„Problémy se objevily hned od zprovoznění. Domnívám se, že jsou způsobené zejména úpravou stropu, poněvadž v předchozí podobě byl snížený a s méně zaoblenými hranami. Byly zde zastoupeny prvky, které akustiku zlepšovaly, zatímco nyní jsou zde převážně holé zdi. Při jednání rady používáme nástěnné koberce, které situaci trošku zlepšují, ale pořád zdaleka není ideální,“ popisuje náměstek primátorky pro majetek města Tomáš Koláčný (Piráti).
Jestli však zhoršená slyšitelnost opravdu souvisí s rozsáhlým odkrýváním fresek, není jasné.
„Nikdy jsem podobný problém ani u takto rozsáhlých restaurování velkých ploch neřešil. Změnami prošla pouze stropní římsa a na stěnách byly původně plátěné tapety, které se v průběhu oprav sundaly. Nedokážu posoudit možný vliv, ale bavíme se o půl centimetru nátěru přemaleb, proto si myslím, že odkrytou freskou to není,“ říká vedoucí restaurátorských prací v sále Martin Číhalík.
Připomíná, že když v období baroka v místnosti zasedal královský sněm, byla funkce sálu zcela jiná, rozdíl byl i v typu a rozložení nábytku. V žádném zápise se však neobjevilo, že by někdo špatně slyšel.
Po zjištění potíží kontaktovalo město specializovanou firmu Aveton, aby provedla měření akustických parametrů a navrhla možné řešení. Kvůli stále probíhající smlouvě s magistrátem se však firma k problému zatím nemůže veřejně vyjadřovat.
„Dozvěděli jsme se, že v sále je dlouhá doba dozvuku, z čehož problémy se slyšitelností plynou. Chybí pohltivé materiály, které by srozumitelnost zlepšily. Před restaurováním zde byly závěsy, částečně také tapety na zdech a jiný typ křesel. Nyní přibylo více tvrdých ploch,“ přibližuje tajemník magistrátu Oliver Pospíšil.
Po dohodě s památkáři se tak do sálu nejprve vrátí závěsy, dále je v jednání úprava čela jednacího stolu, aby krytí z vnitřní strany pohlcovalo zvuk. V návrhu je i zvýšená podlaha krytá kobercem taktéž ve vnitřním prostoru.
Návštěvníci se slyší lépe
Před odkrytím fresek se v sále nacházelo stejné vybavení jako nyní. „Akustika nebyla slavná, ale aspoň lepší než nyní. Pustíme se postupně do opatření, začneme tím nejjednodušším, tedy závěsy. Po vyzkoušení bude následovat zadání dalších a na závěr sál doplníme o elektronická zařízení, se kterými jsme zejména na online přenosy počítali už dříve,“ nastiňuje Pospíšil s tím, že i mikrofony se musí akustice přizpůsobit.
Zatím je vše ve fázi příprav a jednání se zhotovitelem. Podle Pospíšila se kromě závěsů, jež by se měly objevit do konce roku, jedná o zakázkovou výrobu. Navíc se vše musí instalovat tak, aby proces nezasáhl do provozu sálu, v němž se momentálně pořádají i prohlídky. Při nich nejsou problémy se slyšitelností tak výrazné, protože skupina návštěvníků se drží pohromadě a je také větší než při jednání rady. Lidé tak sami o sobě působí jako pohltitelé zvuku.
Při zasedání, kdy radní sedí dál od sebe a není jich zdaleka tolik, je situace jiná. „Není to tak, že by jednat nešlo, ale není komfortní mít neustále nastražené uši. Při zasedání starostů, kteří sedí více nahusto, je slyšitelnost lepší,“ říká tajemník.
Koláčný počítá zejména s pomocí elektronických zařízení, tedy mikrofonů a reproduktorů. Podobně je využívá zastupitelstvo.
„Domluvili jsme se, že nechceme řešit stavební úpravy prostoru. Pravděpodobně se nám akustiku nepovede vyřešit úplně; i kdyby pohltivé materiály snížily dobu dozvuku na půlku, stále bude vysoko nad normou. Moje zkušenost je taková, že pokud se nyní člověk účastní jednání vzdáleně prostřednictvím přenosu, tak je to hrozné. Mikrofony nám pomohou slyšet se v ucházející kvalitě,“ věří náměstek s tím, že historická hodnota sálu je přednější a zakrývat nádherné fresky z 18. století by nebylo vhodné.
