„Místo otevřených architektonických soutěží se Brno chystá stavět tak, ´aby to bylo´, bez ohledu na dopad do budoucnosti,“ tvrdí Gabriel Kurtis, zástupce skupiny GEN Brno a kandidát do zastupitelstva za Žít Brno.
Téma kvalitní architektury členové skupiny proto chtějí dostat do veřejné diskuse. Hodlají oslovit před volbami všechny politické strany a zjistit, jaký budou zaujímat postoj při tvorbě veřejných budov a prostranství.
Areál justičního paláce vznikl podle návrhu Centroprojektu v Brně.
Zmíněnými stavbami bez soutěže, které chce město v nejbližších letech udělat, jsou atletická hala za 450 milionů, dostavba plaveckého stadionu Lužánky za 93 milionů, velodrom za 300 až 600 milionů, hokejová hala za 1,4 miliardy, fotbalový stadion za dvě miliardy, nový pavilon na výstavišti za půl miliard či vstup do zoo za 300 milionů.
„Problematický je také projekt nové centralizované radnice. Město koupilo hotový projekt CD Palace, který se dělal před 20 lety, a jen jej chce trochu upravit. Přitom radnice je symbol světské moci a má jít o reprezentativní budovu,“ řekl Kurtis.
Výhodou otevřených mezinárodních soutěží je podle architektů možnost získat řadu špičkových návrhů, které myslí nejen na kvalitní architekturu, ale i na stavební a provozní náklady.
„Pokud chceme v Brně navázat na kvalitní funkcionalistickou architekturu, je třeba začít u způsobu zadání a návrhu projektu. Kvalitní návrh může uspořit velké peníze ve všech fázích od přípravy po provoz,“ řekl Kurtis.
Kvalitní veřejná architektura podle architektů nastavuje standardy i pro soukromé investory. „Špatných příkladů můžeme najít mnoho, za některé Brno ani nemůže, jako je například Justiční palác či Úřad práce u Heršpické,“ řekl Kurtis. Zmínil také současnou rekonstrukci Dominikánského náměstí, které se nakonec pouze předlažďuje, a teprve se přemýšlí, co na něm bude.
V Brně se dělaly otevřené soutěže výjimečně a zatím málokdy se dočkaly uskutečnění. Jde o nové nádraží pod Petrovem, o novou podobu Moravského náměstí, o revitalizaci nábřeží Svratky či nové sídliště Kaménky v Černovicích. „Dobrý uskutečněný příklad je Slovanské náměstí, Zelný trh a divadlo Reduta,“ řekl Kurtis.
Kancelář architekta města Brna dělá také takzvané vyzvané soutěže. „To je problém. Osloví jen vybrané architekty, a není tak možnost, aby se sešlo víc kvalitních nápadů,“ uvedl Kurtis.
Město obvykle argumentuje tím, že jde o velké zdržení, jde však obvykle nejvýše o rok. Druhým argumentem jsou odvolání architektů a další zdržení v přípravě. „Ale když je soutěž dobře připravená, nikdo se neodvolává,“ řekl Kurtis.
Architektonické soutěže v tuzemsku
Problém se soutěžemi je nejen v Brně. Třeba se nezdařilo vyhlásit soutěž na stavbu SEFO (Středoevropské fórum), o které usilovalo Muzeum umění Olomouc několik let. Jeho depozitáře by měly pojmout až 200 tisíc děl.
Olomoucké muzeum totiž vlastní více než 91 tisíc sbírkových předmětů v hodnotě více než dvě miliardy korun. Náklady na stavbu včetně rekonstrukce staré budovy jsou 543 milionů korun.
Přitom mezinárodní soutěž se připravovala už v roce 2010, vedení muzea mělo vytipováno pět či šest významných architektonických kanceláří. Měli se jí zúčastnit architekti z České republiky i ze zahraničí. Nedošlo však k dohodě s Českou komorou architektů, a soutěž se proto neuskutečnila. Stavba bez soutěže by se měla začít stavět v roce 2021 až 2023.
Moderní koncertní síň v Ostravě by měla využívat Janáčkova filharmonie.
Naopak Magistrát Ostravy vyhlásil 22. srpna 2018 mezinárodní architektonicko-urbanistickou soutěž na rekonstrukci Domu kultury města Ostravy a přístavbu nové koncertní síně. I zde však debaty trvaly řadu let.
Vyhlášení výsledků bude v červnu 2019, stavba za 1,5 miliardy korun pro 1100 až 1 300 diváků by měla začít v roce 2022. Osloveny byly tři renomované architektonické kanceláře z Dánska, Polska a USA, které už mají zkušenosti s projektováním podobných staveb. Další tři soutěžící budou vybráni z přihlášek, které přijdou do 21. září. Je to už pátá architektonická soutěž Ostravy v posledních dvou letech a jedna z nejvýznamnějších v historii města.
