Kromě vítěze bylo z 31 nominací, které byly vybrány z celého počtu 307 přihlášených realizací, oceněno i dalších pět děl, která získala titul Finalista, jedno dílo obdrželo čestné uznání. Zajímavostí je, že celkem 42 procent všech soutěžních projektů představovaly rekonstrukce, dostavby či přístavby, takové realizace čeští architekti zvládají na výbornou. Z šestice nejlepších do této kategorie patřily hned čtyři.
Rudá perla Karlových Varů
Prostor jeviště tvoří devět pohyblivých plošin takzvanou elevací. Ty umožňují samostatné variabilní výškové nastavení, a to podle potřeb a požadavků účinkujících.
Vítězný projekt Koncertního sálu v Karlových Varech představuje volně vložená stojící červená samonosná konstrukce do dvorany opravených Císařských lázní. Jde o novou domovskou scénu Karlovarského symfonického orchestru, která slouží pro pořádání nejrůznějších akcí, koncertů, divadelních představení, filmových projekcí či přednášek a konferencí.
Autoři, Petr Hájek, Nikoleta Slováková a Martin Stoss z ateliéru Petr Hájek ARCHITEKTI navrhli promyšlenou kovovou skulpturu spočívající na šesti podporách tak, aby se snížily vibrace a zachoval se odstup od stěn budovy lázní.
„Fascinující je také její variabilita, zasouvací hlediště, nastavitelné orchestřiště a panely i zástěny, které upravují akustiku podle aktuálních potřeb, přičemž všechny prvky jsou navrženy tak, aby byly odolné a snadno se udržovaly,“ zhodnotili porotci. Úžasná je také možnost zcela změnit atmosféru díky závěsu, který lze „zatáhnout“ podél celé fasády historické budovy.
Porotci vyzdvihli, že autoři „prokázali pozoruhodnou odvahu při překonávání počátečních omezení, vypracovali řešení, jež snoubí historický kontext a požadavky současné doby, a v neposlední řadě je také ocenili za to, že se jim podařilo přesvědčit majitele budovy o správnosti své kreativní a inovativní vize“. Více o projektu, který výrazně bodoval i v soutěži Interiér roku 2023, zde.
Další oceněné projekty
Technologické centrum UMPRUM slouží pro umělecké dílny školy.
Porotce České ceny za architekturu zaujala také proměna budovy v centru Prahy, ve které jsou umělecké dílny Vysoké školy uměleckoprůmyslové a slouží jako Technologické centrum UMPRUM (2023). Rekonstrukce a přístavba, pod nimiž jsou podepsáni Ivan Kroupa, Jana Moravcová a Tomáš Zmek z Projektového ateliéru UMPRUM, respektuje panorama města a zároveň se umně otevírá veřejnosti díky vynechání jednoho segmentu eklektické fasády přes celou výšku budovy.
Vnitřní prostorové uspořádání respektuje původní schéma, novinkou je pak zastřešení haly prosklenou střechou, díky kterému vznikl nový celoročně využívaný prostor uprostřed dispozice.
Mezi finalisty se zařadila také Sportovní hala Řevnice (2023), kterou financoval soukromý investor. Vznikla pro potřeby žáků, sportovních kroužků i celé městské komunity. Přestože je schéma areálu poměrně jednoduché, architekti Peter Sticzay-Gromski, Jan Horký a Sebastian Sticzay z ateliéru Grido, architektura a design se postarali o to, aby architektonický výsledek nebyl triviální.
Mezi finalisty se zařadila také Sportovní hala Řevnice (2023), kterou financoval soukromý investor.
Podle slov poroty tomu napomohlo „vertikální strukturování hmoty s vystupující římsou parteru, které potlačilo dojem velkého monolitu, a také bazilikální osvětlení, vtipně využívající geometrii velkorozponových střešních vazníků, tvořící základní výrazový architektonický prvek“. Dřevo na stropě, podlaze a stěnách v interiéru zároveň aktivně přispívá ke kvalitě prostorové akustiky.
Konverze brownfieldů je v dnešní době již možné považovat za samostatnou architektonickou disciplínu, která naplňuje představy cirkulárního hospodářství a udržitelnosti. Jako promyšlenou a zdařile provedenou porota ocenila Adaptaci obilného sila (2023), jež je součástí revitalizovaného areálu Automatických mlýnů v Pardubicích.
Národní kulturní památku zachránil majitel a architekt Lukáš Smetana. V roce 2023 byla dokončena proměna obilného sila od ateliéru Prokš Přikryl architekti.
Při této adaptaci autoři z ateliéru Prokš Přikryl architekti směřovali své architektonické zásahy k prostorovému prožití památky v její celistvosti a zlepšení přístupnosti s ohledem na novou funkci. Zmiňovaný prožitek začal pro porotu již v „přízemí, které se otevřelo a proměnilo v otevřený a jedinečný prostupný parter pod zásobníky na obilí, přičemž hluboký prostorový zážitek nabízí také zpřístupněný vnitřek zásobníků ve druhém patře“.
Pozornosti poroty neunikla ani Rekonstrukce domu v Kutné Hoře (2023), která se už stala absolutním vítězem devátého ročníku soutěže Interiér roku 2023. Architekti Jan Holub a Tomáš Hanus z BYRÓ architekti téměř „investigativním“ procesem odkrývali vrstvy paměti domu v historické zástavbě a zároveň je snoubili s novými zásahy tak, aby vytvořili funkční a moderní bydlení pro pětičlennou rodinu. Více zde.
Dům prošel výraznou změnou i z exteriéru.
Příměstská území jsou ideální místa pro realizaci anonymních staveb. Pokud by se zde měla postavit utilitární stavba určená technickým službám, nikdo by tam ani promyšlený architektonický návrh asi nečekal.
To však neplatí v případě Základny technických služeb v pražských Lysolajích (2022), kde se architekti Jan Kalivoda a Vojtěch Kaas z ateliéru PROGRES architekti rozhodli dát do řešení maximum. Odhalené materiály, viditelné rozvody a konstrukční prvky se zde hladce snoubí s průmyslovým charakterem budovy.
Čestné uznání patří chatce
Místo rozpadající se chatky vznikla vzdušná dřevostavba od studia Byró architekti.
Zahrádkářské kolonie jsou fenoménem, jehož popularita, byť často v pozměněné podobě komunitních zahrad, opět narůstá díky tomu, že uchovávají cennou přítomnost přírody v zahuštěné městské zástavbě.
Čestného uznání se letos dostalo nové interpretaci tradiční chatky. Na místě původní, rozpadající se chatky, mají majitelé nyní vzdušnou dřevostavbu s názvem Zahradní pavilon (2023).
Architekti Jan Holub a Tomáš Hanus z BYRÓ architekti vyšli vstříc manželům, kteří si přáli novou stavbu, v níž se však nechtěli zavírat před okolní zahradou. Výsledkem je tak objekt s výklopným panelem, díky němuž se umí jedna strana kompletně otevřít. Splynutí se sousedními chatkami bylo pojednáno pomocí tmavého opalovaného dřeva, jímž je objekt obložený.
Další ocenění
Nízkoprahový klub v Nové Pace získal ocenění předsedy Senátu Miloše Vystrčila.
Předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil udělil svou cenu v rámci ČCA již potřetí. Letos jej z nominovaných staveb nejvíce zaujal Nízkoprahový klub v Nové Pace (2021), jenž je umístěn v zrekonstruovaném suterénu domu z roku 1721 a slouží dětem a mládeži ohroženým sociálním vyloučením.
Součástí první etapy úprav, pod níž jsou podepsáni Jana Janďourková Medlíková a Jiří Janďourek z ateliéru atakarchitekti, byla i kultivace veřejného prostoru mezi samotným objektem a přiléhajícím kostelem sv. Mikuláše.
„Nízkoprahový klub je krásnou, a přitom přirozenou a důstojnou součástí okolí. Zároveň slouží a pomáhá těm, kteří neměli v životě tolik štěstí, a nabízí jim bezpečné útočiště. Veřejný prostor ve městě tak tato stavba obohatila jak architektonicky, tak svým funkčním využitím,“ odůvodnil své rozhodnutí Miloš Vystrčil.
Cenu Ministerstva pro místní rozvoj ČR za prosazování kvalitní výstavby prostřednictvím architektonických soutěží získal Park na Moravském náměstí v Brně (2023). Tým studia CONSEQUENCE FORMA architects revitalizoval v historickém centru Brna intenzivně využívaný veřejný prostor a vytvořil z něj místo s vlastní poetikou nabízející sdílené pohodlí.
Vnukovi původních majitelů se díky studiu Pelčák a partner architekti podařilo zrekonstruovat zdevastovanou ruinu.
Cena Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za příkladnou revitalizaci brownfieldu náleží Mlýnu Hrušky (2022) na Slovácku. Vnukovi původních majitelů se v tomto případě díky studiu Pelčák a partner architekti podařilo zrekonstruovat bývalým JZD zdevastovanou ruinu tak, že neztratila nic na svém bývalém půvabu.
V rámci České ceny za architekturu byla vůbec poprvé udělena i Cena Ministerstva kultury ČR za zkvalitnění veřejného prostranství. Tohoto ocenění se dostalo Obnově Tachovského náměstí v Praze (2023), jejímiž autory jsou Jiří Opočenský a Štěpán Valouch ze studia OVA, kterým se podařilo zharmonizovat mnohovrstevnatost pohledu na zvelebování veřejných prostranství.
Cenu společnosti Central Group za inovativní přístup k řešení nového bydlení obdržel devítipodlažní bytový dům Iconik v pražském Karlíně (ateliér Edit! - Ivan Boroš, Juraj Calaj, Vítězslav Danda, 2023)
Cenu společnosti Central Group za inovativní přístup k řešení nového bydlení obdržel devítipodlažní bytový dům Iconik pražském Karlíně (ateliér Edit! - Ivan Boroš, Juraj Calaj, Vítězslav Danda, 2023).
„Svým tvaroslovím, a především použitými materiály, jako je cihla a železo, odkazuje na industriální minulost této části města. Uliční průčelí domu je opticky rozděleno do dvou hmot použitím různých cihelných obkladů, aby bylo zachováno měřítko okolní zástavby, a přitom neutrpěla jednota konceptu. Jde o povedený příklad dostavby do dynamicky se rozvíjející pražské čtvrti,“ ocenila společnost Central Group.
Stavba začala v lednu 2022 a byla dokončená v červenci 2023.
Cena společnosti VEKRA za nadčasové řešení s důrazem na skloubení estetické a užitné hodnoty byla udělena Štvanické lávce v Praze (ateliér AI PRAHA - Petr Tej, Marek Blank, Jan Mourek, Aleš Hvízdal a Jan Hendrych, 2022), která propojuje Holešovice, Karlín a ostrov Štvanice pro pěší a cyklisty.
Konstrukce z ultra vysokohodnotného betonu vznikla s respektem k pohybu lidí, ke stromům i k řece, její design je zároveň nadčasový, čistý, elegantní a až sochařsky pojatý. Precizní minimalistické řešení celé lávky přezdívané HolKa doplňují stejně precizně zpracované detaily.
„Profesionální přístup k řešení, díky němuž se podařilo skloubit estetické a užitné vlastnosti, a špičková kvalita jsou hodnoty, které oceňujeme,“ uzavřela hodnocení společnost VEKRA.
V otevřené poloze navíc polykarbonátová stěna funguje jako venkovní střecha a rozšiřuje tak krytý prostor, kde lze pobývat při dešti.
Cenu společnosti VELUX za práci s denním světlem získal Zahradní pavilon v zahrádkářské kolonii nedaleko Vltavy v Praze (ateliér BYRÓ architekti – Jan Holub a Tomáš Hanus, 2023). Ten získal i Čestné uznání ČCA.
Svou Cenu za citlivé a šetrné řešení stavby ve venkovském prostředí předala již v červnu na nominačním večeru ČCA i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Tentokrát ocenění putovalo do Moravskoslezských Beskyd, a to Zvoničce v Krásné (2023), kterou navrhli a postavili autoři z ateliéru Kocián & Liška Architekti. AOPK na tomto tradičním sakrálním prvku v horské krajině ocenila skloubení „místní stavební zvyklosti s moderním výrazem současné dřevostavby“.
Vyhlášení výsledků 9. ročníku České ceny za architekturu se uskutečnilo 7. listopadu na galavečeru konaném v pražském Foru Karlín. Organizátorem soutěže je Česká komora architektů.
O porotěV čele letošní poroty stál řecký architekt Alexandros Vaitsos a jejími členy dále byli architektka Doris Wälchli (Švýcarsko), krajinářský architekt Neil Porter (Velká Británie), architekta a urbanistka Silja Tillner (Rakousko), architekt Peter Moravčík (Slovensko), architektka a publicistka Adriana Granato (Itálie) a architekt a lektor Andrius Ropolas (Litva). Porotci přicestovali do České republiky na začátku září a při návštěvě realizací nominovaných do užšího výběru se setkali i s jejich autory a hovořili s nimi o jejich práci, postupech i širším kontextu, v němž dílo tvořili. |
Česká cena za architekturuSoutěž vyhlásila Česká komora architektů, profesní organizace s přeneseným výkonem státní správy, v souladu se svým posláním pečovat o stavební kulturu v České republice a podporovat její vysokou úroveň. Jejím pořádáním chce Komora kvalitní výsledky práce etablovaných i začínajících architektů prezentovat nejen odborné a laické veřejnosti, ale i zástupcům státní správy, samosprávy i soukromých společností. Důraz je přitom kladen na estetickou a technickou kvalitu realizace, ale také na souvislosti vzniku díla, jeho vztah k okolí, společenský přínos a environmentální aspekty. Kromě sedmičlenné odborné mezinárodní poroty, složené z renomovaných architektů, je předností České ceny za architekturu také ojedinělý koncept propagace architektury v průběhu celého roku a v jednotlivých regionech. Od ledna 2016 je Česká komora architektů organizátorem soutěžní přehlídky Česká cena za architekturu. Od roku 2000 Komora rovněž pořádá Přehlídku diplomových prací a Poctu České komory architektů. |
