„Dnes je o půdu boj, protože je to zdroj jistých peněz z plošných dotací. Kvůli tomu začínající zemědělci nemohou často půdu k pronájmu získat, protože je vázána dlouhodobými smlouvami s existujícími zemědělci,“ vysvětluje Stanislav Hejduk z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Pro představu – jen dotace na plochu jsou asi 5 500 korun na hektar ročně.
Realitou je, že přibližně sedmdesát – někdy se uvádí až osmdesát – procent zemědělské půdy v České republice obdělávají lidé, kteří ji nevlastní. A majitelé, především dědicové, mnohdy ani nevědí, kde se jejich políčko nachází. „Zajímá je většinou jen cena nájmu, popřípadě zda se dá pozemek prodat jako stavební za mnohem vyšší cenu,“ míní Hejduk.
Jiné je to u těch, kteří v daném místě bydlí. Ti většinou sledují, co se s jejich půdou děje, a často kladou nájemcům podmínky. „Například nechtějí, aby se na jejich pozemcích pěstovala kukuřice, která způsobuje erozi, nebo požadují pravidelné hnojení hnojem a vápnění,“ poukazuje expert.
Tím, že si mnoho vlastníků nezjišťuje, jak se na jejich půdě hospodaří, půda degraduje. Špatné zacházení si ale nechají líbit třeba i víc než deset let. Pak úrodnost půdy klesá, trpí erozí, nedokáže zadržet vodu ani živiny. A návrat do původního stavu je velmi dlouhodobý a drahý.
Nájmy bývají na pět, deset, ale třeba i dvacet let, a smlouva často automaticky pokračuje, pokud ji vlastník nevypoví. V minulosti zemědělské podniky dokonce vyhrožovaly vlastníkům, že pokud chtějí vyšší nájem nebo si klást jiné podmínky, mají si na půdě hospodařit sami. Toho se lidé většinou zalekli a podepsali cokoliv.
Jiný přístup razí radnice Prahy 12, která své pozemky obhospodařuje šetrně:
16. srpna 2021 |
Majitelé se bojí nejistoty
Výpovědní doba bývá rok, ale třeba i dvacet let. Na změnu – tedy vypovězení smlouvy nebo upravení podmínek – ale není nikdy pozdě. Zdarma s tím pomáhá projekt Živá půda. Jeho web shrnuje nejjednodušší a zároveň nejefektivnější opatření pro půdu, nabízí poradnu, generátor pachtovních smluv i individuální poradenství.
„Většina vlastníků váhá hlavně proto, že se bojí nejistoty. Myslí si, že budou muset okamžitě najít nového zemědělce a situaci vyřešit, ale realita je taková, že na dohodu se stávajícím pachtýřem nebo nalezení nového mají většinou nejméně rok,“ říká Martin Smetana, který radí vlastníkům i zemědělcům, jak se o půdu lépe starat.
Osobně má za sebou už mnoho nákupů půdy, výpovědí pachtovních smluv i sepsání nových, takže ví, že to může vypadat na první pohled náročně a zdlouhavě.
Po studiích botaniky, zoologie a ekologie začal hospodařit na jižní Moravě a postupně proměnil půdu na své farmě k nepoznání. Se svým projektem obnovy krajiny na Zálúčí u Blatničky na Hodonínsku vyhrál v soutěži Adapterra Awards 2019.
Na ploše 65 hektarů obnovil meze, stromořadí, lány rozdělil na menší pole. Vymyslel sad zamilovaných, kde si každý zasadí vlastní třešeň pro každoroční polibek na svátek zamilovaných, čejkoviště, tedy pole pro hnízdění čejky chocholaté, úhory pro koroptve a křepelky nebo celoročně kvetoucí byliny pro opylovače.
„Kdyby se na nás obrátila alespoň desetina vlastníků se zájmem něco změnit, kvalita půdy v Česku by se výrazně zlepšila,“ myslí si Smetana.
Úkoly pro stát
I odborník Hejduk projekt pochvaluje a vyzdvihuje jako způsob, jak donutit špatně hospodařící podniky, aby změnily svůj přístup k půdě z kořistnického na udržitelný.
Téma ale není černobílé. Třeba Zemědělský svaz zdůrazňuje dlouhodobost nájemního vztahu. Říká, že krátká doba pronájmu půdy je pro zemědělce problém. Například když se rozhodne vysázet vinohrad, je to záležitost několika let. A když se mu začne dařit, majitel pozemků zvedne nájem, jak ukazují některé příklady z praxe.
Podle Živé půdy to bez státu nepůjde. „Musí za plošné dotace na hektar v mnohem větší míře vyžadovat péči o krajinu a šetrné hospodaření, zafinancovat vybudování krajinných prvků, jako jsou remízky či stromořadí, a důsledně je osvobodit od daně,“ uvádí Smetana s tím, že by měl stát vybudovat také poradenský systém, který zemědělcům se změnami pomůže.
Experti také upozorňují, že budoucí vláda se musí zaměřit na to, v čem se dosud příliš pokročit nepovedlo – tedy připravit opatření proti záboru kvalitní zemědělské půdy, propojit ochranu krajiny s územním plánováním a zajistit lepší ochranu podzemních vod a pitné vody.
VIDEO: Reportér Smlsal sklízel největším kombajnem v Česku:
21. srpna 2021 |
