O novinkách obsažených na zhruba 400 stranách debatovali v pondělí ředitelé krajských nemocnic. První změnu hejtmanství plánuje odstartovat ve spolupráci s Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity už v únoru.
„Vypíšeme stipendijní program pro studenty medicíny v krajských nemocnicích. Například když v Ivančicích nemají dost radiologů, tak právě tam nabídneme místa,“ nastínil krajský radní pro zdravotnictví Milan Vojta (ANO).
Zkušení lékaři v krajských nemocnicích si tak vychovají své nástupce, kteří si pod jejich dohledem dodělají potřebné atestace. Každý absolvent by měl totiž nějakou dobu v daném zařízení pracovat. „Každopádně pokud do některé z krajských nemocnic nastoupí, budou samozřejmě pod dohledem zkušeného kolegy,“ poznamenala mluvčí kraje Monika Brindzáková.
Lékaři stárnou hlavně v soukromé sféře
Kraj postupuje podobně jako v případě budoucích zdravotních sester, kterým nabízí od letošního roku horované praxe. Na celkem 30 tisíc korun si například může přijít studentka ve čtyřletém maturitním oboru, která úspěšně ukončila první pololetí čtvrtého ročníku studia a nastoupí praxi.
Průměrný věk lékařů
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky |
Následně si však musí v krajské nemocnici odpracovat stejnou dobu, po jakou dostávala během této praxe honorář.
„Když jsme vypsali první dotační program, přihlásilo se patnáct zájemců, což považuji za úspěch. Doufáme, že podobný systém zafunguje i v případě mediků. Jak detailně bude fungovat, ještě ladíme s fakultou,“ uvedl Vojta.
Cílená výchova mediků a následně mladých lékařů v jednotlivých oborech má pomoci také zlepšit situaci v případě ambulantních specialistů. Zatímco průměrný věk chirurgů v nemocnici je 44 let, v soukromé sféře je to už 55 let. Stejná situace ale panuje i v kardiologii a dalších odbornostech. Vyplývá to z aktuálních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), na kterých je koncepce jihomoravského zdravotnictví postavena.
Ředitelé nemocnic tento plán chválí. „Podporuje nás i město, jež je ochotné personálu poskytnout bydlení. Pár stážistů už se nám podařilo i nalákat. Vytipováváme především takové, kteří pochází z Hodonínska a mají tady zázemí,“ uvedl ředitel hodonínské nemocnice Antonín Tesařík (KDU-ČSL), který je i hodonínským radním.
Podle výkonného ředitele Asociace českých a moravských nemocnic Stanislava Fialy jde o chvályhodnou snahu, ale celkový problém s nedostatkem lékařů a zdravotních sester to nevyřeší.
„Řešení musí přijít ze strany státu, nikoliv kraje. Ani hejtmanstvím nepřísluší dotovat mediky,“ míní Fiala.
Jižní Morava potřebuje víc LDN lůžek
Kraj také plánuje, že provede změny v počtech lůžek v jednotlivých nemocnicích. Podobný plán uskutečnil před osmi lety tehdejší hejtman Michal Hašek (ČSSD), kdy se po dohodě s ministerstvem zdravotnictví a pojišťovnami zrušilo na jižní Moravě přes 500 lůžek pro akutní péči, tedy asi osm procent. Část z nich se přeměnila na lůžka pro dlouhodobě nemocné.
A těch je opět nedostatek. Na tisíc obyvatel připadají na jihu Moravy dvě, na Vysočině přitom mají čtyři. Interny tak přetěžují pacienti například po mrtvici, kteří již nejsou v přímém ohrožení života a nepotřebují intenzivní péči. Není je však kam přemístit, protože LDN oddělení nemají dostatečné kapacity.
To komplikuje práci také záchranářům, kteří mají problém umístit do konkrétní nemocnice pacienta s neodkladným zdravotním problémem.
„Odborníci z ÚZIS proto na základě dat obsažených v koncepci zanalyzují vytíženost oddělení ve všech nemocnicích. Na základě toho pak budeme jednat s pojišťovnami, kde by šlo třeba ubrat lůžka akutní péče a naopak přidat ty pro dlouhodobě nemocné,“ nastínil Vojta s tím, že jde o práci na další dva až tři roky.
Ve strategickém dokumentu se také kraj zavazuje k podpoře hospicové péče a dvou městských nemocnic na severu kraje – Boskovic a Blanska. „Slibujeme každoročně finanční podporu. Už letos počítáme pro každou z nich s dotací pět milionů korun,“ uzavřel Vojta.
Nový plán chce předložit zastupitelům ke schválení na začátku příštího roku.
