Z malého balkonku se stala mávnutím kouzelného proutku terasa, která vstupuje...

Z malého balkonku se stala mávnutím kouzelného proutku terasa, která vstupuje do interiéru díky tomu, že ji zbavili prahů a lišt. | foto: Laura Ortin Arquitectura

Covid vzal rodině všechny jistoty. Z nájmu odešli do vlastního bezpečí

  • 9
Čtyřčlenná rodina dokončila kompletní rekonstrukci bytu z 80. let v centru španělského města Murcia. Z původní dispozice nezůstalo nic, byla určena pro jinou dobu a jiný způsob života. Do až filozofické roviny se s rodinou pustila architektka Laura Ortínová.

Nebýt celosvětové pandemie covidu, rodina by se k pořízení vlastního bydlení a stěhování asi ani neodhodlala. Spokojeně žili v nájemním bytě, pracovali v kancelářích, děti vodili do škol a volný čas trávili na cestách. Loňský rok však naboural všechny dosavadní jistoty, a proto se rozhodli pořídit si vlastní byt jako společný bezpečný přístav.

Udržovaný byt z 80. let minulého století v centru španělského města Murcia měl příliš rozdrobenou strukturu jednotlivých zón a místností, která byla rozhodně platná v době svého vzniku, ale ne dnes, ve chvílích, kdy trávíme většinu času doma. 

Byt plný oblin: originální a nadčasové přestavby se dočkal byt v centru jihošpanělského města Murcia.

Původně pětipokojový apartmán s kuchyní o rozloze 25 metrů čtverečních s malinkými místnostmi byl stísněný, nepřehledný a slepé chodby ubíraly vzácný společný prostor.

Architekta příčky vybourala a vyhlásila válku ostrým rohům, jako už učinila v několika svých předchozích realizacích. V celém východo-západně orientovaném bytě nezůstal takřka jediný. Rozvlnily se stěny, obliny dostal i vestavěný i solitérní nábytek, sanita a užitné předměty.

Projekt byl dokončený v rekordním čase několika málo týdnů. Laura Ortínová plánovala rekonstrukci s ohledem na to, že ani v příštích měsících není jisté, zda budou majitelé nuceni opět zůstat celé dny doma. Podle známého hesla „Ve zdravém těle zdravý duch“ se v bytě zaměřila na flexibilitu, svěžest, denní světlo a zdravotně nezávadný pobyt. 

Prodloužením interiéru se stala venkovní terasa. Do té doby skromný balkon se změnil v součást obývacího pokoje a kuchyně, kde se lze zhluboka nadechnout. 

Zmizela zbytečná předsíň a samostatná vstupní hala, naopak přibyly precizně koncipované pracovní kouty s možností pravidelných pracovních videohovorů. Efektní pozadí se stalo pro všechny pracující z domova doslova nutností.  Architektka také kladla důraz na dokonalé a variabilní osvětlení, které dovede změnit náladu a je ekologické. 

Architektka s barvami šetřila. Prostor se díky tomu majitelům jen tak neomrzí.

To jsou hodnoty, které v diskuzích majitelů s architektkou rezonovaly. Samozřejmě došlo i na přání rodiny. Například dětský pokoj zatím funguje jako jedna velká místnost, není ale problém jej kdykoliv v budoucnu přepažit. 

Podobně lze z ložnice s pracovním koutem udělat dva samostatné pokoje, příprava už je provedená. Příjemnou hříčkou denní rutiny je pro majitele zatím i to, že do postele i „do práce“ k počítači nikdy nechodí stejnými dveřmi.

Celému apartmánu vládnou nadčasové a přírodní materiály: bambus, hliněné omítky a beton. Ani s barevností to architektka nepřehnala. Majitelům se díky tomu byt jen tak neomrzí. V interiéru se nejčastěji objevují pastelové odstíny šedomodré, růžové a tyrkysové. 

, pro iDNES.cz