Dva z deseti železničních projektů TEN-T (zkratka pro Trans-European Transport Networks - Transevropskou dopravní síť), pomocí kterých chce Evropská unie vylepšit dopravní spojení mezi vzdálenými městy, povedou přes Brno. První spojí Balt s Jadranem. Druhá vysokorychlostní trať propojí německé Brémy přes Hamburk až k řeckým přístavům a vodní cestou dál na Kypr.
Pro jižní Moravu to v dlouhodobém časovém horizontu znamená, že tudy pojede více osobních i nákladních mezinárodních vlaků. Na investicích do přestavby nádraží a tratí se pak bude zásadní měrou podílet Evropská unie.
Pokud se plány naplní, výrazně posílí pozice Brna jako dopravního uzlu. "TEN-T koridory jsou absolutní evropské priority v dopravě, kde můžete mít zajištěno až z 85 procent financování z fondů EU," prohlásil bývalý eurokomisař, dnes kandidát na europoslance Pavel Telička (ANO). Zároveň je jedním z koordinátorů evropské dopravní politiky.
Nádraží v Brně se musí nutně přestavět
Brno má o projekty velký zájem. V jeho okolí není třeba budovat tratě zcela nové, využily by se ty současné směrem na Vídeň. Plánům ovšem nevyhovuje brněnské nádraží, ale ani úsek trati z Brna do Přerova. Tam vede jen jedna kolej místo požadovaných dvou. Na přestavbu nádraží a zdvoukolejnění tratě Brno-Přerov by měla přispět Evropská unie.
"Město Brno si za milion korun zaplatilo firmu, aby zalobbovala a naše projekty se tak dostaly do takzvaných předem identifikovaných projektů EU, to se jí podařilo. Je to pro nás přímá linka k financování," prohlásil náměstek brněnského primátora Robert Kotzian.
Hlavní nádraží v Brně se podle něj musí nutně přestavět. Mezi dvěma variantami - tedy nádražím u řeky, nebo pod Petrovem - ještě stále není rozhodnuto. V případě, že stát zvolí přesun na jih, který požaduje současné vedení Brna, mohlo by se podle Kotziana začít stavět v roce 2018.
Převedení tratě mezi Přerovem a Brnem na dvoukolejnou chce i Správa železniční dopravní cesty. Stavět se ale ani tam nezačne hned. "Trať Přerov-Brno je otázkou deseti let," řekl Kotzian. Stavět se má začít od Přerova a postupovat směrem k Brnu.
Na Vysočině evropské plány narazily
Sousední Kraj Vysočina by projekt výrazně zasáhl v případě stavby železničního koridoru z Prahy do Brna. Minulý týden se v debatě v Jihlavě střetli místní starostové s Teličkou a ministrem financí Andrejem Babišem (ANO), který koridory také prosazuje. "Jinak nás budou tranzitní cesty obcházet," podotýká Babiš.
Jenže starosty potenciálně dotčených obcí nepřesvědčil. "Nikdo z přítomných starostů se tu nevyjádřil, že by o rychlodráhu stál. Do prázdnin chceme založit sdružení, abychom mohli vstupovat do jednání s ministerstvem dopravy a vyjádřili větší sílu a odpor," uvedl například starosta Senožat na Pelhřimovsku Zdeněk Vaněk. Bojí se, že by mohlo dojít k narušení místních chráněných území, včetně zdroje pitné vody, nádrže Švihov.
Některé obce jako Velké Meziříčí ideu Evropské unie vítají. Pro Meziříčí nebo Velkou Bíteš by to znamenalo postavení nových zastávek a tím zjednodušení osobní i nákladní dopravy.
"Studentům i zaměstnancům by to ulehčilo cestování do Prahy i do Brna. Část nákladní dopravy by mohla přejít z přetížené dálnice na železnici. Navíc by se dalo dojet z Velké Bíteše do Vídně za jednu a půl hodiny," řekl starosta Velkého Meziříčí Radovan Necid.
