Sestry nejsou, v krajských nemocnicích zvlášť. Nedávno kvůli tomu třeba museli zavřít internu v Tišnově. Hejtman Bohumil Šimek (ANO) doufá, že ke zlepšení situace v nejen „jeho“ zdravotnických zařízeních by mohlo dojít po plošném zvýšení platů o dva tisíce korun. Poprvé se sestrám projeví už v srpnových výplatách. Zaměstnancům fakultních nemocnic je pošle rovnou ministerstvo zdravotnictví, ve zbylých 24 zařízeních Jihomoravský kraj.
Odboráři tvrdí, že nezdaněné dva tisíce jsou směšné a už hlavním problémem není výše odměn, ale přetížení z důvodu nedostatku personálu.
„Je to jen jako pohlazení, něco jako potřesení rukou,“ míní Tomáš Havlásek, jihomoravský ředitel Odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb. Podle něj by bylo vhodnější komplexnější řešení, které sestry „donutí“ zůstat po škole ve zdravotnictví.
„Bohužel, mnohdy raději odchází dělat do supermarketu za pokladnu, kde mají podobné peníze a nepracují v takovém stresu. Člověk s maturitou je totiž uplatnitelný také v jiném oboru,“ upozornil.
A přidává se i zdravotní sestra a celorepubliková šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. „Zvýšení platů jsme přivítali, protože práce ve zdravotnictví je náročná, ale není to dlouhodobé řešení. Musí se vyřešit komplexní nedostatek zdravotnického personálu. Chybí i ošetřovatelky a sanitáři,“ upozornila.
Kvůli 2 tisícům sestry do krajských nemocnic neodejdou
Vyšší plat naopak jako klíčový vidí Česká asociace sester (ČAS). „Pokud vám v jiném oboru nabídnou lepší platové podmínky s tím, že práce je navíc méně fyzicky i psychicky náročná, je nabíledni, co si vyberete,“ upozorňuje prezidentka ČAS Martina Šochmanová spolu s tím, že podle posledního odhadu Ústavu zdravotnických informací a statistiky v Česku chybí téměř 3 300 sester na plný úvazek, z toho skoro polovina v nemocnicích.
Jakýsi stabilizační efekt mohou skutečně vyšší platy znamenat podle Karla Doležala, šéfa krajské nemocnice v Hustopečích na Břeclavsku. Všechny problémy to ale nevyřeší.
„Zda dva tisíce navíc přesvědčí někoho nového jít do třísměnného provozu, je otázkou. Stejně přidáno navíc dostaly i zdravotní sestry ve fakultních nemocnicích v Brně. Nedovedu si představit, že by některá z nich odešla z Brna třeba k nám do Hustopečí,“ přemítá nad tím, že pracovníci z fakultních nemocnic mají platy lepší než kolegové z krajských. Podle Doležala jsou potíže také se sestřičkami na mateřské, ani ty se mnohdy nechtějí do třísměnného provozu vracet.
Právě jen personálu v třísměnném nebo nepřetržitém provozu a lůžkové péče se přidávání týká. Kraje původně chtěly, aby šlo na vrub ministerstvu zdravotnictví, které zvýšení nařídilo. To se nepodařilo a kraje se musely rozhodnout, jak peníze rozdělit mezi jednotlivé nemocnice a následně sestřičkám.
Jihomoravský kraj se rozhodl pro vypsání vlastního dotačního titulu. Už má představu, o kolik bude žádat ministerstvo zdravotnictví. „Podle našich předběžných zjištění jde o 24 zdravotnických zařízení, která splňují kritéria vyhlášeného dotačního programu, o cca 2 400 sester v celkovém objemu asi 37 milionů korun,“ nastínil mluvčí kraje Jiří Klement.
Stejný problém mají i sestry v charitě
Do doby schválení dotačního titulu uhradí náklady nemocnice. Například pro hustopečskou to znamená asi 100 tisíc měsíčně navíc. „Pokud však vláda řekne A, je důležité, aby řekla i B a peníze na vyšší platy krajům skutečně poslala,“ podotkl hejtman Šimek.
To si myslí i předsedkyně Rady Asociace krajů ČR Jana Vildumetzová: „Předsedu vlády jsem upozornila, že současná situace jasně dokladuje zásadní nevhodnost navyšování mezd v průběhu kalendářního roku a bez systémové administrativní přípravy.“
Problém nemají ale jen krajské nemocnice. Třeba takovým sestrám v charitě, ačkoliv je to největší nestátní neziskový poskytovatel v kraji, naroste plat jen o 9,4 procenta. „Navýšení se týká jen oblasti lůžkového hospice. V současné době výrazně pociťujeme nedostatek zdravotnických a sociálních pracovníků a pečovatelů. Finanční zdroje, které jsme dosud obdrželi, nám odchod těchto pracovníků za jinou, lépe placenou prací zatím neřeší,“ podotkla mluvčí Diecézní charity Brno Ivana Němcová Reutin.
Jeden pečovatel na 15 klientů. I to je realita. Vyplývá to z průzkumu ve 140 sociálních zařízeních, který v květnu dělala Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR.
Přídavek nestačí ani pracovníkům v kultuře
O stejných 9,4 procenta vzrostou peníze i nepedagogickým pracovníkům a zaměstnancům v kultuře.
„Nízké platy nepedagogických pracovníků úzce souvisí s migrací na pracovním trhu. Někteří ředitelé dnes obtížně hledají zaměstnance zajišťující servis nejen pedagogům, ale především našim dětem. Situace je velmi vážná a myslím si, že mnoho zaměstnanců ve školství vyjádří svůj názor na protestní akci konané 1. září,“ myslí si Vladislav Krčál, šéf školských odborů pro Znojmo a Vyškov.
Navýšení nestačí, přidává se i ředitel SVČ Lužánky v Brně. „Stejně jako v kultuře to je každopádně almužna. Ekonomové, recepční, školníci a další pedagogičtí pracovníci Lužánek berou sice málo, ale aspoň jim mohu trochu přilepšit a na jejich mzdy použít i něco málo z našich vlastních příjmů. Nepedagogičtí pracovníci ve školství jsou krutě podfinancovaní a v kultuře to není jiné,“ uzavřel Milan Appel.
Předsedkyně Odborového svazu pracovníků kultury Anna Machová podotýká, že tyto obory jsou plné vysokoškoláků a odborně vzdělaných středoškoláků.
