ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Pavel Karas, Hvězdárna a planetárium Brno

Množství zvěře spásá vše zelené, ochranáři omezí chov v oboře pod Pálavou

  • 4
Spor lesníků a ochránců přírody o hospodaření v Milovickém lese pod Pálavou vyvrcholil. Agentura ochrany přírody a krajiny rozhodla, že činnost Lesů ČR v oboře omezí. Tvrdí, že zatěžuje rostliny i živočichy. Intenzivní chov zvěře v oboře stav zdejší přírody rapidně zhoršuje.

Ochránci přírody mimo jiné porovnávali prostředí v oboře a mimo ni. I pro laika je na první pohled patrné, že v oboře zcela zmizelo bylinné patro. Zatímco za plotem je les podrostlý bylinami a křovím, uvnitř obory je pod stromy jen holá zem. Všechno zelené spásla a udupala zvěř.

„Z lesů v oborách postupně mizí vzácné a chráněné rostliny, několik druhů, jako je třeba hnědenec zvrhlý, vstavač nachový a zvonek boloňský, které zde prokazatelně rostly ještě po roce 2000, se v uplynulých letech nepodařilo dohledat. A další – divizna brunátná, kosatec nízký a třemdava bílá – jsou na pokraji vymizení,“ vysvětluje botanička Helena Prokešová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Jak upozorňuje vedoucí Správy CHKO Pálava Jiří Kmet, chovaná zvířata spasou doslova vše, na co narazí.

„Intenzita tlaku zvěře dosáhla míry, kdy přírodě vážně škodí. Proto jsme se rozhodli využít své pravomoci k regulaci hospodaření v oborách,“ vysvětluje. Jak říká, cílem není obory zrušit, ale upravit způsob hospodaření, aby se stav přírody v Milovickém lese z přírodovědného hlediska zásadně zlepšil.

Chov v oboře nemusí být na škodu, záleží ale na intenzitě. „Chovaná zvěř – v tomto případě daňci, jeleni a mufloni – udržuje porosty v Milovickém lese světlejší, což vyhovuje mnoha druhům brouků vázaným na osluněné dřevo, například tesaříkům a krascům. Zároveň zajišťuje v hojné míře přísun trusu, z čehož profitují společenstva koprofágních brouků, jako jsou například chránění chrobák vrubounovitý nebo chrobák pečlivý,“ říká zoolog Pavel Dedek.

Hospodaření v oborách na jižní Moravě v poslední době odborníci hodně kritizují. Entomologové na začátku dubna dokonce podali trestní oznámení. Důvodem byl zejména motýl jasoň dymnivkový, jehož populace v oboře v posledních letech takřka zmizela. 

V minulém desetiletí v oboře létaly asi čtyři tisíce jasoňů, v roce 2019 tam ale napočítali jen desítky motýlů.

Ubylo třeba i kání. Zatímco v roce 1994 se v Milovickém lese našlo 51 obsazených míst, nyní jich bylo jen třicet. To znamená pokles na přibližně šedesát procent stavu.

Lesy ČR se opakovaně hájí tím, že za úbytkem motýlů je extrémní sucho, které les od roku 2015 opakovaně oslabovalo. Nedostatek vody ovlivnil rostliny i živočichy.

Státní podnik naopak dělá opatření, která mají přírodě v oboře pomoci, jako je třeba tvorba biokoridorů nebo ponechávání výstavků, což jsou solitérní stromy, záměrně ponechané na mýcené lesní ploše.