Struktura populace se promění. Kromě výrazného nárůstu počtu seniorů je nutné počítat s tím, že bude méně lidí v produktivním věku vlivem poklesu porodnosti. Důsledky stárnutí obyvatel vidí experti i zdravotníci už teď.
„Celkový počet ošetřených lidí záchrannou službou ve věku 85 let a výš od roku 2010 vzrostl o 79 procent. V pobytových zařízeních přibylo za posledních deset let 8,6 procenta klientů starších 75 let, avšak téměř o polovinu více je lidí s demencí,“ nastiňuje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Na jižní Moravě přibylo seniorů. Stáří je třeba si hýčkat, míní expertka |
Podle záchranářů číslo jimi ošetřených seniorů výrazně poroste. „Populace stárne, lidé se dožívají vyššího věku, bohužel často ne ve zdraví, ale v nemoci. Navíc v následujících dvaceti letech dojde ke stárnutí silných populačních ročníků, takzvaných Husákových dětí,“ upozorňuje mluvčí jihomoravské záchranky Michaela Bothová.
Oproti lůžkům akutní péče je a bude potřeba stále více těch na dlouhodobou následnou péči, které obsadí převážně starší pacienti. U těchto nemocných je navíc velký předpoklad, že se budou často potýkat s více chorobami. Poptávka po lůžkách pro déletrvající péči půjde v budoucnu nahoru.
Pomůže nové sanatorium
V současnosti je na jihu Moravy poměr mezi počty obou typů lůžek značně nevyvážený a rozdíl se daří snižovat jen pomalu. Na tisíc obyvatel loni vycházelo pět akutních, zatímco pro následnou péči jen 2,2. V případě druhého zmiňovaného typu značnou část v Brně podle Duška představují psychiatrická lůžka.
Díky vývoji v medicíně je možné udělat celou řadu akutních zákroků na jednodenní chirurgii bez nutnosti bezprostřední hospitalizace. Dnes navíc chtějí lidé po operacích co nejrychleji domů, což přispívá k tomu, že akutní lůžka nejsou dlouhodobě obsazena a dají se tak snadněji upravit pro déletrvající péči.
V kraji chybí stovky míst pro lidi s alzheimerem, nová zařízení se staví pomalu |
Hejtmanství to v poslední době ve velkém udělalo v ivančické nemocnici. Loňské uzavření gynekologicko-porodnického a novorozeneckého oddělení umožnilo rozšířit lůžka následné péče o několik desítek. V dalších špitálech jde průběžně o menší čísla.
Možnosti následné rehabilitační péče výrazně posílí vznikající Sanatorium Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku se 160 lůžky. Do něj se posunou pacienti, aby se mohli pomocí cvičení lépe zotavit po vážných úrazech. „Vnímám ho jako strategický krok, který reaguje na rostoucí potřebu dlouhodobé a následné péče v důsledku stárnutí populace,“ řekl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) zodpovědný za zdravotnictví.
Problémem je roztříštěnost, zní z opozice
Další výzvou bude zajistit dostatek personálu. Například více než polovina pediatrů byla loni starší 60 let. Kvůli demografické křivce hrozí problém rovněž u zdravotních sester, řada z nich se blíží důchodovému věku.
„Aby zůstaly všechny zdravotní služby dostupné, bude potřeba personálně stabilizovat týmy v regionech. K tomu přispěje i digitalizace a elektronizace zdravotnictví, zapojení nových metod a postupů. Nemocnicím dáváme peníze na náborové příspěvky pro nové zaměstnance. Podařilo se nám vyčlenit finance na proplácení praxí studentů vyšších odborných škol, abychom podpořili stabilizaci i středního zdravotnického personálu,“ přibližuje mluvčí kraje Martina Žídková.
Lékařská náhrada na maloměstě se rovná zázraku, mladé doktory lákají nemocnice |
Z pohledu hejtmanství je zároveň nutné efektivněji řídit krajské špitály. Jedním z kroků bylo zřízení Jihomoravské zdravotní coby jejich servisní organizace, další postup kraj aktuálně připravuje. Jasno má mít do konce roku, poté záležitost projedná s řediteli a odbory. Pokus vytvořit jednu velkou akciovou společnost ze všech krajských špitálů skončil v roce 2022 fiaskem.
Podle bývalého radního a současného opozičního zastupitele Milana Vojty (ANO) je slabou stránkou jihomoravského zdravotnictví roztříštěnost poskytovatelů péče, kdy nemocnice spadají pod kraj, města, stát i soukromé subjekty.
„Dále stárnutí místní populace, což vyvolává zvýšenou zátěž zdravotního systému v kraji. Zde je potřeba pracovat z centrální úrovně na zdravotně-sociálním pomezí. V regionu je pak nutné upravit poměr akutní lůžkové péče a následné. Značným problémem je ambulantní péče, kdy místní praktici patří k demograficky nejstarším v Česku, problém je u zubních i dětských lékařů a dalších specializací,“ vyjmenoval politik.
