ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Petr Lundák, MF DNES

Je třeba být o krok před počasím, vyzývají experti na zemědělství

  • 8
Zemědělci musí pružně reagovat na klimatické změny. Jinak dle klimatologa Václava Cílka hrozí, že až pětina jihomoravské půdy zůstane ladem a lidé se nebudou schopni v regionu uživit.

Pole brázdí nejmodernější stroje, které při sklízení nevynechají ani centimetr obilí, navíc jsou šetrné k životnímu prostředí. A zároveň zemědělci, zejména ti na jižní Moravě, co nejpružněji reagují na prudké změny počasí. I to je budoucnost českého zemědělství.

„Hospodáři musí mít několik variant, jak řešit konkrétní situaci, když přijde suchý, normální, nebo naopak vlhký rok. Například využijí výhled teplot k tomu, aby se přizpůsobili tomu, jestli má cenu plodiny na poli hnojit, nebo je to zbytečné,“ uvedl Miroslav Trnka z Akademie věd na konferenci k budoucnosti českého zemědělství na veletrhu Techagro, který do čtvrtka hostí brněnské výstaviště.

Situaci ilustroval na příkladu, kdy už část zemědělců, již se pravidelně zajímají o výhledy a předpovědi, byla před časem připravena na březnové mrazy krátce před Velikonocemi. „Dopředu věděli, že ještě mrazy přijdou a je zbytečné cokoliv investovat do půdy,“ dodal Trnka.

Právě klimatická změna byla klíčovým tématem budoucnosti zemědělství – kvůli extrémům, kdy v posledních letech suché roky střídají v České republice bleskové povodně. Krajinu totiž právě tyto „šoky“ ještě více poškozují.

Prognóza je děsivá, varuje Cílek

Geolog a klimatolog Václav Cílek však považuje výhled českého zemědělství z globálního pohledu stále za dobrý. Zejména proto, že dvě třetiny světa budou postižené suchem, čímž se tam zkomplikuje produkce potravin. A to bude znamenat možnost vývozu do zemí, jako je Indie nebo Čína, kde se negativní změny klimatu očekávají a kde zároveň poroste počet obyvatel.

Ani Českou republiku ale klimatické změny neminou. „Když se podíváme na jižní Moravu, můžeme ji vnímat jako výběžek středozemní oblasti. A prognóza pro tuto lokalitu je opravdu děsivá. Poslední dobou negativní vývoj nabírá na obrátkách,“ prohlásil Cílek.

Krajinu je proto podle odborníků třeba urychleně začít přizpůsobovat změnám, třeba budováním závlahových systémů, na něž se chce zaměřit i ministerstvo zemědělství.

„Letos vyčleníme 150 milionů na kapkové závlahy. To by měla být priorita, kam směřovat dotace, stejně jako další podpora negativních dopadů klimatické změny na zemědělství. Připravuje se také Fond těžko pojistitelných rizik,“ řekl náměstek ministra zemědělství Petr Jílek.

Cílek však tvrdí, že ani takový závlahový systém nemusí na jihu Moravy stačit. „V Moravě ani Dyji neteče dostatek vody, aby dokázala zásobit veškeré jihomoravské zemědělské oblasti,“ varuje klimatolog.

Do půdy je nutné dostávat víc hnojiva

Podle něj je nutné se na půdu dívat jako na zásobárnu vody, která je však narušená. „Když někde chybí pět centimetrů ornice, tak země není schopna pohltit až 40 litrů vody, která odteče pryč a v krajině potom chybí,“ vypočítal Cílek.

To je mimo jiné způsobeno i tím, že v půdě chybí organické hnojivo. Biomasa se pálí místo toho, aby vyživovala půdu, která tak ztrácí na kvalitě.

„Mluví se o tom, že vodu budou zadržovat nové přehrady, ale ten hlavní problém je v půdě. V ní musí být humus, musí mít správnou strukturu, musí se vápnit. Do půdy je také nutné dostávat mnohem více živočišného hnojiva než dosud,“ tvrdí prezident Agrární komory České republiky Zdeněk Jandejsek s tím, že lepší péči o půdu podpoří i nové stroje, které dokážou mnohem efektivněji sledovat veškerá data o půdě a vyhodnocovat, jak a kde co hnojit. Ty si však mohou dovolit jen velké podniky.

Podle Josefa Stehlíka, předsedy Asociace soukromého zemědělství, se ovšem naopak drobní zemědělci lépe starají o půdu, protože ji přímo vlastní a mají k ní bližší vztah.

V jednom se ale odborníci víceméně shodují. Pokud by žádné změny v krajině nenastaly, může nakonec zemědělství na jižní Moravě být citelně zasažené. Mnohem více, než se tak stalo kvůli suchu.

„Vzrostl by tak podíl půdy, která bude za daných ekonomických podmínek neobdělávatelná. Může to jít až ke dvaceti procentům zemědělské půdy,“ odhadl Cílek. Podle něj pole zůstanou opuštěná a lidé, kteří se o ně starají, odejdou jinam. Nebudou totiž schopni se v regionu uživit.