Osud Elektrických podniků? Rekonstrukce je obtížná, plánují se kanceláře

  1:00aktualizováno  1:00
Příprava rekonstrukce památkově významné stavby z meziválečného období trvá třikrát déle než příprava obnovy paláce renesančního či barokního. To platí i o pražských Elektrických podnicích.

V budově bývalých Elektrických podniků v Praze - Bubenči sídlilo dlouhá léta Kulturní centrum Vltavská. | foto:  Radek Cihla, MAFRA

Podle architektů i památkářů je i samotná rekonstrukce paláců z první republiky náročnější než obnova staveb starých několik staletí. Odborníci s nimi mají málo zkušeností, setkávají se někdy i s neznámými či nekvalitními materiály a technologiemi, z nichž mnohé neumějí obnovit. Platí to i pro pražskou budovu Elektrických podniků, která se právě s náklady kolem miliardy korun rekonstruuje.

Její velká dvorana, která má sklobetonovou střešní konstrukci, tedy složenou z luxfer, dostane ještě jednu střechu. „Kdybychom do ní sáhli, rozpadne se. Postavíme nad ní prosklenou konstrukci, což z vnitřní strany umožní restaurátorsky obnovit sklobetony,“ vysvětluje architekt Marek Tichý z ateliéru TaK, který budovu s půdorysem větším než má Veletržní palác rekonstruuje.

Zase kanceláře

Fotogalerie

Rekonstrukce by měla být hotová do dvou let a mít podobu co nejbližší době vzniku, tedy ze 30. let. Budovu vlastní skupina CPI podnikatele Radovana Vítka a po rekonstrukci by měla sloužit především administrativě.

„A je to dobře, všechny jiné způsoby využití by znamenaly daleko větší zásah do budovy,“ řekl Tichý.

Připomněl, že prvorepubliková architektura chtěla vybočovat z řady. „Sledovala sílu a ambici první republiky, nebyly to jen paláce, ale také průmyslové závody, infrastruktura. Všechno to vzniklo za 20 let. Byla stavěna lehkou rukou, s touhou ukázat novou dobu; technologie ale brali na lehkou váhu, z toho plynou neduhy, které dnes stavby dostihují,“ řekl.

Někteří laici i odborníci při opravě Elektrických podniků kritizují současný stav, kdy je dům zbaven pláště a podle nich vypadá spíše, jako kdyby se boural.

Přestože se památkáři podle Ondřeje Šefců, ředitele pražského územního pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ), snažili původní keramický obklad obnovit, byl podle něho natolik poškozen, že se přistoupilo k replice. Obkladům podle něj uškodily za 80 let povětrnostní podmínky, ale zejména fakt, že bílá fasáda byla za války natřena na tmavo jako obrana proti náletům. „Po válce se odmývala pomocí louhů, které nevratně poškodily převážnou část pláště,“ tvrdí Šefců.

Funkcionalistická budova bývalých Elektrických podniků hl. m. Prahy byla...

Funkcionalistická budova bývalých Elektrických podniků hl. m. Prahy byla postavena v letech 1927 až 1935 podle návrhu Adolfa Benše a Josefa Kříže.

„Souhlasím s tím, že už to není autentická stavba. Ale na prvním místě je zachování budovy, repase jejího vzhledu a zachování toho, co je uvnitř,“ řekl Šefců.

K zásadní otázce památkové péče, zda uplatňovat striktní konzervatismus, nebo mít možnost ji trochu pozměnit, říká, že památkáři umějí dům obnovit konzervací, ale je důležité také vědět, kdo by dům užíval a za jakou cenu. Naráží třeba na možnosti tepelné ochrany budov.

Část zařízení skončí v muzeu

V případě Elektrických podniků se architekti snaží většinu interiérových prvků zachovat. Architekt Tichý uvádí, že zmíněných luxfer je v domě 23 typů, několik stovek metrů čtverečních oken s desítkami typů jejich výplní a kolem 800 dveří, z toho původních je několik desítek. Některá technická zařízení spojená s původní funkcí budovy půjdou do muzea, jiná zůstanou v nově zřízené sdílené kanceláři a galerii.

Bývalý Palác Elektrických závodů se před několika lety, kdy byl prázdný, ukázal...

Designblok - Dvorana Superstudia, bývalý Palác Elektrických závodů

Ondřej Šefců řekl, že ve vnitřních dvorech, které byly ušetřeny protináletového nátěru a budou zastřešeny, zůstane původní obložení jako dotyk s historií.

„Doufám, že stavbě vrátíme prvorepublikovou noblesu a doufám, že se magistrát pokusí zbavit nás té hrůzy, která tam byla před 50 lety implantována,“ zmínil magistrálu, která funkcionalistický palác odřízla od jeho okolí. To by se v plánech architektů také mělo proměnit.

Je ovšem otázka, jak nakonec vše dopadne. Když před několika lety Radovan Vítek koupil budovu Živnostenské banky, počítalo se s tím, že zde jeho společnost vybuduje muzeum českého skla, v části budovy se začaly pořádat i výstavy českého skla. Na projekt ZIBA odkazovaly výlohy zaplněné sklem. Jenže Vítek nakonec památkově chráněnou budovu prodal čínskému investorovi a co se děje za jejími uzavřenými dveřmi, nikdo netuší...

Autoři: ,

Nejčtenější

Dům, který si na nic nehraje, zvítězil v soutěži Interiér roku

Stavba respektuje své okolí i místní tradice.

Ctít tradice neznamená jen uchovávat věci a domy, které vznikly před stovkami či desítkami let, ale využít to, co...

Postavili si rodinný dům, který se stal dokonalým parťákem pro život

Přesah střechy i hmota garáže tvoří kolem hlavního vstupu závětří chránící před...

Lída a Jiří bydlí přesně tak, jak si vždy přáli. S oblíbenými pěveckými idoly na stěnách, obrázky známých autorů, retro...

Jak se staví sen: kvůli nové kuchyni museli vybourat koupelnu i šatnu

Průchod do kuchyně

Panelákový byt a dispozičně nevyhovující kuchyň. To zná spousta lidí. Jenže Janu trápí i mnohem větší problém: rakovina...

Vodu musíme dovážet. Z bazénu je nádrž na dešťovku, které pomůže terasa

Dům z 90. let stojí ve středních Čechách.

Richard jezdí s rodinou na chalupu ve středních Čechách. Dům z 90. let vyrostl na místě původní chaty. Z doby minulé...

Nábytek se vrací ke stylu a kvalitě, zapomeňte na módní trendy

Expozice značky Zanotta vsadila na „světová města“, každému přiřkla jinou...

Největší světová akce zaměřená na design, milánský veletrh Salone del mobile, skončila. Přinesl už 58. ročník převratné...

Další z rubriky

Osud Elektrických podniků? Rekonstrukce je obtížná, plánují se kanceláře

V budově bývalých Elektrických podniků v Praze - Bubenči sídlilo dlouhá léta...

Příprava rekonstrukce památkově významné stavby z meziválečného období trvá třikrát déle než příprava obnovy paláce...

Ze zahradního altánu je super garsonka s létající postelí pro odvážné

Nově zrekonstruovaný byt býval nejprve zahradním altánem, zvyklým na večírky a...

Šanghajská garsonka, která vypadá jako optimistický, moderní a světlý byt pro tvůrčí mladou dvojici, byla původně...

Podívejte se na nejkrásnější skleněné plastiky českých tvůrců

Jaroslav Svoboda, Bez názvu, 1972

Část sbírky skla z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, která má tisíce položek, představuje výstava nazvaná Plejády...

Najdete na iDNES.cz