Do 23. ročníku soutěže Grand Prix architektů organizované Obcí architektů se sice přihlásilo jen 51 prací, což je v porovnání s předchozími ročníky přibližně polovina, vítězem se však stala skvělá ukázka práce architektů.
Renesanční Bílá věž ze 16. století (byla vystavěna v letech 1574 až 1581) je jednou z nejvýznamnějších památek Hradce Králové. Části původní stavby lze vidět i dnes. Za J. B. Santiniho prošla věž barokní úpravou, bohužel koncem 20. století došlo k necitelným zásahům do autentických prvků stavby a k narušení historických materiálů.
Renesanční Bílá věž v Hradci Králové byla postavena už v letech 1574 až 1581.
Bílá věž se pak potýkala s vážnými problémy, které se staly hlavním impulsem ke kompletní rekonstrukci. Během ní byly restaurátorským způsobem opraveny všechny poškozené části.
Do vyčištěného historického prostoru věže pak architekti vložili současný prvek: kovové schodiště, podesty, výstavní a interaktivní prvky s výukovými programy.
Oprava věže je podle poroty, v jejímž čele stála Eva Jiřičná, unikátním spojením citlivého památkového přístupu k hodnotám stavby a přínosu aktivního využití této dominanty města v současné době.
„Základní koncept našeho řešení vychází z potřeby celkové rekonstrukce stavby a prolínání jednotlivých stavebních celků v čase a prostoru. Bílá věž dostala úplně nový kabát a velké překvapení vás čeká i uvnitř. Návštěvy rozhodně nebudete litovat,“ říká o projektu jeho autor, architekt Jaromír Chmelík.
Hodinový stroj Josefa Božka je s Bílou věží spjatý už od roku 1829 a spolehlivě sloužil po 163 let.
Interiér věže s novými schody podsvícenými LED pásky
Po loňském, trochu překvapivém vítězi, kterým se stala chata v Doksech u Máchova jezera (na jednoduchou chatu se podívejte zde), se tak opět výrazně prosadila rekonstrukce historického objektu.
Opět cena pro laserové centrum
V kategorii novostavba dostala cenu budova laserového centra v Dolních Břežanech u Prahy. Objekt navržený týmem českých architektů pod vedením Viktorie Součkové z pobočky pražské architektonické kanceláře Bogle Architects.
„Viděli jsme řadu staveb, které se velmi zabývaly zelenými otázkami a ekonomií úspor energií, což bylo velmi oceňováno. Je zajímavé vidět určitého společného jmenovatele v oblasti upřednostňované estetiky, zejména výběr materiálů,“ uvedla k soutěži předsedkyně mezinárodní poroty Eva Jiřičná.
Budova centra byla zkolaudovaná loni v prosinci. Tvoří ji čtyři samostatné části, v jedné jsou kanceláře, v dalších dvou laboratoře a laserové haly. Poslední je polyfunkční budova s kavárnou, přednáškovým sálem a knihovnou.
Laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech pomůže vědcům ve výzkumu kosmu i v boji s rakovinou. Stavba vyšla na 6,8 miliardy korun, většinu zaplatily evropské dotace.
Před pár dny projekt obdržel v Cannes i mezinárodní architektonickou cenu MIPIM za nejlepší průmyslový a logistický projekt, uspěl mezi 2 500 konkurenty.
„Porotci ocenili především to, že velmi komplikovaná stavba má jednoduchý koncept a je dobře čitelná,“ uvedli Bogle Architects. Břežanské laserové centrum bylo slavnostně otevřeno loni v říjnu, v plném provozu by mělo být v roce 2018.
Cenu MIPIM ze staveb v Česku dostala v minulosti budova Main Point Karlin v kategorii kancelářských objektů. V roce 2012 získala prvenství mezi více než stovkou projektů ze 47 zemí světa.
V Dolních Břežanech u Prahy vyroste špičkové vědecké centrum
V porotě letošní Grand Prix architektů zasedli předsedkyně Eva Jiřičná (Velká Británie),Vladimír Lažanský (ČR), Lázslo Mikó (Maďarsko), Elena Szolgayová (Slovenská republika) a Petr Franta (ČR).
Spory, které architektuře neprospívají
Obec architektů čelí v poslední době kritice zejména od mladých architektů. Obec podle nich neplní své poslání a upadá prestiž aktivit včetně soutěže a přehlídky Grand Prix architektů.
Grand Prix, jež má být přehlídkou nejlepší aktuální architektury v ČR s možností ukázat ji co nejširšímu publiku, se podle kritiků stává spíše lokální událostí s nepatrným dopadem na laickou veřejnost.
Nová cena komory architektů se nechce vůči Grand Prix vymezovat. Hlavním motivem přehlídky je podle komory prezentace výsledků práce architektů široké veřejnosti, a to nejen z hlediska jejich estetické a technické kvality, ale především v souvislostech jejich vzniku, vztahu k okolí a společenského přínosu. Do této nově zřízené, konkurenční soutěže pořádané Českou komorou architektů, se přihlásilo 476 architektonických děl. Vítěz bude znám v listopadu 2016.
Původní nestabilní a nevzhledné schodiště bylo nahrazeno subtilní ocelovou konstrukcí. Každý schod je vyrobený z masivního dubu, stejně jako podesta, a je podsvícený LED páskem. Všechny díly interiéru jsou sladěné do tmavých barev, především kovářské černé.
Předseda Obce architektů Miloš Parma se kritice činnosti obce brání tím, že obec funguje jen na základě členských příspěvků, sponzorských darů a grantů. Letos podle něj nedostala soutěž grant ani od Prahy, ani od ministerstva kultury.
Připomíná, že ČKA ročně hospodaří s rozpočtem asi 24 milionů korun, obec má rozpočet v řádech desítek tisíc. Před několika lety vypsaly obec, komora a Národní galerie soutěž společně, po změně ve vedení komory už se oba architektonické subjekty podle Parmy nejsou schopny dohodnout.
