Fotogalerie: Pokud hledáte řešení bytové krize, které je efektivní, široce dostupné a...

Pokud hledáte řešení bytové krize, které je efektivní, široce dostupné a nízkonákladové, tady ho máte. Tak představili svůj návrh experimentálního mikrodomu architekti ze studia James Law Cybertecture. Jejich cílem není nic menšího než dopřát slušné bydlení celému Hongkongu.

Autor: CYBERTECTURE

Hokngong se počítá k nejhustěji zalidněným městům na Zemi. Za posledních sto let tu počet obyvatel narostl na desetinásobek, na 7,4 milionu lidí. Rozloha ostrova se pochopitelně nezvýšila, a proto je tu místa k bydlení pro všechny extrémní nedostatek.

Autor: CYBERTECTURE

Architekti ze studia James Law Cybertecture (JLC) navrhli řešení, kterým by se neradostná situace dala řešit. Je velmi neotřelé, extravagantní. Ale v podstatě lákavé, protože řeší řadu komplikací, které se běžně s pořizováním bydlení ve velkém městě pojí.

Autor: CYBERTECTURE

Například? Ten nejobyčejnější, ale současně největší problém je akutní nedostatek místa. Parcely v centru metropole, uzpůsobené ke stavebnímu rozvoji, prakticky neexistují. K dostání jsou jen skromné plošky velikosti stánku nebo parkoviště.

Autor: CYBERTECTURE

Jenže i taková nepatrná místa by k realizaci plánu hongkongským architektům ze studia JLC stačila. Na jeden „dům“ potřebují jen deset metrů čtverečních volného prostoru.

Autor: CYBERTECTURE

Co víc, na té samé ploše jsou schopni těch obydlí naskládat na sebe mnohem víc. Do patra, do výšky. Přitom o výšce série takových „domů“ by rozhodovala jen výška okolní zástavby.

Autor: CYBERTECTURE

Při správném sestavení jsou obydlí naprosto samonosná, soudržná do výšky čtyř podlaží. Okolní zástavba by proti rozkutálení posloužila spíš jako optická než funkční kotva. S externím podpůrným skeletem by mohly být roury skládány i do větších výšek.

Autor: CYBERTECTURE

Teď už se ale vyplatí vynechat uvozovky a podívat se, o jakých domech je vlastně řeč. Architekti z JLC totiž rozpracovali a v praxi předvedli vizi toho, jak by se pro řešení bytové krize daly zužitkovat betonové tubusy vodovodního potrubí.

Autor: CYBERTECTURE

Nedá se to nazvat obyčejnou rourou nebo trubkou, tyto kanalizační a vodovodní díly totiž mají 2,5 metru v průměru. Jsou skutečně masivní, odolné. Však zajišťují správu vodních zdrojů celé metropole se 7,4 milionu obyvatel.

Autor: CYBERTECTURE

Architekti by ovšem nechtěli používat ty, které už čistou nebo odpadní vodu nesou. Pracovali by s těmi, které jsou vyrobené nově. A přestavovali by jejich interiér, adaptovali by ho, aby vznikl profil stohovatelných mikrodomů.

Autor: CYBERTECTURE

Nápadů, jak řešit bytovou krizi v Hongkongu, existuje samozřejmě mnoho. Jenže každá změna k lepšímu něco stojí. A většina plánů, jak metropoli pomoct, dosahuje výše mnohamiliardových nákladů. Domy „v potrubí“ od JLC jsou jiný případ.

Autor: CYBERTECTURE

Zužitkovávají totiž produkt, který se už běžně vyrábí. Vnitřní přestavbou mu jen dávají jiný účel. Úprava z potrubí na obytnou jednotku přitom není ekonomicky náročná. Počítá se v desítkách dolarů za kus.

Autor: CYBERTECTURE

Není přitom zapotřebí žádné nové technologie ani unikátních stavebních řešení. Tyto nové byty z betonového potrubí, které architekti nazývají OPod, je možné vyrábět v průmyslových objemech.

Autor: CYBERTECTURE

Samotný díl betonového potrubí vznikne v čínské armaturce v řádu minut. Nejdelší na jeho výrobě je proces „zrání“ betonu, který se moc uspíšit nedá. Minimem je osmadvacet dní. Ale i tento čas je jen zlomkem doby, po kterou by se stavěly bytové domy.

Autor: CYBERTECTURE

Architekti z JLC tyto upravené trubkové domky naskládali na sebe a vytvořili cenově dostupné startovací bydlení pro mladé lidi. S parcelami by problém být neměl, růst mohou na jinak nezastavitelných volných místech.

Autor: CYBERTECTURE

Jeden jediný OPod, který nabízí užitnou plochu 9,29 metru čtverečního, by samozřejmě Hongkong nezachránil a poptávku po bydlení nevyřešil. Pro úspěch jsou klíčová ta průmyslová měřítka výroby. Stovky, tisíce zabydlených „trubek“.

Autor: CYBERTECTURE

Zakladatel studia JLC James Law chápe, že není možné v tomto bydlení prožít celý život. Spíš by to mělo být řešení pro první roky pobytu ve městě. Jako dočasné řešení do doby, než se nový obyvatel finančně postaví na nohy.

Autor: CYBERTECTURE

Nepočítá se s tím, že by uvnitř OPodu mladí lidé trávili celé dny. Jejich úkolem je vydělat si na pořádné bydlení, ne trávit mládí v této betonové svobodárně. Je to místo určené k přespávání, střecha nad hlavou. Život na ně čeká venku.

Autor: CYBERTECTURE

První prezentované prototypy OPodu ukazují, jak by takové bydlení v bytě o kruhovém průřezu mohlo vypadat. A až na ten nezvyk zaoblených stěn, to úplně špatně nevypadá. Prostor je veden účelně, o pohodlí se starají moderní technologie.

Autor: CYBERTECTURE

OPody nejsou tmavé. Plně prosklený čelní panel jim slouží současně jako dveře a okno. Do interiéru propouští dostatek světla. Dveře mají digitální zámek, otevřete si je pomocí chytrého telefonu. Pokud tedy nezapomenete PIN do svého domu.

Autor: CYBERTECTURE

Dodatečné přirozené světlo zajišťují osvětlovací lišty umístěné pod policemi. A o osvětlení se starají i výsuvná svítidla zasazená do stěny. Strach z pobytu v tmavé „rouře“ by neměl hrozit.

Autor: CYBERTECTURE

Vnitřní stěny OPodu jsou bílé, což trochu zmírňuje industriální dojem. A pro snadnější pohyb je zde položená dřevěná podlaha, která ukrývá elektroinstalace.

Autor: CYBERTECTURE

Minimalistický nábytek je multifunkční. Například sedací lavici lze sklopit tak, aby fungovala jako postel. Polštáře se stanou matracemi. Anebo naopak.

Autor: CYBERTECTURE

Je zde také místo pro miniledničku, mikrovlnnou troubu, věšák na oblečení a polici na kufr.

Autor: CYBERTECTURE

Zadní část obydlí, která je oddělená posuvnými dveřmi, tvoří koupelnový prostor se sprchou a toaletou.

Autor: CYBERTECTURE

Kruhové stěny jsou obložené bílou mozaikou. Podlaha je pokrytá laťkovými deskami, které odvádějí vodu.

Autor: CYBERTECTURE

Teoretický koncept architektů z JLC počítá také s variantou, kdy by v OPodu mohlo být více místa, protože by koupelny a toalety byly společné a umístěny v jiných rourách. V takovém uspořádání by bydlení mohla doplnit i prostornější kuchyň s jídelnou.

Autor: CYBERTECTURE

Jak architekti s nadšením dodávají, OPody mohou být vším, čím je lidé budou chtít mít. Vytvoříte z nich nízkopodlažní budovu, modulární dům i sdílenou komunitu. Prostě podle chuti, možnosti jsou prý neomezené.

Autor: CYBERTECTURE

Přitom není problém časem jednotlivé kusy přeskládat, modifikovat. Jeden hotový zabydlený OPod váží dvacet tun. Lze ho zvednout standardním středně velkým jeřábem a usadit na dlouhý valníkový přívěs, což umožňuje jejich snadné přemístění.

Autor: CYBERTECTURE

Odhadované nájemné, které by garantovalo ziskovost celé investice, je v přepočtu 8 800 korun. Že vám to za bydlení „v rouře“, kterou byste měli nazývat domovem, přijde přehnané?

Autor: CYBERTECTURE

Průměrná rozloha jednopokojového bytu v Hongkongu dnes činí asi 15 metrů čtverečních a měsíční nájemné za něj neklesá v přepočtu pod 45 tisíc korun. Proto, i když se vám možná bydlení v OPodu nezdá lákavé, pro mladé obyvatele Hongkongu zní jako splněný sen.

Autor: CYBERTECTURE

Projekt architektů ze studia James Law Cybertecture (JLC) je stále v řešení. Pozoruhodné je, že větší ohlas než v Hongkongu, pro který byl určen, vyvolal spíše v ostatních přelidněných metropolích světa.

Autor: CYBERTECTURE

Hokngong se počítá k nejhustěji zalidněným městům na Zemi. Za posledních sto let tu počet obyvatel narostl na desetinásobek, na 7,4 milionu lidí. Rozloha ostrova se pochopitelně nezvýšila, a proto je tu místa k bydlení pro všechny extrémní nedostatek.

Architekti ze studia James Law Cybertecture (JLC) navrhli řešení, kterým by se neradostná situace dala řešit. Je velmi neotřelé, extravagantní. Ale v podstatě lákavé, protože řeší řadu komplikací, které se běžně s pořizováním bydlení ve velkém městě pojí.

Například? Ten nejobyčejnější, ale současně největší problém je akutní nedostatek místa. Parcely v centru metropole, uzpůsobené ke stavebnímu rozvoji, prakticky neexistují. K dostání jsou jen skromné plošky velikosti stánku nebo parkoviště.

Jenže i taková nepatrná místa by k realizaci plánu hongkongským architektům ze studia JLC stačila. Na jeden „dům“ potřebují jen deset metrů čtverečních volného prostoru.

Co víc, na té samé ploše jsou schopni těch obydlí naskládat na sebe mnohem víc. Do patra, do výšky. Přitom o výšce série takových „domů“ by rozhodovala jen výška okolní zástavby.

Při správném sestavení jsou obydlí naprosto samonosná, soudržná do výšky čtyř podlaží. Okolní zástavba by proti rozkutálení posloužila spíš jako optická než funkční kotva. S externím podpůrným skeletem by mohly být roury skládány i do větších výšek.

Teď už se ale vyplatí vynechat uvozovky a podívat se, o jakých domech je vlastně řeč. Architekti z JLC totiž rozpracovali a v praxi předvedli vizi toho, jak by se pro řešení bytové krize daly zužitkovat betonové tubusy vodovodního potrubí.

Nedá se to nazvat obyčejnou rourou nebo trubkou, tyto kanalizační a vodovodní díly totiž mají 2,5 metru v průměru. Jsou skutečně masivní, odolné. Však zajišťují správu vodních zdrojů celé metropole se 7,4 milionu obyvatel.

Architekti by ovšem nechtěli používat ty, které už čistou nebo odpadní vodu nesou. Pracovali by s těmi, které jsou vyrobené nově. A přestavovali by jejich interiér, adaptovali by ho, aby vznikl profil stohovatelných mikrodomů.

Nápadů, jak řešit bytovou krizi v Hongkongu, existuje samozřejmě mnoho. Jenže každá změna k lepšímu něco stojí. A většina plánů, jak metropoli pomoct, dosahuje výše mnohamiliardových nákladů. Domy „v potrubí“ od JLC jsou jiný případ.

Zužitkovávají totiž produkt, který se už běžně vyrábí. Vnitřní přestavbou mu jen dávají jiný účel. Úprava z potrubí na obytnou jednotku přitom není ekonomicky náročná. Počítá se v desítkách dolarů za kus.

Není přitom zapotřebí žádné nové technologie ani unikátních stavebních řešení. Tyto nové byty z betonového potrubí, které architekti nazývají OPod, je možné vyrábět v průmyslových objemech.

Samotný díl betonového potrubí vznikne v čínské armaturce v řádu minut. Nejdelší na jeho výrobě je proces „zrání“ betonu, který se moc uspíšit nedá. Minimem je osmadvacet dní. Ale i tento čas je jen zlomkem doby, po kterou by se stavěly bytové domy.

Architekti z JLC tyto upravené trubkové domky naskládali na sebe a vytvořili cenově dostupné startovací bydlení pro mladé lidi. S parcelami by problém být neměl, růst mohou na jinak nezastavitelných volných místech.

Jeden jediný OPod, který nabízí užitnou plochu 9,29 metru čtverečního, by samozřejmě Hongkong nezachránil a poptávku po bydlení nevyřešil. Pro úspěch jsou klíčová ta průmyslová měřítka výroby. Stovky, tisíce zabydlených „trubek“.

Zakladatel studia JLC James Law chápe, že není možné v tomto bydlení prožít celý život. Spíš by to mělo být řešení pro první roky pobytu ve městě. Jako dočasné řešení do doby, než se nový obyvatel finančně postaví na nohy.

Nepočítá se s tím, že by uvnitř OPodu mladí lidé trávili celé dny. Jejich úkolem je vydělat si na pořádné bydlení, ne trávit mládí v této betonové svobodárně. Je to místo určené k přespávání, střecha nad hlavou. Život na ně čeká venku.

První prezentované prototypy OPodu ukazují, jak by takové bydlení v bytě o kruhovém průřezu mohlo vypadat. A až na ten nezvyk zaoblených stěn, to úplně špatně nevypadá. Prostor je veden účelně, o pohodlí se starají moderní technologie.

OPody nejsou tmavé. Plně prosklený čelní panel jim slouží současně jako dveře a okno. Do interiéru propouští dostatek světla. Dveře mají digitální zámek, otevřete si je pomocí chytrého telefonu. Pokud tedy nezapomenete PIN do svého domu.

Dodatečné přirozené světlo zajišťují osvětlovací lišty umístěné pod policemi. A o osvětlení se starají i výsuvná svítidla zasazená do stěny. Strach z pobytu v tmavé „rouře“ by neměl hrozit.

Vnitřní stěny OPodu jsou bílé, což trochu zmírňuje industriální dojem. A pro snadnější pohyb je zde položená dřevěná podlaha, která ukrývá elektroinstalace.

Minimalistický nábytek je multifunkční. Například sedací lavici lze sklopit tak, aby fungovala jako postel. Polštáře se stanou matracemi. Anebo naopak.

Je zde také místo pro miniledničku, mikrovlnnou troubu, věšák na oblečení a polici na kufr.

Zadní část obydlí, která je oddělená posuvnými dveřmi, tvoří koupelnový prostor se sprchou a toaletou.

Kruhové stěny jsou obložené bílou mozaikou. Podlaha je pokrytá laťkovými deskami, které odvádějí vodu.

Teoretický koncept architektů z JLC počítá také s variantou, kdy by v OPodu mohlo být více místa, protože by koupelny a toalety byly společné a umístěny v jiných rourách. V takovém uspořádání by bydlení mohla doplnit i prostornější kuchyň s jídelnou.

Jak architekti s nadšením dodávají, OPody mohou být vším, čím je lidé budou chtít mít. Vytvoříte z nich nízkopodlažní budovu, modulární dům i sdílenou komunitu. Prostě podle chuti, možnosti jsou prý neomezené.

Přitom není problém časem jednotlivé kusy přeskládat, modifikovat. Jeden hotový zabydlený OPod váží dvacet tun. Lze ho zvednout standardním středně velkým jeřábem a usadit na dlouhý valníkový přívěs, což umožňuje jejich snadné přemístění.

Odhadované nájemné, které by garantovalo ziskovost celé investice, je v přepočtu 8 800 korun. Že vám to za bydlení „v rouře“, kterou byste měli nazývat domovem, přijde přehnané?

Průměrná rozloha jednopokojového bytu v Hongkongu dnes činí asi 15 metrů čtverečních a měsíční nájemné za něj neklesá v přepočtu pod 45 tisíc korun. Proto, i když se vám možná bydlení v OPodu nezdá lákavé, pro mladé obyvatele Hongkongu zní jako splněný sen.

Projekt architektů ze studia James Law Cybertecture (JLC) je stále v řešení. Pozoruhodné je, že větší ohlas než v Hongkongu, pro který byl určen, vyvolal spíše v ostatních přelidněných metropolích světa.

Nízkonákladové mikrobydlení je postavené z vodovodní roury