Při předávání ocenění ve dvanáctém ročníku soutěže, kterou vypisuje společnost ABF s cílem poukázat na význam a důležitost architektury, se v prostorách Centra architektury a městského plánování (CAMP) v Praze vyjadřovali k úloze architektury i předchozí vítězové.
Architekt Zdeněk Fránek
„Architektura je něco, co by mělo přesáhnout život člověka. Vážím si vizí, ale důležité je, aby objekt stál, aby se dal skutečně prožít,“ řekl například Petr Hájek, Architekt roku 2018.
„Architekt musí brát v potaz všechno. Každý závan větru, každou myšlenku,“ připojil se Stanislav Fiala, Architekt roku 2019, jinak autor například dnes již velmi slavné stavby DRN na Národní třídě.
Architekt roku 2020
Cena Architekt roku se uděluje těm, kteří se v uplynulém období pěti let svým přístupem významně zasloužili o architekturu v České republice. Poukazuje tak na konkrétní tvůrčí či organizační počiny vedoucí ke vzniku kvalitní výstavby, ať už jde o navrhování staveb, nebo teoretickou a vzdělávací činnost.
Již v červenci vybrala odborná porota (architekti Petr Hájek, Adam Gebrian, Marcela Steinbachová, umělkyně Kateřina Šedá a vítěz loňského ročníku soutěže, architekt Stanislav Fiala) pět finalistů soutěže Architekt roku 2020.
Do finále postoupil Ateliér 111 (Jiří Weinzettl, Barbora Weinzettlová, Veronika Indrová), studio Cosa.cz ( Markéta Mráčková a Barbora Šimonová), Zdeněk Fránek, Petr Janda a ateliér ov-a (Jiří Opočenský a Štěpán Valouch).
Porota se snažila o komplexní hodnocení jednotlivých osobností, nakonec přiřkla cenu architektovi a pedagogovi Zdeňku Fránkovi (*1961), který byl na prestižní cenu Architekt roku nominován opakovaně.
Při předávání ceny Architekt roku 2020 se Zdeněk Fránek po otázce moderátora, zda ho stále baví projektovat, svěřil: „V procesu navrhování nelze přestat. Jde o jakési nutkání, které vás žene dál, ať už vám někdo hází klacky pod nohy, nebo ne.“ A že těch „klacků“ nebylo málo, stačí si vybavit spory o dům přezdívaný Maršmeloun...
Zdeněk FránekBývalý děkan Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci (2012–2018) vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně, poté působil na ÚHA v Blansku, v roce 1989 založil firmu Fránek Architects. V současné době se věnuje projekční, publikační, výstavní a pedagogické činnosti doma i v zahraničí. Habilitoval se v roce 2008 na AVU v Praze, v roce 2011 absolvoval profesorské řízení na VŠUP Praha. Mezi jeho nejvýznamnější stavby patří Zámek ve Velkých Opatovicích (2007), Kostel církve bratrské v Litomyšli (2010), Kostel církve bratrské v Praze (2010), Energetická ústředna No. 6 Ostrava-Vítkovice (2012), CCC – Czech China Contemporary Galerie Peking (2013), Rodinný dům v Chorvatsku (2014), Výzkumné centrum Liko-Noe a hala Liko-Vo ve Slavkově u Brna (2015–2019) a další. |
A zdůvodnění poroty? Tvorba profesora Zdeňka Fránka čerpá jak z architektonických (české baroko), tak uměleckých (Paul Klee), ale i přírodních zdrojů (botanika), jež přetavuje do originální, velmi osobité podoby. Patří k nejvýznamnějším představitelům organického proudu české architektury.
Zdeněk Fránek - trávou a dalšími rostlinami jsou porostlé i stěny haly, kterou se rozšířila místní svařovna.
Jeho stavby se vyznačují sochařskými kvalitami, zároveň, zvláště v posledním desetiletí, odrážejí jeho zájem o ekologii. Citlivě vstupují do daného prostředí, stávají se jeho obohacujícím fenoménem. Jednoduše řečeno, jsou krásné, aniž by se podbízely.
Vedle navrhování rodinných domů, muzeí, sakrálních nebo industriálních budov se Zdeněk Fránek věnuje pedagogické činnosti, autorským výstavám, českou architekturu propaguje doma i v zahraničí. Jeho působení je už třicet let všestranné, intenzivní a především: inspirativní.
Architekt obci 2020
Nedílnou součástí soutěže Architekt roku je také ocenění Architekt obci udělované Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Svazem měst a obcí ČR a časopisem Moderní obec. Letos bylo poprvé ocenění udělováno ve spolupráci s Českou komorou architektů a Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR.
I v tomto případě vybrala odborná porota pět finalistů, jejichž působení považuje pro rozvoj konkrétního města či obce za zásadní.
Do finále postoupili Dan Šamánek (Bratčice), Aleš Burian (Havlíčkův Brod), Milan Nytra a Hana Nytrová (Hodice), Lubomír Dehner (Holasovice) a Jaromír Kročák (Soběslav). Právě posledně jmenovaný architekt titul získal.
Kategorie Rekonstrukce: Městská knihovna v Soběslavi, autor: Jaromír Kročák / Ateliér Kročák – Architekt
Cílem soutěže Architekt obci je ocenění tandemu architekt–obec a vyzdvihnutí jejich rolí při procesu výstavby. „Chceme ocenit dlouhodobou spolupráci obcí a architektů, která vede k lepšímu prostředí pro život obyvatel,“ vysvětlila na slavnostním ceremoniálu statut ceny Žanet Hadžić z MMR.
Cenu Architekt obci 2020 získal architekt Jaromír Kročák (*1958) za mnohaletou profesionální práci architekta a podporu kvalitní architektury v regionu. Oceněna byla pak především jeho spolupráce se samosprávou města Soběslav, kterou na ceremoniálu zastupoval starosta Jindřich Bláha.
Jaromír KročákAbsolvoval Fakultu architektury ČVUT, poté do roku 1990 pracoval v českobudějovickém Stavoprojektu. Hned v roce 1993 zakládá svůj vlastní Ateliér Kročák, za nímž stojí desítky staveb realizovaných především v Jihočeském kraji, například oceňovaná vestavba knihovny do hradu v Soběslavi (2010), rekonstrukce bývalého hotelu Gomel v Českých Budějovicích (2011) nebo rekonstrukce domu Štěpánka Netolického v Třeboni (2016). Jaromír Kročák se aktivně podílí na architektonickém dění v jihočeském regionu, řadu let byl regionálním zástupcem České komory architektů, zasedá v porotách architektonických soutěží, je členem Památkové rady NPÚ v Českých Budějovicích. Působí rovněž jako pedagog na Fakultě stavební ČVUT v Praze. |
Odůvodnění poroty: Porota ocenila zejména dlouho trvající spolupráci architekta a samosprávy města Soběslav, jejímž výsledkem je rekonstrukce náměstí, parku a úpravy několika staveb, včetně obnovy a dostavby gotického hradu či přestavby kina na multifunkční kulturní centrum.
Kategorie Rekonstrukce: Městská knihovna v Soběslavi,záchrana gotického hradu, autor: Ing. arch. Jaromír Kročák /Ateliér Kročák, investor: Město Soběslav
Přestože Soběslav není velkým městem, může se chlubit cennými veřejnými prostory a hodnotnými stavbami. Město ve spolupráci s architektem o ně cílevědomě a koncepčně pečuje a jejich hodnoty vyzdvihuje a rozvíjí.
V úvahu bere i vliv úprav na mikroklima, provozní náročnost a co nejsnazší údržbu. Nezapomíná ani na zapojení veřejnosti, která projekty spoluvytváří. Nemalou roli v úspěšné spolupráci hraje fakt, že architekt je soběslavským rodákem. Oceněný tandem již připravuje další projekt u kostela sv. Víta.
