Aby se pravděpodobnost nevítaného přírodního jevu co nejvíce minimalizovala, zavedlo ministerstvo zemědělství od července nová pravidla posilující prevenci.
Zemědělci, kteří nově spadají do lokalit ohrožených narušováním půdy, musejí pro nadcházející podzimní výsev ozimých plodin zvolit některou z metod, jako je hloubkové kypření, setí s pomocnou plodinou nebo aplikace organické hmoty.
Na 90 procentech své zemědělské plochy k tomu z povinnosti přistoupí například Agrodružstvo Miroslav na Znojemsku. Nicméně pochopení pro navrhované metody jeho hlavní agronom Martin Šťastný nenachází.
„Nejvíc mi vadí, že jsou stanovené pro všechny zemědělce v Česku jednotně, ačkoliv přírodní podmínky jsou v různých částech republiky jiné. Z vlastních zkušeností víme, že zrovna nás se problém eroze tolik netýká. I tak ale musíme dodržovat pravidla, která pro naše způsoby hospodaření nejsou výhodná a mohou nám ohrozit produkci,“ kritizuje.
Stát zavádí protierozní opatření. Pěstovat kukuřici a řepu bude složitější |
Podle něj je navíc v nejlepším zájmu každého farmáře, aby mu půda při deštích neodtékala pryč. Nepopírá, že existují i ti, kteří na to nedbají, stanovit plošná pravidla pro všechny ostatní ale nevnímá jako nejlepší řešení.
„Uvítal bych třeba formu výjimek pro některé lokality. Každý zemědělec, který se o svoje pole stará, ho zná nejlépe a ví, co u něj funguje,“ komentuje.
Nevhodné načasování
Negativní pocity neskrývá ani mnoho jiných jihomoravských zemědělců. „Máme asi jen pět procent pozemků zařazených do ohrožených oblastí, přesto předpokládáme, že to pro nás znamená nižší produkci. Opatření jsou totiž náročná nejen finančně, ale také administrativně,“ očekává Antonín Osička, předseda Zemědělského družstva Bulhary na Břeclavsku.
Taková změna totiž znamená zásah do osevních plánů, které jsou mnohdy připraveny i několik let dopředu. „Současná pravidla se navíc naprosto změnila oproti tomu, kam směřovala legislativa doposud. Zemědělci se jí přizpůsobili, nakoupili stroje – a nyní přišlo něco zcela odlišného,“ podotýká Antonín Šandera, který funguje jako zemědělský poradce. Plošné dotace, které by jim pomohly se na situaci lépe adaptovat, přitom neexistují.
Kukuřice nahoru, řepka dolů. Zemědělci z Brněnska radí, jak na erozi |
Šandera upozorňuje i na další aspekty. Podle něj chybí jasně ukotvený institut vyšší moci a některé navržené metody prý naopak erozi napomohou, než aby jí zabránily. „Tím je třeba pravidlo, že u půd silně ohrožených erozí je plodinu možné zasít na maximálně deseti hektarech,“ vypichuje.
Nejedná se o jediný problém, který metodiku provází. Kromě její obsahové stránky vnímají zemědělci jako nešťastné i načasování. „Informace přišly v době žní, kdy není moc času a sil na studium materiálů,“ vysvětluje mluvčí Zemědělského svazu ČR Michal Procházka a poukazuje rovněž na skutečnost, že ačkoliv jsou pravidla platná od 1. července, příručku zveřejnilo ministerstvo až o několik dní později.
Pravidla jen na půl roku
Zdržení způsobila příliš přísně nastavená původní protierozní vyhláška, kterou ministerstvo představilo již dříve. Odložilo proto termín plnění o dva roky a systém s povinně danými technologiemi a postupy nahradilo verzí, ve které se zemědělci mohli sami rozhodnout, jaké postupy budou používat.
Upravená pravidla však Evropská komise stále nepřijala. Ta současná, se kterými souhlasí, proto představují jen dočasnou verzi platnou pouze pro podzimní setí. „Na počátku podzimu plánujeme vydat komplexní příručku, která pokryje veškerou agendu pro rok 2026. Ta bude vycházet z právní úpravy a zároveň postupů schválených Evropskou komisí,“ avizuje mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
Jihomoravská půda se rozpadá, ubližuje jí sucho i zákazníci v obchodech |
Už teď však mnoho zemědělců pálí absence pravidel pro jarní osev. „Ten je totiž do značné míry ovlivněn tím, kam, v jakém rozsahu a jak založíte ozimy,“ zdůvodňuje Procházka.
Výrazný problém je to například pro ty, kteří plánují na jaře pěstovat kukuřici. „Chováme dobytek a musíme pro něj z kukuřice vyprodukovat ročně šest tisíc tun siláže. Abychom to zvládli, už teď je třeba objednávat osivo a já zatím nevím, zda můžu kukuřici vůbec zasadit, případně v jakém množství,“ kroutí hlavou Šťastný.
Pokud by se mu potřebné množství vyprodukovat nepodařilo, znamenalo by to nákup od jiného zemědělce za vyšší cenu nebo snížení počtu chovaných krav, což by se na podniku opět finančně podepsalo. „Lidé si často stěžují, že zemědělci zdražují potraviny. A tohle jsou jedny z těch situací, které jsou toho důvodem,“ poznamenává.
Proti suchu a erozi bojují jihomoravské obce obnovou starých polních cest |
Jak bude po půlročním přechodném období vypadat kompletní metodika, která pokryje postupy pro všechny kategorie plodin, představí ministerstvo na podzim. Zemědělský svaz se aktivně snaží vyjednávat lepší podmínky.
„Česko má nejpřísnější protierozní pravidla v celé Evropské unii. Cílem nesmí být likvidace produkce, ale rozumná prevence na základě podložených dat, regionálních podmínek a dostupných technologií,“ shrnuje teze zemědělců Procházka.
