Německé město se vylidňuje. Láká Čechy na levné bydlení a další výhody

  1:00aktualizováno  1:00
Tři měsíce bezplatného nájmu, bezplatná tramvajenka, sleva na elektřinu, to vše nabízí východoněmecký Görlitz, jen aby přilákal Čechy a Poláky.

Starobylý Görlitz se vylidňuje. A tak láká Čechy i Poláky | foto: Profimedia.cz

Görlitz, nádherné německé středověké město na břehu Nisy, má i český, polozapomenutý název Zhořelec. Podobně jako jiné části Lužice patřilo po staletí k Českému království a čeština tu bývala i oficiálním jednacím jazykem. Teď by byli místní rádi, kdyby se tu česky zase začalo mluvit i jindy než o víkendech a prázdninách, kdy sem dorazí čeští turisté.

"Srdečně vítáme všechny, kteří se k nám chtějí přistěhovat. Z Čech, z Polska nebo jiných zemí," říká Ronny Blümke z úřadu primátora Görlitzu.

Romantické město, plné renesančních, gotických a barokních i secesních památek, případné přistěhovalce z Česka a Polska vítá balíkem výhod pro ty, kteří se tu v roce 2013 přihlásí k trvalému pobytu alespoň na rok a půl.

Ten obsahuje odpuštění tříměsíčního nájmu, čtvrtletní jízdenku na MHD zdarma a po roce vrácení slevu ve výši měsíční spotřeby elektřiny nebo dokonce zkušební "týden bydlení na zkoušku".

"Potřebujeme příliv nových obyvatel," řekl stanici Deutsche Welle Peter Starre z görlitzské městské energetické společnosti.

Romantické město, plné renesančních, gotických a barokních i secesních památek,

Romantické město, plné renesančních, gotických a barokních i secesních památek, případné přistěhovalce z Česka a Polska vítá balíkem výhod.

Z Görlitzu se za posledních dvacet let odstěhovalo kolem 15 tisíc obyvatel. Prázdné tak nejsou jen byty na sídlištích na okraji města, ale své obyvatele nemá ani zhruba jedna třetina domů v historické části Görlitzu, který snese srovnání s Českým Krumlovem nebo Telčí a je kandidátem na zařazení mezi světové památky UNESCO.

Za stovky milionů eur zrekonstruované historické centrum slouží jako oblíbený cíl pro štáby německých filmařů a o víkendech je plné turistů z Německa, ale i z Česka a Polska. Bydlet v Görlitzu však chce jen málokdo.

Poláci ze sousedního čtyřicetitisícového Zgorzelce na druhé straně Nisy raději žijí ve svých ošklivých, komunismus pamatujících panelácích, než by se přestěhovali do krásných zrekonstruovaných německých středověkých domů. Především je odrazují v porovnání s Polskem mnohem vyšší platby za elektřinu a topení, a spokojí se proto s tím, že do Görlitzu chodí na nedělní kávu nebo jen tak na procházku.

Z Görlitzu se za posledních dvacet let odstěhovalo na patnáct tisíc obyvatel.

Z Görlitzu se za posledních dvacet let odstěhovalo na patnáct tisíc obyvatel.

Aspoň důchodci

Ale i za to jsou místní Němci rádi. "Nebýt Poláků, byl by Görlitz městem důchodců," říká Christian Puppe z místní pobočky Průmyslové a hospodářské komory. Podle průzkumu, který si nechali podnikatelé udělat, totiž Görlitz přitahuje více mladých polských zákazníků než polský Zgorzelec.

Největším problémem Görlitzu je totiž nedostatek pracovních příležitostí. A tak z města, kde se nezaměstnanost stabilně drží na dvaceti a více procentech, odcházejí už dvacet let převážně mladí Němci za prací na do západní části Německa.

Místní radnice je tak ráda i za penzisty, a tak se pokusila podobnou akcí jako nyní Poláky a Čechy přilákat důchodce ze západního Německa, aby strávili poslední roky života v tomto malebném městě na východě.

"Jsou tu o pětinu nižší životní náklady než na západě Německa," pochvaluje si v deníku Lausitzer Rundschau jeden z nově příchozích penzistů Jürgen Knoblau, který se sem přestěhoval z Braunschweigu.

Město by však přece jenom raději vidělo za okny bytů mladé Poláky či Čechy, když už ne Němce. Ale předchozí "náborové akce" měly jen malý úspěch, do města se přistěhovalo asi jen dva tisíce cizinců, zatímco několikrát vyšší počet Němců z Görlitzu odešel.

Görlitz v číslech

V roce 1990 měl východoněmecký Görlitz více než 70 tisíc obyvatel, loni už v něm žilo jen 55 tisíc lidí. Velká část z nich jsou penzisté. Görlitz, který je kandidátem na památku UNESCO, se snaží přilákat k bydlení ve městě i cizince, především Poláky a Čechy. Zatím bez většího úspěchu. Cizinců žije v Görlitzu jen zhruba dva tisíce.

Bydlet v Görlitzu chce bydlet jen málokdo.

Bydlet v Görlitzu chce bydlet jen málokdo.

Autoři:

Nejčtenější

Z domu do paneláku. Zbláznili jste se? ťukali si na čelo příbuzní

1

Když jsme si s manželem koupili byt ve městě na sídlišti, byla jsem šťastná. Oskar ale moc nadšený nebyl. Všude okolo...

Pořídili si dům s minimem zdí a maximem skla. K němu přidali jezírko

„Jezírko je krásný prvek,“ vysvětluje investor, proč nemají na zahradě tradiční...

Co nejméně zdí a co nejvíce skla, takové slyšel zadání architekt domu pro čtyřčlennou rodinu v jižních Čechách....

Dcery vidí jen o víkendu. Přichystal jim krásný pokojíček za 60 tisíc

Ema a Leontýnka mají u táty konečně nový dětský pokoj. Proměna vyšla na 60...

Každý člověk potřebuje místo, kde se bude cítit příjemně a bezpečně. A co teprve dvě malé slečny, které milují tanec a...

Jak bydlí spisovatelka Sylva Lauerová: miluje věci mezi kýčem a uměním

V bytě najdete spoustu knih. „Užívám si populárně naučnou literaturu: knihy...

Spisovatelku a básnířku Sylvu Lauerovou čtou prý hlavně krásné ženy. Píše ve dvou ze třech svých domovů: ve vile v Brně...

Fara v Kmetiněvsi jim změnila život. Teď ji prodávají za 10,5 milionu

Fara se vždy v minulosti v průběhu let upravovala a rozšiřovala podle...

Na faru z roku 1747 se rodina přestěhovala z Prahy v roce 2009. Nemovitost v Kmetiněvsi v kladenském okrese postupně...

Další z rubriky

Houpací křesla s potahy s míčky pomáhají relaxovat tělo i duši

Lefkada je relaxační houpací lehátko určené pro chvíle klidného odpočinku či...

Přáním designérky Lindy Charvátové je navrhovat předměty nejen krásné a funkční, ale kódovat do nich pocity harmonie,...

Prkénko dostalo tvar vlajky a poté nejvyšší ocenění za design

Nadčasová kombinace dřeva a oceli prkénka Nerez.

Jiří Krůta a Vojtěch Hrach, rodáci z Brd, založili značku UBRD, která „kóduje“ minimálně tři informace: Česko, vztah ke...

Architektem roku je Stanislav Fiala. Miluje dřevo, kámen i improvizaci

S ohledem na zeleň se celý projekt nakonec jmenuje Drn, i když pracovní název...

Ocenění za mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech – cenu Architekt roku 2019 získal Stanislav Fiala,...

V moderním bungalovu použila designérka i špalky z rozřezaných kmenů

V prostoru vyniká podlaha z masivních prken.

Bungalovy mají řadu výhod, ale také jednu nevýhodu. Potřebují dostatečně velký pozemek. V tomto případě však neměla...

Najdete na iDNES.cz