Krytému plaveckému stadionu na českobudějovickém „Sokoláku“ by nikdo pětapadesát svíček na narozeninovém dortu nehádal. Modernistická stavba, navržená podle projektu architekta Bohumila Böhma, totiž nestárne. Ani to, že stojí na dohled historického jádra, jí nebrání být kulturní památkou.

Autor: Czeva, Creative Commons

Té stavbě na někdejší Eger Strasse muselo ustoupit třicet secesních domů. Dělaly místo projektu, který už navždy bude spojován s podobou nejslavnějšího českého lázeňského města. Hotel Thermal v Karlových Varech, ikonická stavba architektonického dua Machoninových, je brutalistním palácem.

Autor: Profimedia.cz

Dostavěn byl v dvaašedesátém roce minulého století a počítal se k nejvýraznějším stavbám tzv. bruselského stylu. Brněnský Interhotel International reprezentoval elegantní tvář modernismu, chuť vyrovnat se kvalitou Západu. A dobře slouží dodnes.

Autor: Harold, Creative Commons

Hezká, nebo ošklivá? To už záleží na vašem osobním uvážení. Ovšem bezpochyby je to odvážné gesto. Tranzitní telefonní ústředna v Hradci Králové, stojící za Labským mostem, patří přesně k těm stavbám, na které se chcete podívat zblízka. Abyste sami mohli lépe posoudit, jestli vám sedí, nebo ne.

Autor: Boris-Jelinek, Creative Commons

Nikdo po vás samozřejmě nechce, aby se vám líbila. Upřít jí ale nemůžete, že vzbuzuje údiv, až úžas. Nová budova Národního muzea, původně tedy budova Federálního shromáždění, si o pozornost prostě umí říct. Takový dům je zkrátka unikát.

Autor: High Contrast, Creative Commons

V dobrém i ve zlém je třeba říct, že postavit něco takového chtělo odvahu. Obchodní dům Prior v Pardubicích, vystavěný podle návrhu Růženy Žertové v 70. letech, do škatulek strohé průměrnosti rozhodně nezapadá.

Autor: ČTK

Ani sněhová nadílka v Peci pod Sněžkou neskryje masiv věže Hotelu Horizont. Její výrazná vertikála vystupuje z údolí do krajiny a představuje další výraznou ukázku horského brutalismu, architektury, která má sílu dominovat přírodnímu okolí.

Autor: Otakar Grusser / MFDNES + LN / Profimedia, Profimedia.cz

Dvě tváře – nová, a druhá ještě o něco novější. Vlídně ovšem nepůsobí ani jedna z nich. Ano, řeč je o někdejší budově Krajského národního výboru Ústí nad Labem, dnešním magistrátu. Zvlášť jeho „novější“ přístavba, brutalistní kolos, z něj vytváří nepřehlédnutelnou dominantu.

Autor: VitVit, Creative Commons

Kontroverze návrhu stavby, která se usadila mezi Národním divadlem a klášterem na Novém Městě na Národní třídě, nebraly konce. Teprve až se „prach nad staveništěm usadil“, vynikla Nová scéna jako nejodvážnější a ve světě vychvalovaná budova, přední ukázka postmoderny.

Autor: Thomas Ledl, Creative Commons

Celkem osm podlaží a stavební pojetí, které odtrhlo zástavbu historického jádra od zbytku Brna. Musí se ale nechat, že Bílý dům, původně administrativní budova podle návrhu Miroslava Spurného a Františka Jakubce, dnes slouží lépe než Městský výbor KSČ jako lékařský dům. A nevypadá tak zle.

Autor: Thomas Ledl, Creative Commons

Televizi nemusíte vlastnit. Ale aspoň jednou se podívat na to, jak vlastně Kavčí hory, srdce televizního střediska na Praze 4, vypadají, byste měli. Jsou jako svébytné město ve městě.

Autor: VitVit, Creative Commons

Ano, nepopíráme to ani trochu. Stavět v první zóně národního parku je prostě nešťastný nápad. Ale zrovna tak se nedá upřít, že kolos Labské boudy, devítipatrové železobetonové budovy ve stylu brutalismu a pozdní moderny od architekta Zdeňka Řiháka, svým reliéfem zaujme každého.

Autor: CTK / Tanecek David, ČTK

Mohla by to docela dobře být otázka do nějakého kvízu. Odkud že se nabízí takový výhled? Napínat s odpovědí vás ale nebudeme, takový pohled ke svému úpatí nabízí vysílač Cukrák. Těch téměř dvě stě metrů výšky z něj dělá docela slušný technický unikát a výraznou dominantu krajiny.

Autor: Robert Pokorný, Creative Commons

Splynutí starého s novým nemusí bolet. Vlastně může dát vzniknout i něčemu naprosto mimořádnému. To rozhodně platí o Emauzském klášteru v Praze. Železobetonová konstrukce s pozlacenými hroty patří mezi to nejlepší v moderní církevní architektuře.

Autor: VitVit, Creative Commons

Ta slůvka, která už máte na jazyku, zní: „Jednodílný rotační hyperboloid“. Tak se totiž správně popisuje tvar fenomenálního hotelu a televizního vysílače na vrcholku Ještědu. Ta prazvláštní stavba, chlouba a ikona Liberce, tu stojí od roku 1973.

Autor: Profimedia.cz

Seznam věcí, které se stavebním inženýrům za socialismu nepovedly, by byl předlouhý. Zařadit do něj přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně v Jeseníkách ale nemůžeme. Nepatří tam, jsou navýsost úspěšnou realizací. Monumentální dílo, technické i krajinné, je dodnes vyhledávaným cílem turistů.

Autor: ČEZ

Dům s pořádnou koulí? Inu, i takové stavby za socialismu vznikaly. A veřejnost je dodnes rozdělená v názoru, zda kulturní dům Repre v Mostě si zaslouží svou ikonickou podobu proměnit, nebo ne. Členitý objekt z několika vzájemně poskládaných železobetonových bloků má svůj osobitý charakter.

Autor:  ŠJů, Creative Commons

A ještě jedno „repre“, tentokrát ovšem z Ostravy. Kdysi plným názvem Dům kultury pracujících Vítkovických železáren Klementa Gottwalda dnes zaujme hlavně alegorickými sochami na průčelí. Nesou jména: Práce s dětmi, Zlepšovatel, Chemie, Sochařství, Hudba a Sport.

Autor: Michal Klajban, Creative Commons

Propojené šestihrany, nezvyklý formát fasády. A též skutečnost, že se na realizaci projektu manželů Machoninových nepodílel žádný československý stavební podnik, ale švédská firma. Obchodní dům Kotva je projektem světové úrovně.

Autor: VitVit, Creative Commons

První mrakodrap, který v někdejším Československu pokořil limit stovky metrů výšky? Jistě sami dobře víte, že se jím stal objekt na pražském Pankráci. Mimo jiné tu sídlil podnik zahraničního obchodu, Motokov. V současnosti patří mezi nejvyšší budovy v Česku.

Autor: Profimedia.cz

Vztyčený prst? Kdepak, Žižkovský vysílač je unikát, který se zapsal hned několika stavebními patenty. Nejvyšší stavba Prahy je nejen příkladem futuristické architektury, ale též vyhledávanou turistickou atrakcí.

Autor: ČTK

Na rozhraní mezi historickým městem a lázeňskou oblastí Teplic tuto bílou kostku nepřehlédnete. Dům kultury, dokončený v roce 1986 podle návrhu architekta Karla Hubáčka, v sobě nese koncertní a společenský sál, kino a další přidružené provozy.

Autor: VitVit, Creative Commons

Těm budovám se paušálně přezdívalo KoKos, coby složení slov „komunistický kostel“. To proto, že šlo o stavby často přehnané, přeexponované, monstrózní a do svého okolí hrubě nezapadající. Fungovaly jako sekretariáty KSČ. Některé dopadly lépe než jiné. Třeba KoKos v Pardubicích je dnes Domem hudby.

Autor: Michal Louč, Creative Commons

Asi ta nejsyrovější ukázka socialistického realismu inspirovaného stalinskými mrakodrapy, kousek Moskvy v Praze. Monumentální věž, dekorativní prvky a symbolická výzdoba Hotelu International v Praze měly jasně demonstrovat moc a sílu režimu. Za pohled stavba určitě stojí.

Autor: Simon Legner, Creative Commons

Ještěd před 100 lety: spor o chatu i plány na lanovku