se nemohla postavit čelem, jinak by byl tlak příliš velký.

Lidé i vítr vstupují do budovy stejnou stranou.

Lidé i vítr vstupují do budovy stejnou stranou.

Dokument tak končí trochu smutně: "S architekturou je to totiž jako s láskou. Projekt zrozený z touhy se těžko srovná s lhostejností. Ta zabijí cokoliv."

Autor:
  • Nejčtenější

Fascinující bydlení pro důchodkyni, která se rozhodla žít v přírodě

V současnosti bývají úspěšné stavby, které chrání soukromí majitelů různými způsoby. Některé využívají půdorys ve tvaru...

Byt v krkonošském paneláku se proměnil v luxusní horskou chatu

Paneláky do Krkonoš nepatří. Jenže už tam stojí. Tak co teď? Architekt Milan Jirouš se rozhodl pro hodně radikální...

Dům na nožkách a pozemek snů. Rodina víc nechce, o zahradu se nestará

Dům ze dřeva, ocele a kamenů sestavil pro tříčlennou rodinu architekt John Curran společně se svým bratrem. Pod jejich...

Odešli do Krušných hor. Manželka navrhla celý dům sama a dobře udělala

Krušné hory již dávno nejsou krušné. Zdecimované porosty osmdesátých let vystřídala bujná zeleň zdravých lesů, které...

Spala na podlaze, neměla skříň. Konečně se dočkala krásného bydlení

Anna žije již několik let po různých podnájmech a nedávno se rozhodla, že skoncuje se spaním na matraci i s provizorním...

Premium

Havel byl z jiného těsta, vzpomíná v rozhovoru exprezident Klaus

Jeden z hlavních aktérů polistopadového vývoje Václav Klaus starší hovořil pro LN o nepochopení kuponové privatizace i...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

Premium

K jídlu suchý chleba, místo chráničů molitan. Zpověď Pastrňákovy mámy

Příběh jak z hollywoodského filmu. Marcela Ziembová je máma hokejové hvězdy světového formátu Davida Pastrňáka, kterému...

  • Další z rubriky
Premium

Nejkrásnější pražská vesnice. Klid a příroda jen pár minut od centra

Roku 1608 zde poselstva císaře Rudolfa II. a arciknížete Matyáše jednala o dalším osudu českého trůnu. Ve třicátých...

Betonovou skořápku automobilky zachránilo dřevo. Domov snů byl na světě

Na jižním konci chicagské Michigan Avenue stála jedna z mnoha bývalých automobilových továren. Z nehostinného prostoru...

Zmrzačenou vilu zachránili noví majitelé. Vrátili jí původní noblesu

Vyměnit stylové dveře ve vile z dvacátých let minulého století za „panelákové“ s ocelovými zárubněmi je prostě zločin....

Spasí návrháři svět před změnou klimatu? Designblok hledí do budoucnosti

Může design zlepšit svět? Letošní výstava Designblok, která začala pro veřejnost 17. října, chce dokázat, že ano. Proto...

Najdete na iDNES.cz