Pondělí 3. října 2022, svátek má Bohumil
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 3. října 2022 Bohumil

Architekt Plečnik ovlivnil tvář Prahy, honoráře od prezidenta nepřijal

  1:00
Slovinský architekt Josip Plečnik svými stavbami ovlivnil podobu řady měst habsburské monarchie. V Čechách zanechal velmi výraznou stopu zejména jako hradní architekt v době prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Rodák z Lublaně zemřel před 60 lety, 7. ledna 1957 krátce před pětaosmdesátinami.

Josip Plečnik vtiskl Pražskému hradu a jeho okolí výraznou stopu: navrhl rekonstrukci I. a III. nádvoří, Jižní zahrady i úpravy a doplnění interiérů. | foto: Profimedia.cz

Do Prahy přišel žák vídeňského profesora Otty Wagnera už před první světovou válkou vyučovat architekturu a získal si dobré jméno. Po vzniku republiky se pak stalo Plečnikovým úkolem naplnit Masarykův požadavek a „hrad monarchistický přeměnit na hrad demokratický“.

Plečnik si s prezidentem-osvoboditelem velmi dobře rozuměl, Masaryk v něho měl plnou důvěru a svěřil mu tak nejen úpravy od Rudolfa II. zanedbávaného Pražského hradu, ale také své oblíbené rezidence v Lánech.

Hrad podle Plečnika

Masarykův včelín v produkční zahradě vznikl podle návrhu architekta Josipa Plečnika

Na Pražském hradě začal Plečnik na samém počátku 20. let citlivými změnami Jižních zahrad, ke kterým jej doporučil Spolek výtvarných umělců Mánes poté, co zkrachovala vypsaná soutěž na jejich úpravu.

Střídmé, ale zároveň noblesní řešení respektující hradního genia loci otevřelo Josipu Plečnikovi cestu k dalším zakázkám pro prezidentskou kancelář, za které přitom nikdy nepřijal žádný honorář. Tvrdil totiž, že samotný úkol pro něho představuje největší poctu.

Na Masarykův návrh se pak Plečnik stal oficiálním hradním architektem, ve stejné době byl ale také jmenován profesorem architektury na nově založené univerzitě v Lublani, a svůj zájem tak musel dělit mezi obě města. Návrhy pro Pražský hrad většinou vytvářel ve Slovinsku a dohledem nad jejich prováděním pověřil svého žáka Ottu Rothmayera. Přesto se ale Plečnik nevzdával osobního dohledu a v létě pravidelně přijížděl do Prahy, kde se na vlastní oči kontroloval vykonanou práci.

Stopy po téměř patnáctileté společné práci obou architektů jsou na Pražském hradě k vidění dodnes, často byly citlivě obnoveny po roce 1989. Podle Plečnikových plánů byla upravena zahrada Na Baště nebo tři ze čtyř hradních nádvoří, navrhl také Masarykovu vyhlídku s vinicí na severní hraně Jeleního příkopu.

Projektoval i interiér Sloupové síně v severním hradním křídle, byt prezidenta Masaryka v Novém královském paláci nebo úpravy prezidentovy venkovské rezidence na zámku v Lánech.

Skvost pro UNESCO

Snaha o urbanistické úpravy širšího okolí Hradu ale Josipu Plečnikovi nevyšla, hlavně kvůli odporu klubu Za starou Prahu a Antonína Engela, autora urbanistické koncepcí nových Dejvic. Výrazně ale ovlivnil tvář města na druhém konci Prahy, na Vinohradech, kde podle jeho plánů vyrostl mezi roky 1928 a 1932 kostel Nejsvětějšího Srdce Páně.

Moderní stavba připomínající antické chrámy je dnes národní kulturní památkou a uchází se i o zápis na seznam světového dědictví UNESCO. Více o tomto kostele zde.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad je dílem významného slovinského architekta Josipa Plečnika.

Plečnikova pražská mise skončila v polovině 30. let, když se stále častěji stával terčem nacionalisticky zabarvených útoků. V novinách se například objevovaly články o „cizákovi ničícím posvátné sídlo českých králů“ a Plečnik, kterému chřadnoucí prezident Masaryk už nemohl poskytovat potřebnou podporu, nakonec zůstal doma v Lublani. Neslavný konec pražského působení přitom tak trochu připomíná jeho odchod z Vídně do Prahy o čtvrt století dříve.

Vídeň i Lublaň

Nadaný architekt na sebe po absolutoriu vídeňské umělecké akademie upozornil monumentálním Zacherlovým palácem, dokončeným roku 1905. Budova s železobetonovou konstrukcí bývá označována za jednu z prvních moderních staveb Vídně.

O šest let později ale u konzervativní veřejnosti, ke které se řadil i císař František Josef I., narazil se stroze pojatým kostelem sv. Ducha na Ottakringu. Rád tak přijal nabídku spolužáka Jana Kotěry, který mu zprostředkoval profesorské místo v Praze.

Slavné Trojmostí architekta Plečnika a v pozadí promenáda, kde se konají trhy - lepší čerstvé ovoce, zeleninu, ryby a plody moře jinde neseženete.

Poslední dvě dekády svého plodného života strávil Plečnik v Lublani, kde nejenom vybudoval školu architektury, ale především výrazně ovlivnil urbanistické řešení města.

Plečnikovo dílo bylo po ovšem dlouhá léta ve stínu slavnějších kolegů, jakými byli například Le Corbusier, Mies van der Rohe či Alvar Aalto.

Obrat ve vnímání jeho díla přinesla výstava uspořádaná v roce 1986 kulturním centrem George Pompidoua v Paříži, která zmapovala jeho práci a objevila ho širší veřejnosti.

Architekt Josip Plečnik

*1. 1872 v Lublani, zemřel 7. ledna 1957 také v Lublani.
Narodil se jako třetí ze čtyř dětí v rodině Andreje a Heleny Plečnikových. Podle přání otce měl převzít rodinou truhlářskou dílnu. Ve škole příliš neprospíval, jeho slabinou byly hlavně exaktní předměty.

Díky státnímu stipendiu se v roce 1888 dostal na průmyslovou školu ve Štýrském Hradci, kde studoval truhlářství a příbuzné obory, od dětství totiž rád kreslil.
Od studentů stavitelství se naučil tolik, že ho profesor Leopold Theyer přijal jako kresliče do svého ateliéru. Studoval na vídeňské umělecké akademii pod vedením Otto Wagnera.

Nečekaná smrt jeho otce ho přivedla k architektuře – podle názoru matky a staršího bratra byl příliš mladý, aby mohl dílnu převzít. A tak se mohl stát světoznámým architektem. Koncem roku 1920 byl jmenován profesorem architektury na nově založené universitě v Lublani.

K nejvýznamnějším dílům tohoto otce moderny, náležejícího ke generaci Jana Kotěry, Josefa Hoffmanna a Adolfa Loose patří:

Langerova vila (1901) ve Vídni, Zacherlův palác (1905), kašna Karla Boromejského (1906), kostel sv. Ducha (1910–1913), Pražský hrad: rekonstrukce I. a III. nádvoří, návrh Jižních zahrad, úpravy a doplnění interiérů (1920–34), kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech (1928–32), úprava interiérů a parku prezidentova zámku v Lánech (1922- 23, 1929).

Dále projekty a urbanistické studie rodné Lublaně, jejíž podobu významně ovlivnil (plán regulace města (1928–29): Trojmostí (1929–1932), park Tivoli (1931), kostel sv. Cyrila a Metoděje (1933–34), Kněžský seminář (1936–1941), Národní knihovna (1936–1941), přestavba domu (včetně interiéru) rodiny Prelovšeků (1932–33) nebo letní divadlo Križanke (1952–56),

Zdroj: Wikipedia

Archiktekt Josip Plečnik v roce 1894

Archiktekt Jože Plečnik v roce 1933

Autoři: ,
  • Nejčtenější

Zpěvák Johnny Cash si pečlivě naplánoval dům, život však dopadl jinak

V roce 1961 si postavil slavný Johnny Cash dům o rozloze necelých 420 metrů čtverečních ve venkovském Casitas Springs v...

Majitelka bytu mi odmítá vrátit kauci. Vymalování prý stálo dvacet tisíc

Seriál Před ukončením nájmu jsem se s majitelkou bytu dohodla, že byt vymaluje na mé náklady, které mi odečte z kauce. Bratr...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejkrásnější mlýny po rekonstrukci vás nadchnou. Jsou jako z pohádky

Dřina trvající i řadu let a někdy i desetiletí. To jsou rekonstrukce mlýnů. Patří k nim i velmi zajímavé příběhy...

Nechali vybourat všechny nenosné příčky v bytě. Byla to jasná výhra

Rošáda v šachu spočívá v chytré výměně věže a krále. Cílem je získat lepší pozici pro obě figury. Podobně přistoupili k...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Z původního domu zůstal jen sklep. Teď mají v chráněné oblasti roubenku

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko je známa pro svou romantickou krajinu, úchvatné skalní a pískovcové útvary a...

Sověti ozářili Richarda Nixona radioaktivitou. Jeho agenti to zastavili trikem

Premium Při návštěvě v Sovětském svazu Richard Nixon sice přátelsky hovořil se sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem v takzvané...

Test kočičích kapsiček. I z krmiva za deset korun může zvíře dostat vše

Premium Kočky nám sice někdy připadají mlsné, ale ony jen v miskách hledají to, co jejich tělu prospívá nejvíc: maso plné...

Extra steh po porodu navíc? Rodičky děsí ponižující husband stitch

Premium Přivést dítě na svět znamená pro většinu žen prožít si mnoho vypjatých chvil. Vyrovnat se s průběhem porodu nemusí být...

Známe nejlepší architekty roku 2022. Mění okolí i život nás všech

Nejlepší může být pouze jeden, ale finalistů ve 14. ročníku soutěže Architekt roku 2022 bylo jako tradičně pět....

Evropě dali sbohem. Manželé si novým domem pojistili příjmy i v důchodu

Polovinu života prožili v Evropě a na důchod se rozhodli pro návrat do Vietnamu. Navzdory věku i covidovým restrikcím...

Dům s japonskou duší vsadil na velké prosklené plochy a jednoduchost

Předvídat a řešit stavbu ještě před tím, než se začne stavět, bývá u developerských projektů nesmírně důležité. I u...

Hurá dovnitř. Navštivte stovky historických skvostů i moderních staveb

Festival Den architektury se koná v Česku a na Slovensku od 30. září do 6. října a nabízí na 300 akcí. Mottem...

Přístroje zjistily výbuchy u Nord Streamu. Úmyslný čin, tvrdí Švédsko

Švédské a dánské měřicí stanice v pondělí zaznamenaly masivní podmořské výbuchy, a to v místech, kde z plynovodu Nord...

Úmrtní list Alžběty II. odhalil příčinu i čas smrti královny

Britská královna Alžběta II. zemřela na stáří. Vyplývá to z jejího úmrtního listu, který ve čtvrtek zveřejnil skotský...

Dcera Neumannové randí s modelem. V mém životě muž není, říká její matka

Dcera legendární lyžařky Kateřiny Neumannové, osmnáctiletá Lucie randí s úspěšným modelem Oliverem Průchou. Promluvili...

Slovenské ekonomice hrozí kolaps, varuje premiér. Žádá pomoc EU, mluví o zestátnění

Premiér Eduard Heger varuje, že slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na energie kolaps. Obrovský...

Z odebrání titulu jsem šokovaný a smutný, říká dánský princ Nikolai

Dánská královna Margrethe II. (82) se tento týden rozhodla odebrat tituly všem potomkům svého druhorozeného syna, kteří...