Prach zahaluje celé dolní centrum, k zemi se řítí poslední bloky nadzemní části bouraného obchodního domu. I teď, po dvou týdnech bourání, se zastavují lidé, aby si vše ještě vyfotografovali. "Mrzí mě, že se Tesco bourá. Patří k mému dětství. Myslím, že se mělo zachovat, měla jsem ho ráda," říká Adéla Brožová, která tlačí kočárek.
K Tesku měli vztah i starší lidé. "Budovu jsem měla moc ráda, zažila jsem její stavbu. Do nového Fóra jsem ani nešla a nepůjdu tam," prohlásila zase Marie Hlavešová. Nadšení pro žlutou členitou stavbu nesdílejí zdaleka všichni. "Bourání mi nevadí, Tesco mi nijak k srdci nepřirostlo. Nakupování tu bylo obtížné," řekl další Liberečan, Jiří Havelka.
Demolice unikátní stavby začala koncem března a právě je v polovině. Stále vyvolává emoce. Nedokázala ji odvrátit petice, ale ani ombudsman či volání odborníků po jejím zapsání do seznamu památek. Jak to?
Máj měl větší štěstí
Proděkan Fakulty umění a architektury liberecké Technické univerzity Jiří Suchomel má jasno. Převážily lobbistické tlaky a peníze. "Ministerstvo ignorovalo názor odborníků, kteří navrhovali zachování Teska a jeho prohlášení za kulturní památku," říká.
"Zcela jasně tam převážil politický tlak a ekonomické zájmy nad odbornými stanovisky." Právě on jako první podal před čtyřmi lety návrh na zanesení stavby do seznamu památek.
Také Filip Horatschke, další architekt, říká, že bourání Teska je pro Liberec obrovská škoda. "Bylo jedním z prvních příkladů strukturalismu v Evropě. Demolice vzbudila velký ohlas architektů v zahraničí, protože se o tom učili ve škole. Nikdo to rozhodnutí nechápal."
I on byl jedním z iniciátorů petice na zachování obchodního domu, s kolegy sesbíral stovky podpisů. Marně. Ministerstvo stavbu za kulturní památku neprohlásilo. Na rozdíl třeba od pražského obchodního domu Máj, rovněž od architektů z libereckého ateliéru SIAL, založeného autorem ještědské televizní věže Hubáčkem.
Máj ministerstvo prohlásilo kulturní památkou v roce 2006. Nedlouho poté, co vlastník požádal o demoliční výměr pro stavbu. Tesco takové štěstí nemělo, developer měl v kapse povolení bourat už od roku 2006.
Majitel má prostě plány
Ztrácí se před očimaPrvní pavilon obchodního domu Ještěd v Liberci byl dán do provozu v roce 1978, další dva v roce 1979. Projekt byl zadán v 60. letech. Bourání nyní rozdělilo laickou i odbornou veřejnost. |
Jaký byl vývoj posledních marných snah o záchranu liberecké stavby, jež budí emoce? O zachování Teska bojovali architekti od února 2005.
Tehdy architekti Rostislav Švácha a Jiří Suchomel navrhují obchodní středisko Ještěd prohlásit za kulturní památku.
Majitel stavby, řetězec Tesco a holandská developerská společnost Multi Development, má totiž úplně jiné plány.
Obchodní dům prý nevyhovuje požadavkům moderního prodeje, zákazníci musí přecházet mezi jednotlivými budovami, stavba se dá obtížně zásobovat zbožím a je náročná na provoz.
"Ještěd vlastně tvořily tři oddělené budovy o třech podlažích, což způsobovalo potíže při doplňování zboží, ale i samotným zákazníkům při nákupech," řekl před časem Bohumil Ženatý, ředitel dřívějšího obchodního domu Tesco.
To se po dostavbě první etapy libereckého dolního centra proměnilo v obchodní dům My Liberec. Majitel měl vizi: postavit v dolním centru nový obchodní komplex. Co se starou budovou? Jednoduché řešení: zbourat!
Ministerstvo kultury se zabývalo obchodním domem celkem dvakrát. Poprvé zamítlo návrh na zapsání budovy na seznam památek už v roce 2005. Podruhé podal návrh Jiří Křížek, pracovník Národního památkového ústavu v Liberci, ale jako soukromá osoba.
Tento odborník tehdy mimo jiné upozorňoval ministerstvo na fakt, že rozhoduje o bytí a nebytí podobně významné stavby, jako je pražský Máj. U toho ministerstvo usoudilo, že ho vezme pod ochranu a nepřisoudí mu stejný osud, jaký čekal na Tesco.
"Tesco představuje v českém prostředí ojedinělý příklad strukturalistické architektury. Je mimořádným příkladem toho, jak se i po politické a kulturní izolaci země podařilo udržet kontinuitu mezi českou a evropskou architekturou," uvedl tehdy Křížek.
Jeden ze zásadních úderů pečetících osud Teska budově zasadili liberečtí zastupitelé, když investorovi odsouhlasili prodej sousedních pozemků. Na nich později vyroste obchodní centrum Fórum Liberec. Ve druhé etapě, která právě běží, padne původní obchodní dům Tesco a na jeho troskách vyroste moderní nákupní komplex.
Že Tesku statut památky nepřísluší, rozhodli úředníci už v roce 2007. To, že se nakonec ministerstvo kultury rozhodlo vyslyšet argumenty majitele a obchodnímu domu památkovou ochranu nepřisoudilo, přičítají architekti vlivné stavební lobby.
Konečný ortel ministerstvo nad stavbou vyneslo paradoxně navzdory tomu, že odborná komise ministerstva doporučila žlutou stavbu za památku prohlásit.
"Ministerstvo nejdřív uznalo, že by stavba měla být zařazena do seznamu památek, ale příslušný ovlivnitelný úředník asi zařídil, aby bylo všechno jinak. Sice nakonec po přezkoumání konstatovali, že to byla chyba, ale nikdo s tím už nic nedělal. Lobbování firmy, která tu potřebovala stavět, bylo v tomto případě jasné," míní architekt Horatschke.
"Tu logiku neumím komentovat, umím ji jen napadat. Nově organizovat dolní centrum šlo i při zachování Teska. Existovala celá škála způsobů, jak stavbu využít," míní architekt Suchomel.
V rychlém tempu
Proč vlastně nevzalo ministerstvo Tesco pod státní ochranu? Vzkázalo, že nechce prohlašovat nemovitosti za kulturní památky účelově. Takto reagovala mluvčí úřadu na kritiku ombudsmana Otakara Motejla.
Ten se totiž do "kauzy Tesco" také vložil. A našel řadu pochybení, kterých se ministerstvo při rozhodování o zařazení stavby mezi památky dopustilo. Například nikdo nevysvětlil, proč ministerstvo nerespektovalo názor své odborné komise, která navrhovala prohlásit obchodní dům památkou.
Architekt Masák: Ten důvod je zvláštníCo prožívá autor odborníky oceňované budovy libereckého Teska, kterou před jeho zraky bourají bagry? |
Důvod, proč Tesco nedostalo status památky, ministerstvo mimo jiné vysvětlilo takto: "Stavba byla výrazem své doby, a i když je zajímavá, hodná pozornosti a zaslouží si respekt, nepatří do kategorie nemovitých památek," řekl Herman.
Společnost Tesco má demoliční výměr od roku 2006. Bagry začaly stavbu okusovat už před dvěma roky. Mizela venkovní schodiště a kus pláště. Teď se práší za kočárem. Tedy za Ještědem. Bourat je vlastně tak snadné.
