Cílem výstavy je podle kurátorky Jany Černé připomenout, že antisemitismus je stále důležitým tématem, a vzbudit diskuzi o hranicích humoru. „Co je pro člověka vtipné, je subjektivní. Je ale důležité si uvědomit, že to, co jeden bere jako legraci, může zraňovat a urážet druhé,“ upozorňuje Černá.
Karikatury načerpané z československých časopisů Dikobraz a Roháč a sovětského Krokodýla mohou na první pohled působit jako pouhé vtipné malůvky, zároveň však ukazují předsudky vůči židovské komunitě. Tyto stereotypy navíc totalitní režim využíval ve svůj prospěch a k šíření vlastní propagandy.
 |
Historické karikatury jsou doplněny současnými, které vile poskytla Federace židovských obcí. Díky možnosti porovnání je vidět, že stereotypy o Židech navzdory odlišnému režimu i době stále přetrvávají. Moderní technologie včetně umělé inteligence, grafických programů a sociálních sítí přitom ještě ulehčují vytváření podobných děl a jejich šíření.
Současné malůvky zároveň působí mnohem agresivněji a realističtěji než ty historické. Navíc často cílí na konkrétní postavy, což se v minulosti tolik nestávalo. „Historické karikatury v sobě stále nesou alespoň jistou estetickou hodnotu, jelikož jsou vytvořeny umělci. U těch současných je hlavní sdělení, které má vyjádřit extrémní názor, urazit a šokovat,“ podotýká Černá.
Podle období a způsobu zobrazování Židů je výstava rozdělena do tří místností, v nichž se nachází dohromady 227 historických a 87 současných karikatur. Každá místnost se zabývá jiným příběhem, který chtěla vládnoucí strana prezentovat, a je podle toho atmosféricky laděná. „Snažila jsem se výstavu pojmout trochu jinak než obvykle a více zacílit na emoce. Místnosti mají připomínat konkrétní dobovou karikaturu a navodit příslušný pocit,“ říká kurátorka.
