Věž patří k nejnavštěvovanějším památkám světa, ročně si ji prohlédne přibližně sedm milionů turistů. A je také patrně nejvíce napodobovanou památkou, po světě existuje bezpočet jejích replik, více či méně známých.
Mezi nimi je i pražská Petřínská rozhledna, která je pětkrát nižší. Naopak, jednou z mála kopií, která pařížský originál převyšuje, je tokijská "Eiffelovka", dosahující výšky 333 metrů.
Eiffelova věž měří včetně antény na vrcholu 324 metrů.
Dílo se zrodilo v hlavě architekta Gustava Eiffela (jenž je i autorem newyorské Sochy svobody) a bylo postaveno na počest 100. výročí Velké francouzské revoluce a při příležitosti Světové výstavy 1889. Věž připomíná svým tvarem písmeno A, vyrostla na Martových polích na levém břehu řeky Seiny. Představovala radikální rozchod s nízkými stavbami z kamene a cihel, do té doby pro Paříž charakteristickými.
Nevkusná, tvrdili v Barceloně
Původně měla stát Eiffelovka ve španělské Barceloně, ale tamní radní projekt odmítli. Zdál se jim být příliš nákladný a také nevkusný. Teprve poté Eiffel nabídl svůj návrh věže Paříži. S montáží kovové konstrukce založené na čtyřech mohutných základových blocích se začalo 1. července 1887.
O gigantičnosti díla svědčí čísla: ještě před zahájením stavby musela padesátka inženýrů a kresličů vypracovat 5300 konstrukčních výkresů, podle nichž pak více než stovka dělníků připravila v dílnách asi 18 000 prefabrikovaných dílů.
Eiffelova věž bývá za tmy osvětlena a pohled na ni vytváří neopakovatelnou atmosféru.
Slavnostní otevření věže bylo doprovázeno 21 salvami z děla. Eiffelovka tehdy plnila účel vstupní brány na veletrhy, které končily 15. května téhož roku. V prvním týdnu ještě nebyly v provozu výtahy. I přesto Eiffelovu věž navštívilo v tomto období 28 922 lidí, kteří vyšlapali po schodech až do třetího patra. Za první rok provozu ji navštívily dva miliony lidí, vstupné tehdy činilo pět franků.
Vadila i osobnostem
Obyvatelé Paříže tuto netradiční stavbu zpočátku neměli příliš v lásce, nejvíc jim vadil její tvar a velikost. Mezi kritiky věže patřily i známé osobnosti jako spisovatelé Guy de Maupassant, Émile Zola nebo Alexander Dumas mladší.
Primát nejvyšší stavby světa si věž, která stojí v nadmořské výšce 33 metrů, udržela až do roku 1929, kdy byl v New Yorku dokončen mrakodrap Chrysler Building dosahující výšky 318 metrů. V té době měřila Eiffelovka 300,65 metru.
Roku 1909 měla být zbourána z důvodu prošlé koncese. Počátkem 20. století se ale začala objevovat na obrazech a začali ji oslavovat i básníci. Mezitím získala svůj význam jako meteorologická stanice, proto zůstala zachována. Později se stala také centrem letového provozu a rozhlasového a televizního vysílání.
Bez výtahů to nejde
Věž má celkem tři plošiny, první je ve výšce 57 metrů (345 schodů), druhá ve výšce 115 metrů (359 schodů) a třetí ve výšce 274 metrů, dostupná jen výtahem. Třemi nohami stavby jezdí lanovky do prvního a druhého patra, ve čtvrté noze jsou schodiště pro pěší. Z druhého patra pak vedou výtahy do třetího patra (výtahy zde byly postaveny v roce 1899, tedy deset let po otevření věže).
Centrum Paříže z vrcholu Eiffelovy věže
Při optimální viditelnosti lze z vrcholu dohlédnout až do vzdálenosti 67 kilometrů a na věži pracuje přes 500 lidí. Návštěvníci se mohou občerstvit ve dvou zdejších restauracích - v luxusnější Jules Verne vedené slavným šéfkuchařem Alainem Ducassem a v Altitude 95 pro "obyčejné" turisty.
Doposud věž navštívilo přes 200 milonů lidí, což dělá z Eiffelovky jednu z nejnavštěvovanějších památek světa. Pro turistu to však také někdy znamená i dlouhé čekání. Pokud je však jasné počasí, mohou vidět až do vzdálenosti 70 kilometrů.
