1 / 35
Vznikl z radikálního zadání: vytvořit pohodlné bydlení, které se obejde bez klimatizace a mechanického větrání. Majitel chtěl rovněž dům uprostřed přírody, s co nejmenší uhlíkovou stopou a téměř nulovou spotřebou energie. Portugalská novostavba v Paradě všechny tyhle utopie proměnila ve skutečnost.
Autor: Ricardo Ramos
Novostavba bioklimatického domu stojí v Paradě, tedy ve venkovské části obce Carregal do Sal v portugalském regionu Viseu. A za jeho projekt je odpovědný architekt Ricardo Cruz, vedoucí ateliéru Utopia – Arquitectura e Engenharia. Týmu, který vyniká návrhy udržitelných a ekologických domů.
Autor: Ricardo Ramos
Architekti zdůrazňují, že pozemek nebyl prázdnou stavební parcelou, kterou by bylo možné nějak libovolně přetvořit. Rostly tu stromy. Mohutné duby a skutečně letité olivovníky. A ty si klient přál zachovat.
Autor: Ricardo Ramos
Bioklimatický dům se tedy nepouští do souboje s vegetací, a rozmístění stromů na parcele se přizpůsobuje. V některých místech je doslova obchází. Asi by bylo podivné, kdyby stavba obydlí, kterému tolik záleží na ekologii, začalo likvidací okolní zeleně.
Autor: Ricardo Ramos
Vedlejším výstupem té snahy neničit zbytečně stromy je pak i onen nezvyklý zalamovaný půdorys celého domu. Zkosené propojené objemy jinak kompaktní stavby tu vytváří něco, co v plánech trochu tvarem připomíná písmeno S. Na které si někdo sedl.
Autor: Ricardo Ramos
Nezvyklý tvar předznamenal podobně nezvyklá řešení. Minimalistické napojení domu na komunikaci, výrazné prosklené profily podél táhlých zdá domu, do konstrukce zanořené objemy oken. A vlastně i onu plochou střechu.
Autor: Ricardo Ramos
Parada, coby součást dnešního Carregal do Sal, platila po dlouhá desetiletí za zemědělskou oblast. Novostavba domu vstupuje do krajiny bývalých i současných sadů a olivovníkových hájů. A snaží se to dělat citlivě. Byť to tak nevypadá, inspirovali se i tradiční místní architekturou.
Autor: Ricardo Ramos
I proto architekti mluví o návratu k něčemu, co není vůbec nové: historická architektura podle nich dlouho využívala klima, orientaci stavby, stín a přirozené proudění vzduchu k tomu, aby lidem zajistila komfort s minimální spotřebou energie.
Autor: Ricardo Ramos
Moderní stavitelství podle jejich názoru tuto logiku na čas opustilo ve chvíli, kdy levná energie umožnila problémy s teplem a chladem řešit technickými zařízeními. U tohoto bioklimatického domu se ji ale pokusili obnovit pomocí současných konstrukcí a materiálů.
Autor: Ricardo Ramos
Úvaha je prostá: když využijete stín a vhodnou orientaci oken, stane se pro vás horko nebo zimní chlad mnohem menší komplikací. A s vhodným dispozičním řešením můžete navrhnout dům, který bude úsporný, aniž by vypadal jako stavba, která potřebuje šetřit na kvalitě.
Autor: Ricardo Ramos
Utopia – Arquitectura e Engenharia vychází z toho, že dům má připomínat tělo, které se mezi stromy kroutí a uhýbá jim. Z těch zalomení vznikají hlubší stinná místa a právě do nich umístili velká okna. Samotný tvar domu funguje jako ochrana před sluncem i nástroj přirozeného ochlazování.
Autor: Ricardo Ramos
Stavba má rozlohu přibližně 250 metrů čtverečních a je navržena jako jediná spojitá plochá hmota, mírně vyzdvižená nad terénem. To mírné vyzdvižení není žádné architektonické gesto, ale docela praktické a racionální řešení.
Autor: Ricardo Ramos
To oddělení domu od horizontu původní zeminy a vytvoření vlastní tepelné masy má stabilizovat vnitřní teplotu v domácnosti, a zároveň umožnit, aby vzduch mohl v interiéru proudit po celé výšce stejně.
Autor: Ricardo Ramos
Při stavbě samotné se zároveň minimalizovaly zásahy do zahrady a celkový objem zemních prací.
Autor: Ricardo Ramos
Architekti zachovali nejdůležitější stromy a dům vložili mezi ně místo toho, aby pozemek nejprve celý vyčistili a následně přírodu znovu vytvářeli kolem hotové stavby. V tomto případě se tedy zahrada nestala doplňkem domu, ale spoluautorem celého návrhu domu.
Autor: Ricardo Ramos
Pro bioklimatické funkce domu má zásadní roli orientace otvorů. Okna sice sahají na pohled neúsporně od podlahy až ke stropu, ale jsou rozmístěna na různých fasádách, takže při jejich otevření vzniká přirozený tlakový rozdíl.
Autor: Ricardo Ramos
Protáhlý tvar domu garantuje, že vzduch může domem proudit napřímo, v jedné rovině, bez ventilátorů. V létě pak zastíněnými otvory vstupuje dovnitř domu chladnější vzduch a teplý vzduch stoupající ke stropu může unikat ven.
Autor: Ricardo Ramos
Stejná okna mají opačný úkol v zimě. Když se zavřou, nízké zimní slunce proniká hluboko do interiéru a jeho záření pomáhá dům přirozeně vyhřívat; v létě naopak přesahy a zalomení fasády slunce odstíní.
Autor: Ricardo Ramos
I to je podstata onoho bioklimatického principu. Tepelný komfort obyvatel tu nevzniká přidáním dalšího zařízení, klimatizace. Ale tím, že během roku dům mění způsob, jakým se sluncem zachází.
Autor: Ricardo Ramos
Velkou roli v každodenním životě uvnitř bioklimatického domu mají venkovní kryté prostory. Terasy a zápraží u kuchyně, obývacího pokoje a ložnic rozšiřují obytné místnosti do zahrady, současně fungují jako přirozená sluneční ochrana.
Autor: Ricardo Ramos
V zimě pustí nízce nad obzorem stojící slunce dovnitř, zatímco v létě brání vysokému slunci v přehřívání interiéru.
Autor: Ricardo Ramos
Kudy dovnitř? Do domu se vstupuje hned několika způsoby. Podle toho, kdo a proč přichází. Východní vstup vede ke garáži, severní přivádí návštěvy do společenské části a servisní rampa zpřístupňuje kuchyň a prádelnu.
Autor: Ricardo Ramos
A pohyb uvnitř? Podle architektů je mnohem důležitější sama plynulost, než nějaké umělé členění místností. Dveře disponuje pouze garáž, prádelna, ložnice a koupelny, zatímco obývací pokoj, jídelna, kuchyně, chodba a vstupní prostor jsou propojené do jednoho otevřeného celku.
Autor: Ricardo Ramos
Bydlení je proto méně založené na oddělených pokojích, ale mnohem více na tom, že se jednotlivé části domu během dne přirozeně prolínají.
Autor: Ricardo Ramos
Zajímavým detailem je také práce s úložnými prostory. Vestavěné skříně jsou soustředěny k obvodovým stěnám a využívají i místa podél chodeb, čímž nejen šetří podlahovou plochu, ale současně přidávají další vrstvu mezi interiér a venkovní prostředí.
Autor: Ricardo Ramos
Kuchyně, jídelna i obývací pokoj mají přímý vztah k zahradě. Světlo ani výhled nejsou výsadou jedné reprezentativní místnosti. Užívají si jich všichni, ať už jsou v domě kdekoliv.
Autor: Ricardo Ramos
Příroda se tedy stává součástí běžného provozu domácnosti. Architekti popisují bioklimatický dům ne jako způsob, jak „bydlet v domě“ ale spíš jako návod „k obývání přírody“.
Autor: Ricardo Ramos
Čísla a zase čísla. O tepelnou stabilitu se stará také konstrukce domu. Po obvodu je použita korková tepelná izolace v tloušťkách 8, 10 a 12 centimetrů.
Autor: Ricardo Ramos
Korek je „trefa“ z několika hledisek. Jednak je to přírodní materiál. Ekologický, obnovitelný. Korkové izolace mají taky v Portugalsku svou historickou tradici. A hlavně dnes korek pomáhá v oblastech, kde jsou lesní problémy reálnou hrozbou.
Autor: Ricardo Ramos
Podle údajů zveřejněných architekty spotřebuje Bioklimaticky dům přibližně 12 kWh energie na metr čtvereční za rok. Tato čísla přitom nevycházejí z množství technologií, ale především z pasivních opatření zabudovaných přímo do architektury.
Autor: Ricardo Ramos
Ta rovná plochá kovová střecha bioklimatického domu umožňuje zachytávat dešťovou vodu a odvádět ji do zásobníku, odkud ji lze znovu použít například při zalévání nebo úklidu. Sucha, jaké nás trápí letos, jsou už dlouho v Portugalsku běžná.
Autor: Ricardo Ramos
A samozřejmě, nechybí tu ani solární panely. Jejich úkolem ovšem není vytvořit technologiemi nabitý zázračně „chytrý dům“. Ale naopak velmi prakticky snížit množství elektřiny, kterou domácnost musí odebírat ze sítě.
Autor: Ricardo Ramos
Architekti záměrně odmítli přístup, kdy se nejprve postaví běžný dům a teprve potom se jeho nedostatky napravují technikou. Tvar fasády, poloha oken, stínění, orientace, tepelná masa i větrání byly navrženy na samém počátku, aby to celé pracovalo dobře dohromady.
Autor: Ricardo Ramos
Bioklimatický dům je sice prezentován jako extrémně úsporné obydlí, ale jeho skutečná hodnota tkví hlavně v tom, že se do současného bydlení snaží vrátit princip, který byl kdysi samozřejmý.
Autor: Ricardo Ramos
Je přeci normální, aby dům využíval slunce, stín, vzduch, vodu a vůbec vlastnosti místa, kde stojí. Místo toho, aby nedostatky špatně zvolené architektury dorovnával vyšší spotřebou energií na chod technologií, které mají chyby dodatečně napravovat.
Autor: Ricardo Ramos
