„Jsme větší obvod, bavíme se o počtu asi dvou tisíc pacientů, kteří jsou u nás zaregistrovaní. Takové množství si vyžaduje každodenní přítomnost lékaře,“ je přesvědčená devětašedesátiletá lékařka. Ve své situaci, stejně jako mnozí další, má dvě možnosti – najít si za sebe nástupce, nebo ukončit činnost bez náhrady a karty pacientů předat na krajský úřad.
Právě druhou variantu za loňský rok podle údajů z hejtmanství zvolilo v Jihomoravském kraji dvaatřicet ordinací. Kromě praktiků šlo také o internisty, ortopedy, psychiatry nebo alergology. „V celém Česku je v důchodovém věku asi padesát procent pediatrů a praktiků pro dospělé,“ upozorňuje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.
V menším městě u Hodonína se však celorepublikový trend odráží ještě citelněji. Ze dvou praktických lékařů, dvou zubařů, gynekologa a lékařky pro děti a dorost jsou v důchodovém věku čtyři místní zdravotníci.
Podle místostarosty Dubňan Michala Švagerky (nez. za Piráty) je prioritou udržet alespoň zubaře a praktiky pro dospělé i děti, lidé musí být nicméně připraveni také na variantu, že zamíří za lékaři do větších měst v okolí.
„Ke specialistům do Kyjova nebo do Hodonína část z nich dojíždí už dnes, třeba starším lidem je k dispozici nově zřízené senior taxi,“ přibližuje snahu zajistit zdravotní péči Švagerka. Senior taxi však usnadňuje problém jen některým pacientům, navíc zajíždí do měst, která s neuspokojenou poptávkou zdravotních služeb sama bojují.
Místa u zubaře často zabírají Rakušané
Situace v sousedním a zároveň okresním městě Hodoníně, kam by lidé z Dubňan pro nového praktika a zubaře mohli sáhnout, totiž není o moc lepší. I tam chybí zubaři, psychologové a další specialisté. Opakovaně to ukazuje dotazník priorit zdejších obyvatel.
Právě v následujících dnech se podle mluvčí hodonínské radnice Petry Kotáskové bude vedení čtvrtého nejlidnatějšího města v kraji zabývat návrhem na zlepšení zdravotních služeb. Lékaře hodlá motivovat dotacemi, zařízením ambulance či přidělením bytu.
Právě na vybavené ordinace nebo dostupné bydlení lákají nové praktiky pro děti a dospělé i jiné specialisty také v Blansku a ve Znojmě. Tamním obyvatelům chybí nejvíc opět zubaři a pediatři. Letos se ve městě rozhodl skončit jeden ze stávajících dentistů, který si však za sebe našel náhradu. „Dokonce si nastupující paní zubařku zacvičil, proběhlo hladké předání a ordinace nabírá i další pacienty. To je naprosto ideální situace,“ oceňuje místostarosta Jakub Malačka (Naše Znojmo).
Kvůli nedostatku lékařů omezili ušní kliniku, lidé s potížemi musí až do Brna |
Nicméně právě se zubaři je v pohraničním městě problém, a to navzdory jejich „dostatečnému“ počtu. „Realita je totiž taková, že spousta lidí zubaře nemá a nemůže ho sehnat, protože místa zabírají Rakušané z pohraničí. Mají to blíž a péče je pro ně levnější,“ vysvětluje Malačka.
Zubaři ve Znojmě podle něj často nemají smlouvy se zdravotními pojišťovnami, protože se jim to zkrátka finančně víc vyplatí bez nich. Pacientovi je v takovém případě hrazena pouze akutní péče, vše ostatní si platí ze své kapsy.
Na úrovni kraje existují jen omezené možnosti, jak doktory na méně lukrativní místa přilákat. „Obce mohou v programu rozvoje venkova žádat příspěvek na rekonstrukci či výstavbu ordinací. Další možností jsou individuální dotace, kdy kraj může přispět obcím, ale i jednotlivým lékařům na modernizaci ambulancí,“ přibližuje roli hejtmanství mluvčí krajského úřadu Alena Knotková.
Mediky odrazuje stereotyp
Lékařka Valentová má po letitém shánění pocit, že nalezení náhrady by se rovnalo malému zázraku. „Mladí medici chtějí po atestaci zůstat v nemocnicích, které je z hlediska odpovědnosti zastřešují,“ říká. Že se lékařům do ambulancí nechce, potvrzuje také šéf ÚZIS. „Největší část absolventů lékařských fakult pohltí právě akutní lůžková péče v nemocnicích,“ ví Dušek.
Práci ve špitále považuje za lákavější i studentka medicíny v Brně Anna Červenková. Myslí si, že mladé mediky tam přitahuje rozmanitost případů, s nimiž se setkají. Na rozdíl od stereotypu v ordinaci. „Být obvoďák je jako číst knížku pořád dokola. Máte ji moc rád, ale víte, jak pokračuje. Nemocnice je spíš jako kupování si nových knih, ze kterých jste nadšení, po dočtení je odložíte a vezmete si další,“ popisuje medička, která má za sebou praxi v hodonínské nemocnici.
Mizející praktiky a pediatry vábí na stavební pozemky i novou polikliniku |
Být „soukromníkem“ má však jiné výhody. „Pro ženy je ambulance přijatelnější kvůli dětem a rodině, nemusí chodit na noční služby. Moje spolužačky často chtějí dělat praktičky pro dospělé nebo děti, muži míří do nemocnic,“ všímá si Červenková.
Od příštího roku by měl v Česku narůst počet absolventů lékařských fakult až o čtyři stovky, v budoucnu ještě víc. Podle Duška zůstává pracovat v českém zdravotnictví víc než 90 procent v tuzemsku vystudovaných lékařů. „Je ale nutné, aby směřovali tam, kde jsou nejpotřebnější,“ hlásí.
Zároveň upozorňuje, že za posledních deset let klesl počet ošetřovacích dnů akutní lůžkové péče minimálně o dvacet procent. „Troufnu si říct, že výhledově budou nemocnice potřeba míň a míň. Zdravotnictví po roce 2035 bude z větší části o komunitní ošetřovatelské péči, dlouhodobé následné péči, jednodenní péči a tak dál. Samozřejmě nijak nesnižuji význam té lůžkové, která zachraňuje životy, ale stárnoucí populace si žádá, abychom nové absolventy posílali do širšího množství oborů,“ upozorňuje Dušek.
16. listopadu 2022 |