Dnes už na deseti hektarech produkuje originální vína a se spolkem Mladí vinaři připomíná, že abyste si víno vychutnali, nemusíte mu rozumět. „Stačí ho pít, nemusíte si o něm dlouze povídat,“ usmívá se.
Metal má vděčnější fanoušky, míní producentka. Začínala klipy pro Chinaski |
„Díky studiu enologie mám pod nohama pevnou půdu. Zjistila jsem ale, že spousta věcí nejde měřit. Je potřeba víno vnímat intuitivně,“ říká drobná brunetka. Vinaře přirovnává k umělcům. Kdyby měli všichni stejnou surovinu, výsledek je přesto pokaždé jiný. Sama si při pití potrpí na zážitek. „Je pro mě důležitá energie a náboj vína. Chci mít pocit, že chci další sklenku,“ nastiňuje.
Plenérská vína jsou minimálně manipulovaná a před lahvováním se přidává pouze troška oxidu siřičitého. „Nemám ráda škatulkování, takže říkám, že naše vína jsou pravdivá. Hospodaříme ekologicky ve vinohradech a ve vínu se odráží celý vinohradnický rok,“ popisuje.
Je to o naslouchání přírodě
Právě na ekologickém hospodářství si v Plenéru zakládají. „Chci naši půdu předat dalším v lepším stavu, než když jsem na ní začala hospodařit já,“ popisuje. Přestože je důležité sklidit úrodu,“ dbá vinařka na zachování přírody. „Je dobře, že přemýšlíme jinak než naši dědové. Komunismus totiž vyčerpal naši půdu. Zemědělská plocha tvoří krajinu, ve které žijeme, a ta by měla být hezká a zdravá,“ dodává.
Vinařka Dominika Černohorská z Břeclavska
I samotný název vinařství s sebou nese přírodní odkaz. Plenér je technika, při které umělci tvoří krajinné malby na vzduchu. Nezapomínají ani na místní faunu. V okolí vinohradů nejsou žádné vykotlané stromy, takže umístili do vinic budky. Místním dudkům se zalíbily a teď nad vinicemi ptáci prolétávají. „Chodíme je pozorovat, je to krásné,“ říká s úsměvem Černohorská.
Všude dobře, v Česku taky
Dudek však není nejexotičtější pták, na kterého za svou kariéru narazila. V roce 2023 vyrazila na vinobraní do Austrálie. Tam si na hroznech pochutnává třeba kakadu. „Půlku času jsme nad vinice kvůli papouškům natahovali sítě a pak je zase sundávali. Do sítí se motali hadi a do vinohradů chodili i klokani. Byl to docela úlet,“ vzpomíná.
Vinaři vypustí Bublinu. Má konkurovat mezi mladými oblíbenému proseccu |
Za vínem cestuje zakladatelka Plenéru často. Mimo jiné i do Rakouska, Itálie, Slovinska nebo Chorvatska. „Vinař by se neměl bát experimentovat a je skvělé, že máme přátele také v zahraničí,“ říká.
Přestože zahraniční vína považuje za skvělá a ráda se jimi inspiruje, dává důraz na zvyšující se kvalitu moravského nápoje. „Chci, aby byli lidé hrdí na to, co se u nás vypěstuje a vyprodukuje,“ vyzdvihuje Černohorská. Například místo prosecca by při parných letních večerech chtěla vidět ve sklenkách vinný střik z moravského vína.
Vinařky jsou i ženy
„Myslela jsem si, že aby mě lidé brali vážně, musím mít špínu pod nehty,“ vzpomíná s úsměvem a dnes už barevně nalakovanými nehty usměvavá podnikatelka. „Zjistila jsem, že při nošení sudu si musím říct o pomoc. Nevnímám to však jako nevýhodu,“ upozorňuje.
Vyzdvihuje například RED LIPS collective, což je festival Kristýny Moravcové zaměřený na spojování žen v gastru. Přestože jsou ženy vinařky stále unikátem a je potřeba je podporovat, vnímá vinařka z Břeclavska i problém segregace. „Když budeme ženský a mužský svět stále dělit, mezera mezi nimi se bude zvětšovat,“ vysvětluje, proč vidí smysl spíše v normalizaci ženských vinařek než v neustálém důrazu na jejich menší zastoupenost. „Women power myšlenka je skvělá. Jen se musíme víc snažit, aby fungovala v realitě,“ uzavírá.
