Když se od letiště Nikoly Tesly blížíte po dálnici E75 k Bělehradu, objeví se před vámi na horizontu silueta, kterou prostě nelze přehlédnout. Přistáli snad u srbské metropole mimozemšťané? Opravdu, ta podivná dvojice betonových věží propojených mostem působí spíš jako kulisa sci-fi filmu.

Autor: Profimedia.cz

Právě proto získala tato nevšední stavba jméno Západní brána Bělehradu. Už z dálky totiž vítala všechny, kteří se k městu blížili. Vítala příchozí, ale současně taky fungovala jako výrazné gesto. Propojovala architekturu s politikou.

Autor: Profimedia.cz

V 60. letech, kdy se tato stavba začala plánovat, totiž chtěla socialistická Jugoslávie ukázat svou ekonomickou sílu a nezávislost. Na Sovětském svazu i Západu. Ta dvojitá věž je ukázkou toho, jak si balkánská země hledala svou vlastní cestu.

Autor: Profimedia.cz

Je to ukázka sebevědomí, národní prosperity. Monumentální městský portál. Připomínka toho, že kdysi byl Nový Bělehrad velkou laboratoří moderní architektury. Patří k těm vůbec nejikoničtějším brutalistním stavbám celé Evropy.

Autor: kallerna, Creative Commons

Za zmínku stojí i to, že definitivně dokončena byla v roce 1980. Tedy ve stejném roce, kdy zemřel Josip Broz Tito. Éra, v níž budova vznikala, se tím uzavřela. A mrakodrap se nakonec stal spíše pomníkem posledních velkých ambicí socialistické Jugoslávie.

Autor: ČTK

Oficiálně se sice jmenuje Western City Gate, Západní brána Bělehradu. Ale místní si uvykli jí říkat Kula Geneks, nebo též Genex Tower. Plyne to z toho, že jedna z věží byla sídlem státní společnosti Generalexport.

Autor: Lessormore, Creative Commons

Komplex tvoří dvě rozdílné věže. Východní byla navržena jako administrativní a má šestadvacet podlaží. Ta druhá, západní, se svými třiatřiceti patry sloužila a dodnes slouží k bydlení. Přestože vypadají jako jeden celek, jejich rozdílné poslání bylo od počátku součástí architektonické symboliky.

Autor: Profimedia.cz

Tvůrce celého projektu, významný srbský architekt Mihajlo Mitrović, chtěl totiž vytvořit víc než jen další mrakodrap. Podle jeho vlastních slov se pokoušel o propojení dvou různých světů. Práce a domova, veřejného a soukromého života.

Autor: Profimedia.cz

To „přemostění“ dvou světů tu není naznačeno jen volně, ale i fyzicky. Dvojitou mostní konstrukcí, která obě věže ve výšce 26. patra propojuje. Z mrakodrapu se tak vlastně stal odvážný architektonický manifest.

Autor: Profimedia.cz

Na samém vrcholu mostu se nachází kruhový objekt připomínající létající talíř. Původně tato část měla být restaurací. Otočnou. Mechanismus, který jí měl otáčet a nabízet 360° výhled na Bělehrad, byl sice osazen, ale prakticky nikdy nefungoval.

Autor: Profimedia.cz

S tím otáčením je to ovšem trochu zapeklité: zlí jazykové tvrdí, že k realizaci vlastního otočeného mechanismu nikdy nedošlo. Prý při stavbě nezbyly peníze na motor. Další zase tvrdí, že motor tu nechybí. Jen nebyly peníze na jeho provoz.

Autor: Profimedia.cz

Ani sami místní z Bělehradu nemají úplně jasno v tom, jestli se UFO na vrcholku Genex Tower někdy točilo, anebo si to jen nevybavují.

Autor: Profimedia.cz

Kolik to dílo měří? Průměrnou výškou se dopočítáme k 117 metrům, ale pokud vezmeme v potaz i samotnou vrcholovou restauraci a technické prvky, dobereme se výšky mezi 135 a 140 metry. Na Jugoslávii skutečně rekordní dílo a prvenství nejvyšší budovy regionu si držela až do roku 2021.

Autor: Profimedia.cz

Dalším z pozoruhodných konstrukčních prvků jsou dva obří betonové pilíře, na kterých každá věž stojí.

Autor: Fred Romero, Creative Commons

Budovy věží díky nim působí, jako by se nad zemí vznášely. Ve spojení s hrubým pohledovým betonem vytvářejí dojem, že sem tato stavba opravdu nepatří a snad přistála na cestě vesmírem.

Autor: Alexander Sigachev, Creative Commons

Akcent na viditelné konstrukční prvky, odhalený beton, válcové komunikační tubusy pro výtahy a schodiště – a především ta „nelidská“ monumentální měřítka, udělaly z Genex Tower perlu brutalistické architektury.

Autor: Profimedia.cz

Dnes je budova považována za jeden z vrcholů jugoslávského brutalismu a objevuje se prakticky v každé publikaci o tomto svérázném architektonickém směru. S jinou si ji nespletete. Spor o to, jestli jde o architektonický skvost, nebo o betonovou obludu, ale přetrvává.

Autor: Ivanbuki, Creative Commons

Kritiku stranou. V době svého vzniku šlo o technologický zázrak. Budova měla vlastní počítačové centrum, které řídilo vytápění, klimatizaci i provoz výtahů. Ten centrální řídící mozek budovy byl tehdy naprostý unikát.

Autor: Fred Romero, Creative Commons

Mnozí odborníci ji proto označují za první „chytrou budovu“ v Bělehradě, a to v době, kdy pojem „smart“ u budov ještě neexistoval.

Autor: MrDoctorWho, Creative Commons

V 80. letech mohla rezidenční část věže nabídnout automatické řízení vytápění, centralizované ovládání energií, moderní (skoro rychlo) výtahy a pokročilé bezpečnostní systémy.

Autor: Profimedia.cz

Ve výšce 97 metrů vznikla vyhlídková terasa, z níž bylo možné za dobrého počasí dohlédnout desítky kilometrů daleko. Návštěvníci odtud viděli nejen celý Nový Bělehrad, ale i soutok Sávy s Dunajem a vzdálené kopce na obzoru.

Autor: Profimedia.cz

Pokud trpíte závratěmi, můžete být v klidu. V roce 1996 byla vyhlídková terasa uzavřena a od té doby zůstává nepřístupná.

Autor: Alexander Sigachev, Creative Commons

Obytná věž nikdy nepřestala žít. V jejích apartmánech stále bydlí stovky lidí, kteří si pochvalují jeden z nejlepších výhledů v celém městě.

Autor: Profimedia.cz

Úplně jiný osud potkal administrativní část, druhou věž. Po úpadku společnosti Generalexport v roce 2015 začaly kanceláře postupně pustnout a kdysi prestižní sídlo se proměnilo v opuštěný kolos. Dnes slouží především jako gigantická reklamní plocha viditelná z dálky.

Autor: Profimedia.cz

I to je do jisté míry symbolické. Firma, která kdysi představovala nejvýraznější hospodářskou sílu Jugoslávie, zmizela stejně jako stát, v němž vznikla. Její jméno ale dál přežívá v názvu jedné z nejslavnějších staveb Balkánu.

Autor: ČTK

Opuštěné kanceláře, temné chodby a uzavřená restaurace přitahují fotografy a milovníky urbexu z celého světa. Mnozí označují Genex Tower za jednu z nejfotogeničtějších brutalistních staveb Evropy.

Autor: Profimedia.cz

V průběhu let vznikla řada nápadů, jak komplex zachránit. Hovořilo se o přestěhování Muzea Nikoly Tesly, vzniku galerií, knihoven nebo koncertních sálů. Objevila se dokonce i myšlenka proměnit věže v univerzitní kampus. Žádný z plánů se ale nikdy neuskutečnil.

Autor: ČTK

Dlouhá léta byla považována za relikt minulosti, dnes však zažívá renesanci a přitahuje architekty i turisty z celého světa. To, co bylo kdysi označováno za ošklivé, je dnes ceněno jako historické dědictví. V roce 2021 byla budova prohlášena kulturní památkou Srbska.

Autor: @l_exa106, Creative Commons

Genex Tower je ve skutečnosti mnohem víc než jen dvojice mrakodrapů. Je zhmotněnou vzpomínkou na dobu, kdy Jugoslávie věřila v technický pokrok, velkolepé projekty a lepší budoucnost. Její betonové stěny dodnes nesou stopy těchto dávných snů.

Autor: Profimedia.cz

Genex Tower: Brutalistická ikona Bělehradu chátrá, její budoucnost je nejistá