Špičkoví architekti odpovídají na tuto otázku jednoznačně. V Litomyšli spolu podepsali výzvu politikům, aby se kvalita architektury veřejných staveb dostala do programů stran. Dosavadní praxe totiž vede k tomu, že hlavním kritériem výběrových řízení je cena, nikoliv kvalita architektury.
"Vyzýváme politiky na všech úrovních, aby kvalita architektury veřejných staveb se stala předmětem jejich zájmu a byla zařazena do politických programů jejich stran,“ uvádí se ve výzvě, kterou podepsali Josef Pleskot, David Vávra, Zdeněk Fránek a další desítka architektů.
Upozorňují, že jedině osvícení politikové mohou formulovat zadání pro vznik dobré architektury. Příkladem měst, kde se výjimečné architektuře v posledních dvou desetiletích dařilo, je právě Litomyšl. Zásluhu na tom má i bývalý starosta Miroslav Brýdl a současný starosta Michal Kortyš.
Podle Kortyše je problém, že kritériem výběrových řízení jsou ceny, ale nejnižší cena neznamená nejlepší nápad.
"Dnešní způsob, jak zadávat veřejné zakázky, příliš neumožňuje zároveň se snažit o vysokou uměleckou úroveň staveb. Ten proces je dnes na rozdíl od minulosti příliš složitý a nesvobodný. A roli v něm hrají politici, když se rozhodují, zda dají peníze na soutěž o architektonický návrh," řekl Michal Kortyš.
Architekti Litomyšl chválí. "Litomyšl naskočila do rozjetého vlaku svého rozvoje s takovou jasnozřivostí, že ani nepřibrzďovala na problematických zastávkách kulturně dezorientovaných devadesátých let. Jela rovnou do stanice Dobrá architektura," uvedli autoři výzvy v čele s Josefem Pleskotem.
Ten si nestěžuje ani tak kvůli sobě, ale je mu líto mladých architektů, kteří se setkávají se špatným zadáváním architektonických soutěží, v horším případě žádným.
Organizátoři výzvy doufají, že se k ní přihlásí co nejvíce měst.
