Řidiči brněnských tramvají oplývají nevšedními historkami. A to hromadná doprava v Brně slaví 140 let.
Miloš Vysočan za více než třicet let v kabině "šaliny" zažil podobných historek mnoho. Stejně jako jeho kolegové.
výzva mf dnesJste spokojeni s chováním řidičů tramvají v Brně? Máte ke kvalitě jejich práce či úrovni jejich vystupování své výhrady? Své názory a postřehy nám můžete napsat na e-mailovou adresu anketa.brno@idnes.cz. |
Někdy ovšem řidiči zažijí věci, na které vzpomínají jen neradi. "Jednou jsem jel osmičkou kolem Bílé hory, byla už tma. A najednou jsem viděl na kolejích postavu. Ale zastavit už nešlo a přejel jsem ho. Vyděsil jsem se, utíkal k němu a zjistil jsem, že nějací chuligáni dali na koleje vycpanou figurínu v montérkách a s balonem," líčí nepříjemný zážitek řidič Miroslav.
Ale ne všechny historky řidičů "šalin" jsou tak veselé. "Přijdu do práce, vyzvedával jsem si tramvaj, a v kabince spí muž. Říkal jsem si: asi nový kolega na zácvik a nechal ho spát. Když jsme měli vyjet, chtěl jsem ho probudit, ale z kabiny byl cítit alkohol," vzpomíná Vysočan.
Strčil do falešného řidiče. "On se postavil a takovou mi ubalil, že jsem druhou schytal o dveře. Přišel jsem o zub," líčí. Technici opilého muže zavřeli v tramvaji a počkali na policii. "Byl rok hledaný," dodává řidič.
Za třicet let, co řídí vozy na kolejích, se podle něho práce řidičů tramvají hodně změnila. "Dřív byla kabina hodně otevřená, oddělovala ji jen malá dvířka. Když jsem na někoho počkal, přišel a poděkoval. Na cestě z Modřic, kde před mnoha lety nastupovali lidé ze zahrádek, jsem vždycky dostal meruňky nebo jablka," vzpomíná Vysočan. A dnes? "Když na někoho počkám, ještě mi vynadá, že jsem určitě chtěl ujet," říká.
Ani po tolika letech ho ovšem práce nepřestala bavit. "Teď jsem druhý měsíc doma po operaci a už jsem nesvůj. Ten stres mi chybí, těším se zase do práce," usmívá se.
Tramvaje řídí i podnikatel
Také Michala, dalšího řidiče, práce baví. Je podnikatel, ale u dopravního podniku pracuje na vedlejší úvazek a pár směn v týdnu si vždycky vezme. "A něco vtipného zažiju skoro pokaždé. Třeba když jsem nedávno dostal linku, se kterou jsem dva měsíce nejel. Přijedu k zastávce a ona tam nebyla," směje se.
Zastávku totiž mezitím přeložili. "Jenže já jsem to nevěděl, protože do výkazu se to píše jen dva týdny. Tak jsem zastavil a šel se zeptat lidí, jestli neví, kam mi přeložili zastávku," líčí řidič.
Mnohokrát za směnu také řidič řeší, zda počkat na dobíhajícího cestujícího. "Když se někdo rozběhne kolmo do zavírajících se dveří, tak ho prostě nevidím. Oni totiž lidé často ze dvou metrů skáčou a diví se, že se rozplácnou o zavřené dveře," vzkazuje pobaveně Michal, který chtěl být "šalinář" už jako malý kluk.
A přidává ještě jednu humornou příhodu, která možná cestujícím moc zábavná nepřišla. "Jel jsem s úplně plnou tramvají z ohňostrojů na přehradě. Na Konečného náměstí jsem mávl na kolegu, který jel naproti, a zapomněl jsem na zastávku Grohovu a zastavil až na České. Lidé si tam speciálně kvůli mně obcházeli tramvaj, aby se podívali na toho blba, co je vezl," vzpomíná Michal.
Perné služby mívají řidiči hlavně v předvečer volného dne. "Lidé se chodí bavit. A pak jsou dva možné problémy. Buď jsou agresivní a řvou, že řidič nezastavil v zastávce na znamení, i když třeba nedali znamení. Nebo usnou a my je pak budíme na konečných," říká Michal.
