Rakouská společnost Agrana, pod kterou cukrovar patří, totiž oznámila jeho uzavření velmi nečekaně a pro zemědělce v nevhodný čas.
„Sice se o konci šuškalo, ale s osetím jsme v tomto roce ještě počítali. Už jsme vše naplánovali, věnovali tomu čas a peníze. Ze strany cukrovaru to bylo velmi nekorektní jednání,“ stěžuje si Roman Zvěřina, předseda představenstva společnosti Bonagro z Brněnska, která byla jedním z největších dodavatelů cukrovaru.
Firma nyní řeší, jak dál postupovat. Protože Hrušovany nebyly její jediný odběratel, spoléhá na to, že alespoň 60 procent z plánované úrody dodá do jiných, menších cukrovarů, se kterými už mnoho let spolupracuje. „Musejí být ovšem blízko, protože jinak by se finančně dovážka nevyplatila. Jako možnosti se nabízejí Litovel, Prosenice nebo Vrbátky,“ přibližuje Zvěřina. Nově se společnosti podařilo sjednat také domluvu s podnikem v Trenčianské Teplé na Slovensku.
V Hrušovanech nad Jevišovkou končí provoz cukrovaru, o práci přijde 150 lidí |
Část osiva proto i tak zaseje, co však bude se zbytkem připravených polí, zatím neví. V úvahu připadá zasazení jiných plodin, ale na to může být v mnoha případech pozdě. „Nebude se tak jednat o obiloviny, protože ty už lze teď jen těžko sehnat. Přistoupíme proto na jiné zrniny jako kukuřice nebo sója,“ sděluje místopředseda Bonagra Petr Vaverka s tím, že pole je zkrátka nutné nějakým způsobem využít.
Podobně situaci vyřešili také v Zemědělském družstvu Hodonice na Znojemsku. „Letos místo cukrové řepy zasejeme například hrách nebo vojtěšku. Podle toho, jestli bude uzavření cukrovaru definitivní, se rozhodneme, jak to bude s cukrovkou dále,“ hlásí předseda představenstva František Houšť.
Ministerstvo slibuje shovívavost
Výhledy ohledně jejího pěstování v regionu jsou však podle předsedy Českého zemědělského svazu Martina Pýchy jednoznačně negativní. „Zemědělci, kteří s ní nyní skončí, se už k jejímu pěstování v budoucnosti nevrátí. Zhorší se tak rozmanitost plodin v regionu a ekonomicky se zvýší závislost postižených zemědělců na několika hlavních plodinách,“ obává se.
S podobnými problémy se potýkají také v Zemědělském družstvu Bulhary na Břeclavsku. Situace je tam ovšem komplikovanější, protože na pěstování řepy zažádali před pěti lety ministerstvo zemědělství o dotaci. Z nich pořídili například technické vybavení. „Udržitelnost projektu byla pět let a letos je právě pátý rok. Úvěr máme splacený, ale nevíme, jestli nebudeme muset vracet dotaci i s úroky, kdybychom letos řepu nezaseli,“ stýská si předseda družstva Antonín Osička, který už se s tímto dotazem na ministerstvo obrátil.
Cukrovary drtí nízké ceny cukru kvůli Ukrajině, Hrušovany pravděpodobně končí |
To si je zádrhelu vědomo a naznačuje, že bude k podnikům v podobné situaci benevolentnější. „Je patrné, že uzavření cukrovaru ze strany zpracovatele nemohou dotčení pěstitelé nikterak ovlivnit a nenesou za něj vinu,“ říká mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
Pokud se zemědělcům nepodaří najít jiného odběratele a nadále tak podpořené technologie využívat, je možné požádat o změnu žadatele a převedení stroje na jiný subjekt, který už lhůtu bude schopen splnit. „Když ani to nebude možné, mohou využít institut Přezkumné komise pro projekty rozvoje venkova, která případ posoudí a případně doporučí udělení výjimky z důvodu mimořádných okolností,“ doplňuje další mluvčí ministerstva Karla Mráčková.
Neudržitelný provoz
V nejistotě se ocitli také propuštění zaměstnanci cukrovaru. O práci přijde zhruba 150 lidí z okolí Hrušovan, kteří podle starostky Elišky Volné (nez.) nemají mnoho možností jiného uplatnění. Ostatní potravinářské podniky v okolí už totiž zanikly.
„V cukrovaru se jim ovšem snaží vyjít vstříc, například odstupné nabízejí ještě vyšší, než je zákonem dáno. I s námi ohledně pozemků komunikují bez problémů a myslím, že se společně domluvíme,“ oznamuje starostka s tím, že i tak je to pro propuštěné zaměstnance velký zásah do života a v případě nalezení nové práce v oboru budou muset dojíždět minimálně třicet kilometrů daleko.
Brňanka z Mauricia zachránila středočeský cukrovar. Cukr z něj zná skoro každý |
Pomoci vyřešit nelehkou situaci se snaží i samotný cukrovar. Poškozeným nabídne možnost rekvalifikačního a vzdělávacího programu nebo pozici v jiných lokalitách, kde skupina Agrana působí. V případě, že budou chtít změnit profesní orientaci, bude jim k dispozici poradenství.
Ukončení provozu v Hrušovanech však podle společnosti bylo nevyhnutelné, protože jeho udržení nebylo ekonomicky únosné. „Stojí za tím zejména rostoucí výrobní náklady a konkurence kvůli snižování spotřeby cukru. K tomu se přidává okolnost, že trh s cukrem nepřipouští taková výrobní množství, aby se dlouhodobý provoz dotčených lokalit jevil střednědobě či dokonce dlouhodobě nadějným,“ vysvětluje mluvčí společnosti Markus Simak.
Doposud Agrana provozovala čtyři závody: dva v Česku a dva v Rakousku, kde rovněž jeden skončí. Výroba tak bude nadále fungovat už pouze v Opavě a Tullnu.
