Hotel, který vyprojektoval a postavil na přelomu dvacátých a třicátých let jeho majitel a architekt Václav Pilc, začal fungovat na přelomu let 1933 až 1934. Díky Pilcově manželce, medičce a slavné sportovkyní Běle Friedländerové, měl hotel ojedinělý sportovní koncept: nechyběl zde bazén (25 m) se skokanskou věží i dvě tělocvičny.
Hotel AXA na Poříčí byl vyhlášený nemovitou kulturní památkou.
Běla Friedländerová, československá reprezentantka v plavání, skocích do vody i lyžování, zde vedla sportovní a tělovýchovné kurzy, určené především ženám. Byl to právě její nápad obohatit hotel v ulici Na Poříčí o sportovní zázemí.
Hotel byl vybavený převážně trubkovým nábytkem od Slezákových závodů, v té době jednoho z největších výrobců tohoto typu nábytku v Československu.
Když v roce 1994 získala hotel v restitucích vnučka architekta Pilce, rozhodla se navázat na rodinnou tradici: vedle klasických hotelových služeb zde stále funguje veřejný bazén a fitness centrum.
Vrátil se i slavný trubkový nábytek. Ten z 30. let sice z hotelu dávno zmizel, ale firma Kovonax, která navazuje na tradici a výrobu Slezákových závodů, se pustila do výroby původních kusů.
A designér Rudolf Netík vytvořil dokonce novou židli AXA Chair, která doplnila sortiment tradičního kovového nábytku. Je vyrobena z ohýbané kovové trubky, povrchově upravené chromováním, se sedákem a opěrákem ze sedlářské kůže. Nohy jsou však z dubového masivu, nikoli z ohýbaných trubek.
Městečko plné židlí
Slezákovy závody vznikly v Bystřici pod Hostýnem, tedy v městečku, které většina lidí spojuje s historií slavných thonetek, které zde začal vyrábět Michal Thonet už v roce 1861. Dnes v tradici pokračuje TON – Továrny ohýbaného nábytku.
Historie značky Slezák je o něco mladší: v roce 1908 založil Robert Slezák, vyučený zámečník, ve své rodné Bystřici pod Hostýnem malou zámečnickou dílnu na běžné zámečnické výrobky, nábytkové a stavební kování.
Dílna se však rychle rozrůstala a ve třicátých letech 20. století už patřil Slezák k předním československým výrobcům kovového nábytku, konkurovaly mu hlavně UP závody.
Slezák měl v nabídce doslova stovky modelů sedacího a stolového nábytku pro školy, nemocnice, sanatoria, ale také zahrady. Používal chromované ocelové trubky, nikl a mosaz. Mnozí odborníci tvrdí, že ho při výrobě trubkového nábytku inspirovaly právě subtilní thonetky z ohýbaného bukového dřeva.
Pohovka v hotelu AXA
Vstupní prostory hotelu AXA
Po znárodnění v 1948 firma změnila název na Kovonu, od roku 1992 je z ní Kovonax. A pokračuje ve výrobě. Koupila i Slezákovu starou továrnu, oživila tak původní, více než sto let starou značku Slezákovy závody.
Výroba pokračuje stále v Bystřici pod Hostýnem, od prvotního zpracování materiálu až po finální výrobek. Modely původní produkce se už vyrábějí i s pomocí moderních technologií.
Architekt a designér Rudolf Netík, který navrhl novou AXA Chair, tak mohl použít sedm odstínů barevného laku. Také sedák a opěrák ze sedlářské kůže může být ve více barvách, v přírodní, hnědé a černé barvě. Nohy z dubového masivu jsou povrchově upraveny mýdlovým voskem, případně matným transparentním lakem.
Katalog Slezákových závodů
Hotel v nové podobě
Pod vedením Rudolfa Netíka proběhla i náročná rekonstrukce hotelu AXA, který už prošel v minulosti několika úpravami, zejména v letech 1978 až 1985, kdy se opravoval bazén, odstranila se skokanská věž a snížila hloubka bazénu.
Celý hotel je rozdělený do tří křídel, každé z nich charakterizuje jedna barva, a to červená, modrá a béžová. Ta se objevuje na chodbách, v orientačním systému, výmalbě pokojů i na čalounění nábytku.
Pokoje získaly po kompletním vybourání novou podobu, jež odpovídá stylu povrchů používaných ve 30. letech: dřevěné podlahy, bílé keramické obklady či nátěry ve vysokém lesku. Svítidla, doplňky a kovový nábytek vycházejí z původní fotodokumentace interiéru.
Křesla z ohýbaných kovových trubek mají nadčasový design.
Nová židle AXA Chair od designéra Rudolfa Netíka
Rudolf Netík* 1966 Významný český designér a architekt, absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze a Akademie výtvarných umění. Po ukončení studia v Praze se zúčastnil několika stáží, například v roce 1993 na Sommer Academy v Salcburku, v letech 1998–1999 na Schloss Solittude ve Stuttgartu a v roce 2008 jako hostující profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Rudolf Netík se prezentoval na řadě skupinových i samostatných výstavách, a to nejen v České republice a na Slovensku, ale i v Itálii, Rakousku či Spojených USA. Díky svým realizacím získal Rudolf Netík několik ocenění a nominací v prestižních architektonických soutěžích. |
