Že panovník bydlel v hradě, je jasné, ale spával někdy i v hostinci či ve stanu?
Určitě. V ikonografii máme doložený například stan Václava IV., zdobený českými znaky. Panovník se pohyboval krajinou, a než se dostal na svůj královský hrad, musel po cestě někde nocovat. Zpravidla se ubytoval ve městě, ale pokud zrovna nebylo žádné v dosahu, protože králova družina byla schopna pohodlně ujít maximálně třicet až čtyřicet kilometrů denně, postavili si tábor a přespali ve stanech. Třeba cestou na Křivoklát, kam jezdila řada českých panovníků, museli nocovat, ať chtěli, nebo nechtěli. Pokud by se tam chtěli dostat jen na koních bez vozů a vyrazili by z Pražského hradu časně ráno, do večera by to zvládli, ale bylo by to extrémně fyzicky náročné, i pro koně. Trasa vedla z Pražského hradu přes Unhošť a Zbečno a měřila necelých 50 kilometrů.
V dýmné jizbě to bývalo zakouřené asi do výše metru a půl od země. Místnosti však byly většinou vysoké, aby se pod kouřovou clonou dalo normálně dýchat.
