Co dřív bylo plevel, už nevadí. Teplejší klima mění zeleň ve městech

Místo dokonale střiženého hustého pažitu přerostlý trávník a v něm pampelišky. I tak některá jihomoravská města reagují na dlouhodobé sucho. Péče o takzvanou mimolesní zeleň se zcela mění.

Už několik let mají v Břeclavi pokusné plochy s pestrou směsí lučních bylin, které se nesekají a většinu vegetačního období pěkně kvetou. Zatím jsou to nevelké loučky na Kuffnerově nábřeží a na Zámeckém náměstí.

Diskutuje se tam ovšem i o podobě městských trávníků, horké letní období totiž lépe snáší delší tráva, která víc stíní a drží vláhu.

„Na druhou stranu občané mají zažité, že tráva musí být posekaná, takže případné změně bude muset předcházet i určitá osvěta,“ míní mluvčí radnice Jiří Holobrádek.

V Blansku jsou ještě dál – anglické trávníky ve městě vůbec nemají. Záměrně vyšší trávu kosí jen třikrát až čtyřikrát ročně. A plevele? Ty jsou vítané.

„Smetanku lékařskou, jeteloviny nebo jitrocel chemicky ani mechanicky z trávníků neodstraňujeme,“ poukazuje za město mluvčí Ondřej Požár.

Náklady na péči strmě rostou

V nezavlažovaných trávnících má „plevel“ nezastupitelnou funkci i v Brně. Správci zeleně také některé bylinné druhy podporují alternativními metodami údržby. V parku pod Špilberkem se tak pasou poníci a v předjaří regenerují trávníky pomocí bran tažených koňmi. Nezatravněná místa pak dosévají jetelotravní směsí.

Jižní Moravu sužuje dlouhodobé sucho

I tady jsou místa, která správci zeleně jen sečou – třeba svahy Špilberku, louku v Lužánkách a bývalou sjezdovku ve Wilsonově lese. Alexandra Koutná z Veřejné zeleně města Brna ale podotýká, že i anglické trávníky mají svoje místo.

Města na jihu Moravy se shodují, že náklady na péči o zeleň strmě rostou. Například loni v létě ve Vyškově navezli k rostlinám každý pracovní den šest kubíků vody. Účet za vodu jim tak narostl o zhruba 400 tisíc korun. Víc než dvojnásobek platí za zalévání stromů také v Blansku, 380 tisíc korun.

Náklady zvyšuje i fakt, že většina měst mění technologii a používá zálivkové vaky. Vyjma Blanska, kde je podle vedoucího odboru komunální údržby Martina Skláře při pokusu o jejich zavedení vandalové rozřezali dřív, než voda odtekla ke kořenům. Další peníze polykají i látky pro lepší absorpci vody a živin nebo provzdušňovací sondy, které se vkládají do půdy.

V Brně se kromě „přiživování“ snaží i o změnu koncepční – zajištění dostatečného místa pro kořeny. To se dá zařídit většími nezpevněnými záhony nebo instalací takzvaných prokořenitelných buněk, které pod povrchem vymezují dostatečný prostor pro kořenový systém stromů a zároveň chrání podzemní vedení sítí.

Takové použili například při rekonstrukci Dominikánského náměstí a další místa jsou v plánu. Lepší vsakování vody se zase řeší spádem zpevněných ploch do záhonů, zapouštěním obrubníků či jejich přerušování.

Ve Znojmě už žádné lípy. Český národní strom hyne

Při výsadbě dostávají přednost stromy, keře i byliny lépe snášející sucho. V Břeclavi proto loni na parkoviště na Slovácké ulici vysázeli liliovníky tulipánokvěté, javory mléče, jerlíny japonské a trnovníky akáty. Pro nové parkoviště u nemocnice byly vybrány jasany ztepilé, duby letní a platany.

Ve Znojmě už má utrum lípa, český národní strom. Letos totiž padlo celé stromořadí, téměř čtyři desítky lip v Pražské ulici. Nejspíš kvůli solení silnice usychaly, škodily jim dřevokazné houby a větve padaly na chodník. Nahradily je tak platany.

Brno si oblíbilo třešně, višně a slivoně. Mají dobré vlastnosti, velkou tvarovou variabilitu a navíc hezky vypadají. Velké uplatnění má i javor babyka a na rozdíl od Znojma tu mají lípy pořád zelenou, ale ty s přívlastkem plstnatá. Dále akáty, hlohy, jerlíny, platany.

Tím, že jsou dřeviny kvůli dlouhodobému suchu slabší, snadno se na nich množí choroby a škůdci. Vedro navíc napomáhá jejich rychlému šíření z okolních zemí.

„Mohou se u nás tak brzy objevit škůdci, se kterými jsme se dosud nesetkávali. Z brouků je to například bourovčík toulavý, jehož larvy nejen poškozují listy dřevin, ale chloupky navíc působí i silné alergické reakce či astmatické záchvaty u lidí,“ vysvětluje Jaroslav Kolařík, arborista společnosti Safe Trees, která se na péči o mimolesní zeleň specializuje.

„Oslabení má často za následek napadení stromů sypavkami či hnilobou, které vedou k urychlení zániku takových stromů,“ dodává Kolařík. Arboristé přitom na řadu z těchto hrozeb teprve hledají řešení.

Za miliardu vysází milion stromů

O milion stromů víc bude za čtyři roky růst na jižní Moravě. Postarat se o to chtějí místní akční skupiny (MAS), kterým se podařilo získat na výsadby miliardovou dotaci. V půdě je už nyní na deset tisíc nových stromů, další by měly rychlým tempem přibývat.

„Snažíme se vysazovat tradiční druhy a odrůdy, které jsou odolné vůči suchu. Testujeme, které ovocné druhy jsou vhodné, a to i ty méně známé, jako jsou třeba břekyně, oskeruše, moruše nebo dříny,“ říká Vít Hrdoušek, předseda krajské sítě MAS Jihomoravského kraje.

Do projektu Milion stromů pro krajinu se prostřednictvím svých místních akčních skupin zapojilo už několik desítek jihomoravských obcí. Příspěvek od MAS ale mohou získat i soukromníci. „Věříme, že do roku 2022 nebo 2023 bychom skutečně mohli vysadit na jižní Moravě milion stromů. Peníze by nám měly postačit jak na výsadbu, tak na tříletou údržbu,“ poznamenal Hrdoušek.

Z jižní Moravy by se projekt měl postupně rozšířit po celé republice. „Stromy jsou základní ekosystémová jednotka. Stabilizují půdu, zadržují vodu, kterou ochlazují okolí, a díky tomu vzniká mlha a rosa. Bez stromů se krajina stává stepí a v extrémních případech horkou pouští, jak to známe i z některých měst,“ popisuje nenahraditelnou roli stromů v krajině Hrdoušek.(sol)