„Nechť je jeho poslední nekonečný let i tím nejkrásnějším… Čest jeho památce!“ napsal Petr Fridrich, starosta Vracova na Hodonínsku, jehož byl jeden z nejrespektovanějších českých pilotů rodákem.
„Bohužel jsem neměl možnost se s ním osobně setkat, ale místní ho samozřejmě znali. Měl tu spoustu přátel, známých a spolužáků. Je to osobnost, která proslavila Vracov široko daleko,“ poznamenal starosta Fridrich, který přes shodné příjmení není s pilotem nijak příbuzný.
Zdeněk Fridrich už jako středoškolský student dováděl na větroních, v 60. letech pracoval jako dispečer na letišti v Brně. Samotným létáním se začal živit v letech 1970 až 1973 v JZD Vracov, pro nějž pilotoval práškovací stroj Z-37 Čmelák.
Následovala kariéra u letecké správy ministerstva vnitra, v níž měl na starost přepravu politiků. Prezidenta Gustáva Husáka vezl jen jednou do Bratislavy, ale například s místopředsedou vlády Lubomírem Štrougalem se podíval do Alžírska.
„A do Bratislavy jsem v rámci státní návštěvy převážel francouzského prezidenta Françoise Mitterranda. Tehdy totiž bylo ve zvyku, že na vnitrostátní lety využívali státníci domácí letadla. Jeho stroj nás na Slovensko doprovázel prázdný,“ vzpomínal Fridrich před pěti lety pro iDNES.cz.
Při vítání „papalášů“ se provoz na Ruzyni zastavil, dnes je několikanásobný |
Z větších letadel logicky ovládal nejprve ta ze Sovětského svazu, kde absolvoval i výcvik. „Musím přiznat, že Tu-154 jsem tam poznal dokonale, do posledního šroubku. U Američanů jsme se na boeingy učili už jen na počítačích a letadlo jsme viděli poprvé až po skončení kurzu. Rusům trenažéry nefungovaly, hned se proto nasedlo do letadel bez pasažérů,“ líčil Fridrich.
Mistr svého oboru, vzpomíná Špaček
Po pádu komunistického režimu se stal ředitelem Státního leteckého útvaru a jako kapitán měl na starosti většinu letů prezidenta Václava Havla po světě.
„Se Zdeňkem Fridrichem jsme na počet kilometrů osmkrát obletěli rovník. I když před revolucí neměli naši piloti moc příležitostí přistávat na velkých mezinárodních letištích a nebyl internet k ověření jejich různých specifik, Zdeněk odvážně plnil všechny úkoly, které po něm byly vyžadovány. A plnil je znamenitě, byl to opravdový mistr svého oboru,“ vyzdvihuje Havlův někdejší mluvčí Ladislav Špaček.
Ten připomíná, že ve vládním speciálu nesedí prezident s nejbližšími spolupracovníky na sedačkách jako v běžném letadle, ale na pohovkách a křeslech. „Když jsme odlétali z nějakého malého letiště jako například ve skotském Aberdeenu, Zdeněk za námi vždycky přišel a povídá: Pánové, prosím vás, teď se pořádně držte, protože na to půjdeme přímo z chodu. Pak vybudil motory na 300 procent, šlápl na to a šli jsme nahoru,“ vybavuje si Špaček.
Fridricha popisuje jako velmi přátelského muže. „Vždycky byl velmi ohleduplný, nebyl komisní. Se svým týmem se o celé delegace včetně podnikatelů staral na jedničku. Všichni jsme na něj vzpomínali s láskou jako na skvělého člověka, který nám dokázal tyto náročné cesty zpříjemnit,“ říká Špaček.
Okružní let nad Velikonočním ostrovem
Při cestě po jižní Americe se Fridrich stal prvním evropským pilotem, který letěl na Velikonoční ostrov. Jako první Čech také pilotoval na Nový Zéland. „Nad Velikonočním ostrovem nám dokonce udělal okružní let, stejně tak s námi několikrát v noci obletěl zářící kráter Etny. Letěli jsme i nad Temelínem, v tomto případě samozřejmě se souhlasem leteckého provozu. Díky němu jsme mohli zažít něco, co nikdo jiný na světě,“ oceňuje Špaček.
V roce 1993 obdržel Fridrich medaili Za zásluhy 1. stupně. Jeho nejslavnějším letem byl ten v roce 1998, kdy měl na palubě vládního speciálu Tu-154 přezdívaného Zuzana české hokejisty, kteří ovládli olympijský turnaj v Naganu.
I letadlo se naklánělo, líčí Špaček cestu z Nagana. Pilot nás musel krotit |
Z Tokia do Prahy je spolu s dalším kapitánem Petrem Jirmusem vezl přes deset hodin, během nichž se na palubě bujaře slavilo. „Vždycky říkám, že nejvíc o tom vědí ti, kteří uvnitř nebyli,“ líčil Fridrich po letech s úsměvem pro iSport.cz.
Kariéru zakončil v soukromé společnosti Travel Service, kde s boeingy dopravoval turisty do destinací převážně ve Středomoří. V důchodu se věnoval psaní odborných článků a zároveň dál pilotoval motorové i bezmotorové stroje.
