Už jen vstup do jeskyně u Rudice v Moravském krasu není pro klaustrofobiky. Na její dno není na záběrech bez lampy vůbec vidět.
Právě tudy sestoupil tříčlenný tým jeskyňářů nejdříve do hloubky 35 metrů, odtud pak pokračoval horizontálně dalších přibližně 300 metrů a na konci opět změnil směr dolů, dál do podzemí. Tam ale v celkové hloubce asi 85 metrů nastal problém – jeden z mužů nešťastně uklouzl a zlomil si nohu.
Co teď? Na to, že se něco takového může stát, byli speleologové připraveni. Jeden zůstal se zraněným, druhý se vydal na povrch pro pomoc, což zalarmovalo velkou část jednotek z celého regionu. Na místě zasahovalo na osm desítek záchranářů a hasičů. O jak mimořádný zásah se jedná, bylo vidět už jen podle množství aut na místě.
Cesta pod zemí to byla náročná: prolézání úzkými štěrbinami, plazení i sestupování úzkými otvory do tmavých hlubin. „První tým, který se stará o zraněného člověka, musel překonat opravdu úzké prostory, a to i s velkým množstvím vybavení,“ popsal o víkendu Jiří Buček, který je profesionálním hasičem a jehož koníčkem je speleo záchranářství.
Ojedinělý zásah má šťastný konec. Hasiči vytáhli zraněného muže z jeskyně |
Dostat se ke zraněnému byl ovšem ještě ten snazší úkol. Horší bylo, jak muže dostat na povrch, když sám nemůže být při síle jako zdravý jeskyňář.
Dlouhé hodiny ubíhaly, muž si ale kromě bolesti nohy na nic nestěžoval, byl po celou dobu v pořádku po fyzické i psychické stránce. Záchranáři mu dokonce v jeskyni vytvořili improvizovaný stan a plamenem vytvářeli teplo.
„Je to mimo jiné maratonec, takže člověk velmi dobře odolný na stres i fyzickou zátěž,“ okomentoval jeden ze zasahujících jeskyňářů. To dokazuje i fakt, že jim při následném transportu velmi pomáhal.
Komplikací byly úzké prostory. Zraněný jeskyňář nám ale pomáhal, líčí záchranář |
Než k tomu mohlo ale dojít, bylo potřeba cestu více uvolnit. „Tři, dva, jedna, pálíme,“ hlásí střelmistr na záběrech poté, co po mechanickém točení má nabito na odstřel. Podle zveřejněné animace k rozšíření průchodu došlo na celkem jedenácti místech v horizontální části dlouhé 300 metrů. Všechny kroky museli pečlivě zvážit, aby sami sebe nevystavili nebezpečí, že je jiné bloky zavalí.
Ani poté ale nešlo o nic snadného. Parta záchranářů a jeskyňářů vší sílou vytahovala lanem kolegu a pronášela ho úzkými prostory až k východu.
„Většinu času nebyl ani v nosítkách, protože prostory jeskyně neumožňují transportovat dva metry dlouhá nosítka. Skoro celou dobu byl proto v postroji, takovém v podstatě korzetu. A pořád jsme ho museli za jeho velké pomoci pozvedávat, protlačovat a mít na sobě,“ doplnil Buček. Po necelých čtyřech hodinách dostali zraněného ven.
