Fakulta architektury Technické univerzity v Delftu, jejíž objekt v loňském roce zničil požár, vstává z popela. Jak známo, probíhá architektonická soutěž na novou školu, málo se ale ví, že v dočasném sídle fakulty, které bylo s pomocí celé univerzity vybudováno v budově bývalého rektorátu, vyrostla "wall of fame".
Malý monument, umístěný v hlavní páteři zrekonstruované budovy, je věnován evropským i zámořským architektům.
V Delftu stáli před nelehkou úlohou. Shodnout se na výběru autorit napříč celou historií této profese za posledních zhruba 700 let nebylo jednoduché.
V této galerii by neměli chybět ani ti, kteří své poslání spojili s nizozemskou nejvýznamnější líhní tvůrců "umění stavby".
Je proto potěšující, že mezi celkem 113 slavnými objevíme také jméno Zdeňka Zavřela, současného děkana pražské Fakulty architektury ČVUT, jenž se v během svého nizozemského exilu věnoval pedagogické činnosti právě v Delftu a jehož rukama prošla i řada dnešních architektonických stars i superstars.
Ambasáda v Ghaně
Doc. ing. arch. Zdeněk Zavřel*1943 Jeho profesionální začátky můžeme najít v libereckém Sialu, ve "školce" arch. Miroslava Masáka a Karla Hubáčka. Po odchodu do exilu koncem 70. let se dále profiloval ve světoznámé kanceláři v Rotterdamu v.d.Broek en Bakema, v 80. letech si otevírá ve stejném městě vlastní kancelář. V 90. letech se řadou aktivit podílí na počátcích Obce architektů v Čechách a v roce 1998 získává Cenu Obce architektů za své dílo. Jeho návrhy byly oceněny v řadě domácích i zahraničních soutěží, například za renovaci Hl. nádraží v Praze (spolu s arch. Johny Eislerem, Daliborem Vokáčem a Emilem Přikrylem), ceny v soutěžích o řadu obytných komplexů v Nizozemí, vítězství v soutěži Evropské unie o Užití sluneční energie v bydlení, 1. cenu v národní soutěži o Městskou školu v přístavních územích Amsterdamu a vítězství v soutěži na České kulturní centrum v Paříži. Zavřelovy projekty a stavby se dotýkají mnoha stavebních typologií. Vedle základního tématu – městského bydlení (řada komplexů v Rotterdamu, Amsterdamu a mnoha dalších místech) se věnoval také stavbám škol (v Haagu, Amsterdamu atd.). 
Návrh - Sněžka V posledních letech se pak zabýval i administrativními a reprezentativními stavbami (administrativní komplexy v okolí Amsterdamu, Centrum v Paříži). Stavěl i v různých podmínkách v Evropě i Africe (Čechy, Nizozemí, Francie, Ghana). Vedle projektové činnosti patří k Zavřelovu zájmu i výzkumná činnost v oboru udržitelného rozvoje – od 80. let byl členem Nizozemského týmu IEA, který se soustavně zabýval energetickým aspektem bydlení. V 90. letech se stal sekretářem Czechoslovak Architectural Foundation – Spolku českých a slovenských architektů v zahraničí (Jan Kaplický byl čestným předsedou). Z této pozice se dlouhodobě angažoval v přenosu znalostí v oblasti bytové výstavby – organizoval semináře a další akce o nizozemském systému bytové výstavby. Od roku 2006, kdy byl zvolen děkanem Fakulty architektury ČVUT, se zabývá nejen reorganizací fakulty, ale díky svým kontaktům v zahraničí zorganizoval i řadu workshopů a jiných akcí edukativního charakteru – workshopy a přednáškové cykly: Dutch ladies / City development / Průmyslový design / Builders end Thinkers / European Urbanism, které si kladou za cíl zvýšení úrovně výuky architektury a urbanismu. V roce 2007 byl jmenován docentem v oboru architektury na VUT Brno, v roce 2009 absolvoval profesorské řízení a po rozhodnutí Vědecké rady VUT Brno bylo navrženo jeho jmenování profesorem. 
Budova RWS
Architekt Zavřel vystudoval architekturu na ČVUT v Praze (1966). Druhý inženýrský titul - "ir" - získal na Technické universitě v Delftu (NL) v roce 1983. Na této škole pak působil po řadu let jako pedagog a vědecký pracovník. 
Fasáda Českého centra v Paříži |
