V přímořských oblastech severní polokoule se kajka mořská dokáže pro potravu potopit až třicet metrů hluboko a pod vodou vydrží i tři minuty. V brněnské zoo tuto dovednost nebude muset použít; trojice kajek našla svoje útočiště u jezírka ve voliéře, kterou bude obývat společně luňáky hnědými a čápy černými.
Jedna samice a jeden samec dorazili do Brna z polské Vratislavi, druhá samice pochází z německého Rostocku. Jídelníček kajek mořských tvoří ryby a mořští bezobratlí jako ježovky, krabi nebo mlži, v brněnské zoo si pochutnávají především na granulovaném krmivu a rybách.
Brněnská zoo slaví kulaté výročí, na známku dala slavné „smějící se“ vlky |
„Kajky jsou citlivé na čistotu vody a ovzduší, takže se jejich chov nedaří úplně všude,“ upozornil kurátor chovu ptáků brněnské zoo Petr Suvorov.
Děti mohou |
Zavalitá kajka mořská má tělo velikosti menší husy. Jde o tažného ptáka, který může velmi vzácně zimovat i na velkých vodních plochách v České republice. Brněnská zoo si od jejich přivezení slibuje hlavně doplnění přebudované Královské voliéry.
„Tito letci mají řadu zajímavých vlastností. Jednak se jedná největší kachny severní polokoule, ale také mají velmi hluboký a specifický hlas. Kromě toho můžeme s klidným svědomím uvést, že samci mají jedno z nejkrásnějších barevných opeření u kachen vůbec,“ sdělil mluvčí zoo Michal Vaňáč.
S kajkami mořskými se také pojí jedna poměrně netypická tradice. Mají totiž extrémně husté peří umožňující jim zvládnout pobyt v chladných vodách. Po mnoho generací bylo v severských zemích zvykem vybírat toto peří z hnízd samic a využívat ho jako tepelnou izolaci do pokrývek.
