Domy ve stromech

Domy ve stromech | foto: Archiv studia Domy jinak

Když si architekt staví vlastní dům, dopadne to většinou katastrofou

  • 46
Petr Šikola s Janem Černochem společně studovali architekturu, společně vstoupili do komory architektů, dalším přirozeným krokem bylo proto založení vlastní společné kanceláře. Zvlášť když mají oba i stejnou vizi architektury, kterou chtějí produkovat. Proto mají ateliér DOMYJINAK.

Jak a v čem stavíte domy jinak?

Pokud budeme srovnávat s českým průměrem, pak věřím, že jistě ve všem. A srovnávám-li s kvalitní a funkční evropskou architekturou, pak doufám, že v ničem. 

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov

Neodrazuje jméno Domy jinak klienty? Každý tvrdí, že chce jen malý, obyčejný domeček se zahrádkou...
Název kanceláře je hříčkou, která nastiňuje naději, že – jinak. My se takovou naději snažíme s každým novým projektem naplnit. Setkáváme se s klienty, kteří si nás vybrali na základě našich publikovaných realizací a referencí.  A kdybychom měli odpovědět v nadsázce, my každý dům děláme opravdu jinak!

Co vám nejvíce vadí na současné architektuře všeobecně, že ji chcete dělat opravdu jinak?
Vadí nám, když se architektura omezuje pouze na dílčí témata – třeba na „řešení vzhledu stavby“, když se klade důraz na jednu věc, a druhá pokulhává. Snažíme se přiblížit komplexnosti celého řešení. Zkoušíme nacházet řešení na míru klientům, místu a lokalitě, vtisknout stavbě trvalou vysokou hodnotu. Každý projekt je výsledkem těch nejlepších myšlenek a invencí. Dům musí sloužit především jeho uživatelům, ne naopak.

Jak moc jsou lidé zde osvícení? Jsou například ochotni připlatit si za materiály, aby se jejich dům dostal do nulového nebo pasivního standardu? Nebo si raději místo termoizolace pořídí na zahradu bazén, který každý uvidí?
Henry Ford kdysi řekl, že pokud by se lidí ptal, co by si přáli, chtěli by rychlejšího koně. Dnes jsou však klienti dobře informovaní, mají poměrně přesné představy o tom, jaké standardy by měl dům splňovat. Dovolíme si říci, že je dobré se oprostit od marketingových pojmů a jejich cílů, za což považujeme i nulové či pasivní domy, nepodřizovat zcela této dílčí věci architekturu.

Rodinný dům v Libčicích nad Vltavou

Severní okno s výhledem na přístav na řece, tedy pokud máme rádi přístavy, nebo do volné krajiny, není zrovna příspěvkem k energetické úspoře, má však své jednoznačné opodstatnění ve vztahu k životu, který v domě prožijeme – je to rozdíl mezi holou zdí a toutéž zdí s povznášejícím výtvarným dílem.

Snažíme se proto zvolit nejvhodnější možné celkové řešení ke konkrétnímu zadání, samozřejmě včetně snahy o energetickou efektivitu stavby.

Pro koho se navrhuje a staví nejhůře? Je to třeba vlastní dům?
Mezi architekty se traduje, že když si architekt staví vlastní dům, dopadne to katastrofou, zřejmě především finanční. S kolegou jsme vlastní domy vyprojektovali a postavili, považuji to za velmi poctivý krok vůči našim klientům, mnohem lépe tak chápeme, s čím se v jednotlivých fázích projektování a následné realizace stavby setkávají, dokážeme pomoci předejít mnoha možným chybám.

Je pro vás ideální klient bohatý klient?
Není to o penězích, navrhujeme stavby pro velmi rozdílně situované klienty. Ideální je pro nás klient, který se o architekturu zajímá, cíleně si nás jako architekty vybral na základě našich realizací, má představu o tom, co od domu očekává, a společně s námi se aktivně podílí na návrhu.

Když za námi přijde někdo nový do kanceláře, je třeba nalézt především osobní sympatie, je to základ k úspěšné spolupráci na jeho projektu.

Máte motto „Naši klienti jsou pro nás inspirací.“ – Stalo se někdy, že si klient přál něco, nad čím jste žasli, jak geniální to je, a skutečně se tím inspirovali?
Určitě ano. Často spolupracujeme s klienty, kteří mají lepší znalosti v určitém oboru či zkušenosti v jednotlivých etapách života. Tak se učíme od našich klientů poznávat jejich potřeby a životní styl. Jako příklad dobré myšlenky bych uvedl právě dokončovaný dům v Kunraticích, kde klienti přišli s myšlenkou využít chodbu před dětskými pokoji jako obytnou hernu, prostá chodba se tak povýšila na plnohodnotnou součást domu.

A naopak. Byl nějaký prvek či věc, co jste na domě nechali jen proto, že si ho klient přál a trval na něm?  
Nikdy se nám to nepřihodilo doslovně. Snažíme se vždy naslouchat a všem přá¬ním vyhovět. Jsme dostatečně vytrvalí, vysvětlujeme a probíráme koncept do¬mu, nezůstává pak prostor pro náhodná (a nevhodná) řešení.

Co děláte raději: domy pro konkrétní klienty, o nichž víte, že se budou stoprocentně realizovat a vy své dílo uvidíte, nebo vize a projekty pro soutěže, kde si sice „děláte jméno“ a nemáte téměř žádná omezení, ale stavbu třeba nikdy hotovou neuvidíte?
Naší náplní je navrhovat a stavět domy, především v tom se realizujeme. Soutěžíme rádi, porovnáváme schopnosti našeho týmu s ostatními architekty. V letošním roce jsme se účastnili mezinárodní architektonické soutěže v marocké Casablance a získali ocenění v urbanisticko-architektonické soutěži na Špitálský vrch a kasárna Zlatý vrch v Chebu, vystavovali v Praze na Malé Straně.

Oproti tomu jsme realizovali několik rodinných a bytových domů, drobnou architekturu ve veřejném prostranství či rekonstruovali byty v centru města, což nás baví a naplňuje daleko více.

Rodinný dům v Jirčanech

Musí architekt udělat aspoň jednu šokující stavbu, aby se o něm vědělo?  Není to důvod vzniku vašich domů ve stromech? Vždyť výborných architektů, kteří dělají výborné, ale „obyčejné“ stavby, je mnoho.
Zmíněné domy ve stromech vznikly jaksi náhodou, pro investora jsme projektovali soukromou železniční zastávku a později ubytování-hotel ve varnsdorfském pivovaru Kocour a domy ve stromech vznikly jako živelný nápad, jak doplnit ubytovací kapacitu pivovaru s využitím přepravních lodních kontejnerů, které leží na pivovarském dvoře. Ty jsme navrhli postavit nasvislo mezi kmeny stromů. Jsme ale rádi, že projekt zaujal.

Myslíte si, že současný trend hranatých kostek a kvádrů je vhodný do české krajiny?
Nemyslím si, že odpovědí na kontext české krajiny jsou výhradně domy se šikmými střechami.  Řešení domů by především mělo odpovídat kontextu místa, zástavbě v lokalitě. Kubické formy domů mohou působit velmi esteticky, třeba i kontrastně k přírodnímu prostředí.

Funkcionalistické domy s plochými střechami ze 30. let minulého století nadchly a inspirovaly následující období architektury, technicky však zaostávaly, bylo obtížné realizovat zejména vodotěsné izolace, samotného Le Corbusiera jen 2. světová válka zachránila před soudním procesem s majiteli vily Savoy.

Dnes umíme tyto problémy s přehledem technicky řešit, kubické formy dokonale využívat v architektuře, rovnocenně s archetypem domu se šikmou střechou, která byla vždy především praktickým řešením.

Rodinný dům v Hraštici

Když dneska něco nejde, svádí se to na nedostatek peněz. Jak moc ovlivňují stavby kolem nás peníze (a stavební úřad). Opravdu tyto dvě překážky tak ovlivňují prostředí kolem nás?
Problém vidíme spíše ve vztahu společnosti k okolnímu prostředí, architektuře, ve které žijeme. Myslím, že teprve začínáme oceňovat její vliv na naše životy, zjišťujeme, že se věci mohou snadno dařit – měnit k lepšímu, a není třeba mimořádných finančních prostředků k viditelným zásahům. Stavební a státní úřady postupují dle zákonů takových, jaké jsou. Soutěží se o nejnižší cenu, za kterou kvalitně navrhovat a stavět bohužel nelze.

Má mít architekt vzory, nebo raději ne, aby ho to netáhlo ke kopírování?
Vzory ve smyslu přístupu k architektonické tvorbě a inspiracím je nutné mít – znát dobré stavby a architekty, které se snažíte překonat, inspirují vás.

Je nějaká stavba, u které vás mrzí, že nejste autory zrovna vy?
Odpovím závěrem s nadsázkou a ve světovém měřítku: Mraky staveb – každá druhá zdařilá.

Rodinný dům v Hraštici

Domy jinak

Ing. arch. Jan Černoch (*1976)
autorizovaný architekt ČKA

Ing. arch. Petr Šikola, Ph.D. (*1977)
autorizovaný architekt ČKA, pedagog Katedry architektury Fakulty stavební ČVUT

Kancelář byla založena v roce 2009, věnuje se architektuře a urbanismu se zaměřením na aktuální architekturu – design, energeticky úsporné koncepty, ekologii a trvale udržitelný rozvoj.

Další zajímavé návštěvy a články se stavební tematikou najdete v časopise Domov.