Když si miliardář Daniel Křetínský nedávno pořídil brněnskou Zvonařku, nevstoupil tím pouze do přepravního byznysu na silnici. Ovládnutím hlavního autobusového terminálu ve městě prostřednictvím developerské společnosti EP Real Estate se majitel pražské fotbalové Sparty stal také důležitým hráčem v obřím projektu nového vlakového nádraží za 50 miliard korun.
Bez spolupráce s Křetínským mohou železničáři i Brno na dlouho vyhlížený a diskutovaný dopravní uzel zapomenout.
Třetí nejbohatší Čech totiž získal do svého majetku pozemky, které jsou pro vybudování nového nádraží klíčové. Jedná se o poslední parcely, které Brno ani stát dosud nevykoupily, ačkoliv se o přesunu vlaků na jih k řece Svratce mluví desítky let.
„Netýká se to přímo stavby nádraží, ale přednádražního prostoru, tedy města Brna. A také protipovodňových opatření na Svratce, která jsou nyní prioritou,“ přibližuje městský architekt Michal Sedláček.
Právě do tohoto prostoru bude muset Brno dovést linky MHD, aby se cestující lehce dostali do všech koutů města, jak je tomu u současného nádraží v centru. Křetínského parcely tak bude potřebovat.
Město se snažilo neúspěšně
Energetický průmyslový holding (EPH) brněnského rodáka, pod nějž spadá developerská společnost EP Real Estate, na konkrétní dotazy ohledně svých plánů a důvodů nákupu neodpověděl. „S našimi záměry ohledně dalšího rozvoje lokality Zvonařka nejprve seznámíme dotčené úřady a instituce. Po vypořádání eventuálních připomínek budeme podrobně informovat média,“ sdělil mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Jak běží příprava nového nádraží
|
Brno se zmíněné pozemky snažilo získat do svého vlastnictví už roky, jenže jejich dosavadní majitele ze společnosti Tourbus zástupci magistrátu nepřesvědčili. „O prodeji předmětných pozemků jednalo město od roku 2014 a současné vedení v tom pokračovalo, ale nebyla dosažena shoda na hodnotě daných nemovitostí. V loňském roce byly aktualizovány znalecké posudky a zároveň byla předložena nová nabídka ze strany města na jejich odkup. Ta nebyla protistranou akceptována,“ sděluje mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Zmíněných jednání se účastnil mimo jiné dosavadní šéf Zvonařky Antonín Grund, otec současného brněnského radního pro investice Davida Grunda (ODS). Příčiny, proč se s městem nedohodl, nechce blíže specifikovat.
„Těch důvodů bylo více, nejen peníze, jak je to kolikrát zjednodušováno. Pokud bychom o ty pozemky přišli, ztratili bychom areál, kde máme servisní zázemí. To jsme přitom museli pro naše firmy zajistit, když jsme za ně dosud neměli náhradu,“ tvrdí Antonín Grund, který byl doposud také jedním z akcionářů původního vlastníka.
Brno už každopádně na změnu majitele zareagovalo a domlouvá si s ním první schůzky. „Oficiální setkání se uskuteční v průběhu ledna letošního roku,“ informuje Poňuchálek. Představitelé města sice nevědí, jaké podmínky si Křetínský bude klást, věří však, že se s ním domluví lépe než s předchozími majiteli. Podle Sedláčka je teoreticky možné pozemky pro chystaný uzel MHD před budoucím nádražím i vyvlastnit, což však není vhodná varianta. „Ideální je, aby se město s vlastníkem pozemků dohodlo na koupi nebo směně,“ podotýká.
Autobusy na Zvonařce zůstanou
Městský architekt se domnívá, že spolupráce s firmou Křetínského bude snazší i proto, že se jedná o společnost, která má developerské záměry a může se snažit diskutované pozemky směnit za jiné tak, aby každá strana z obchodu vytěžila co nejvíce: Brno a stát by získaly potřebné parcely pro nádraží a jeho okolí, zatímco energetický mág by se dostal k lukrativním plochám pro výstavbu bytů či kanceláří v plánované Jižní čtvrti. Ty může město nabídnout v podobě travnatých úseků hned v sousedství klíčových pozemků.
Výstavbu polyfunkčních objektů, tedy bytů, kanceláří a potažmo i obchodů v přízemí, bude připravovaný nový územní plán dovolovat také v místě současné Zvonařky. I tu tak bude moci nový majitel v budoucnu přestavět podle svého gusta.
Podle Antonína Grunda však nehrozí, že by odsud ústřední brněnské autobusové nádraží brzy zmizelo. I díky nedávné rekonstrukci, na kterou byly použity mimo jiné evropské dotace, je nutné ještě minimálně čtyři roky nádraží provozovat. A ani poté se prý není třeba obávat razantních změn. „I nový majitel si je vědom, že Zvonařka hraje důležitou roli v dopravě nejen pro náš region. Určitě neplánuje jen tak nádraží zrušit,“ je přesvědčený Grund.
A to alespoň do doby, než bude v Brně stát nový vlakový uzel a vedle něj i nový autobusový. K tomu však vede ještě dlouhá cesta. Loni v létě, kdy železničáři oznámili vítěze architektonické soutěže na nádraží, zaznělo, že vše bude hotové někdy mezi roky 2032 a 2035.
Už více než rok mohou Brňané využívat opravené nádraží Zvonařka:
