Ryze moderní polyfunkční dům naplňující aktuální očekávání současného způsobu života, respektující však historický průmyslový charakter pražských Holešovic, tak znělo zadání pro návrh objektu, který dnes hrdě dominuje okolní zástavbě.
Víceúčelový dům v industriálním stylu na křižovatce ulic Komunardů a Přístavní se stal okamžitě dominantou Holešovic.
Nová víceúčelová stavba vyrostla na prázdném místě po dvou činžovních domech, které musely být strženy po povodních roku 2002. Po téměř dvaceti letech tak tento mimořádný objekt uzavřel narušený obvod jednoho ze zdejších typických pravidelných bloků.
Fasáda domu podle zadání vizuálně pracuje s industriálním odkazem Holešovic. „Koncept stavby volně navazuje na bývalou továrnu naproti, dnes transformovanou na centrum interiérového designu, Holport. Naším záměrem bylo do nové stavby promítnout osobitý charakter až téměř průmyslového objektu,“ vysvětluje architekt Stanislav Fiala z architektonického ateliéru Fiala + Němec, autor návrhu nového polyfunkčního domu.
A doplňuje: „Ostrost až přísnost průmyslové architektury se zde projevuje ve strohé hranatosti objektu a odráží se také v hlavních nosných betonových pilířích metaforicky evokujících skálu.“
Vnější industriální ráz budovy podporují také rezavé cortenové obklady a nepravidelně roztančené stavební roxory. Takto formovaným zábradlím prorůstají vysoké trávy, které změkčují tvář domu.
Design i byty
V prvních dvou podlažích, ve kterých jsou veřejné prostory komerčního charakteru vzájemně propojené dominantním schodištěm, je roh budovy zcela věnován veřejnému prostoru ulice. Hmota nároží se vysunuje nad přirozenou římsu domu, a vytváří tak archetypální nárožní věž.
Od třetího podlaží výše je stavba určená k bydlení. „S ohledem na charakter jedné z nejvíce dynamických pražských čtvrtí i citelný městský ruch jsme v objektu navrhli zejména menší byty cílené pro mladší generaci obyvatel. V nejvyšším sedmém podlaží jsou pak čtyři větší byty s prostornými terasami, přičemž dva mají přístup na pobytovou část střechy domu,“ říká architekt Stanislav Fiala.
 |
Zeleň změkčuje tvář domu
Směs industriálního a přírodního charakteru ovládá nejen vnější tvář domu, ale také jeho nitro. Charakteristický pohledový beton je formován do srůstajících útvarů připomínajících skalnatou soutěsku. Šedou jednolitost rozbíjí menší plochy výrazné zelené, a to jak na stěnách, tak i na vstupních dveřích do jednotlivých bytů.
Ocelovou síť jako efektní a zároveň bezpečnostní prvek na schodišti vhodně doplňuje element opakující se z vnější fasády domu, stavební roxor, který zde plní funkci madla.
Motiv roxoru, který je charakteristickým rukopisem architekta, se v celé stavbě objevuje také na dveřích, a to v podobě dveřního kování.
Motiv roxoru, který je charakteristickým rukopisem architekta, se však v celé stavbě objevuje také na dveřích, a to v podobě dveřního kování. Autorem designu atypického kování Rocksor je přitom sám architekt.
„Kování Rocksor původně vzniklo pro dřívější projekt architekta Fialy, DRN na Národní třídě. Architekt sám navrhl designový vzhled kliky a my jsme přišli s řešením vnitřního mechanismu. V příjemné spolupráci tak vznikla originální kolekce kování, která odkazuje na základní stavební materiál a do industriálně laděných domů, jako je tento, tak zapadá svou bazální účelovostí a jednoduchostí,“ říká Roman Ulich, hlavní designér společnosti M&T, jediného českého výrobce designového dveřního a okenního kování.
Charakteristický pohledový beton je v chodbách formován do srůstajících útvarů připomínajících skalnatou soutěsku.
„Oproti svému ocelovému předobrazu je klika Rocksor vyrobená z masivní mosazi, která bude ve své přirozené podobě svému účelu sloužit dlouhá desetiletí,“ doplňuje.
Celkové industriální vzezření stavby architekt zvenčí i uvnitř záměrně zjemnil přírodní zelení. „Do fasády jsme připravili centrálně zavlažovanou zeleň, popínavé rostliny, které by měly šplhat do vysokých pater a částečně překrýt pohledový beton. Hojně je využita také na terasách a balkonech, i ve vnitrobloku, kde je situovaná malá zahrádka s potenciálem růst a poskytnou blahodárný stín,“ popisuje architekt Stanislav Fiala.
„Tato zeleň má pomoci osvěžit ulici, přilákat kolemjdoucí, naznačit jim, že by možná mohli nahlédnout dovnitř, vstoupit a stavbu prozkoumat,“ uzavírá autor unikátní stavby.
Dva byty s prostornými trasami mají přístup i na pobytovou část střechy domu.
Ing. arch. Stanislav Fiala15. 3. 1962 Most Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze (1985), absolvoval postgraduální studium na Škole architektury AVU v Praze. V letech 1986–99 spolupracoval s Martinem Rajnišem, Tomášem Prouzou a Jaroslavem Zimou v architektonické kanceláři D. A. Studio. od roku 2009 je jednatelem společnosti Fiala+Němec. V roce 1999 s dvěma posledně jmenovanými zakládá ateliér D3A. Kancelářská budova MUZO se stala Stavbou roku 2000, byla vybrána do finále evropské soutěže Mies van der Rohe Award (2001) a publikována v Atlasu současné světové architektury (2005, Phaidon Atlas of Contemporary World Architecture). Továrně Sipral udělil primátor Prahy titul Stavba desetiletí 1990 až 2000. Rodinný dům ve Zdiměřicích ocenila mezinárodní porota cenou Grand Prix architektů 2009. V roce 2019 získal titul Architekt roku. |
Pobytová terasa na střeše je přístupná ze dvou bytů v horním podlaží.
O projektu Komunardů XXXVProjekt: 2012 Realizace: 2020 Zastavěná plocha: 826 m2 Obestavěný prostor: 17 250 m3 Rozsah projektu: 3 podzemní podlaží; 7 nadzemních podlaží; 40 bytů; 630 m² administrativní plochy; 1 showroom, 1 retail Autor: Stanislav Fiala, architektonické studio Fiala + Němec Spolupráce: Jiří Václavů, Petr Jehlík, Jiří Neumann Projektant: Deltaplan Investor: SEBRE + Property Solutions Dodavatelé: Hinton (generální dodavatel), Tunnel, Kučera Miroslav a syn Umělecké kovářství a restaurátorství, Pasířství Josef Ryšlavý, Vojtěch Zajíc kovovýroba, Abadia, Bauiq, Carl Stahl & spol., Mramor Bohemia, Olexton, Spyron, M&T |
