Zdeněk Rotrekl žil disidentství jako osudový úděl

  11:49
DISIDENTI JIŽNÍ MORAVY - Letos bude katolickému básníku a spisovateli Zdeňku Rotreklovi osmdesát devět let. Dožívá se jich v obdivuhodné duševní i fyzické svěžesti, uvážíme-li, že prošel celou smrti, když při inscenovaném procesu v poúnorové době dostal nejdříve jako člen "protistátního spiknutí" návrh na absolutní trest.

Zdeněk Rotrekl s Václavem Havlem na "plavbě disidentů" na parníku Visla, květen 1988 | foto: archiv

Když mu byl trest změněn na doživotí, nakonec řadu let těžil v nejhorších možných podmínkách jako politický vězeň uranovou rudu v Bytízu u Příbrami. Ostatně režim ho jako otevřeně katolického tvůrce a disidenta pronásledoval až do roku 1989.

Narodil se v Brně, jeho otcem byl syn pouhého "domkaře", jak se tehdy říkalo. Tomáš Jan Rotrekl se vyučil sadařem, projel celou Evropu, ovládl spoustu jazyků a pak jen svou pílí, vůlí i šikovností založil roku 1904 v Brně na Jánské 12 první a největší český semenářský závod u nás.

"Otec, kterému jsem celý život vykal, mi předal své klíčové slovo, a to je vědomí povinnosti," vzpomíná spisovatel na dobu, kdy mu bylo třináct let.

Disidenti jižní moravy

Ke dvacátému výročí listopadu 1989 připravila brněnská redakce MF DNES unikátní seriál o disidentech jižní Moravy.
Jaké byly hlavní události protikomunistického odboje v 70. a 80. letech minulého století v kraji? Kdo byli hlavní představitelé disentu, jaké jsou jejich příběhy i názory na minulost i současnost?

Jana SoukupováČtěte seriál od bývalé brněnské disidentky a nyní redaktorky MF DNES Jany Soukupové.

Nedlouho potom otec zemřel, prý se v podstatě udřel. "V roce 1933 jsme za ním šli s maminkou do nemocnice, kde mi řekl poslední slova, která jsem od něho slyšel: Máš udělané úkoly?" dokládá otcův jedinečný smysl pro zděděné klíčové slovo jeho syn.

Konflikt s režimem přišel už za druhé světové války

První konflikty s režimem přišly pro mladého Rotrekla ovšem už za druhé světové války, kdy přestal jako totálně nasazený dělat pro Němce od šesti ráno do šesti večer. Naštěstí jej upozornil jeden rodinný známý, že na něj přišlo udání, jak "sabotuje hrdinné úsilí říše", za což byl za války špagát. Takže pro zbytek války se budoucí disident uchýlil do ilegality.

Po válce se Zdeněk Rotrekl ani na chvíli nepřimkl k proruské levé vlně. Prý mu v tom zabránil způsob osvobozování Brna, kde se sovětská armáda chovala jako na dobytém území.

Halas pomohl, Nezval naříkal

17. listopadu 1949 na Mezinárodní den studentstva odsoudili Zdeňka Rotrekla "za nepřátelský postoj k lidovědemokratickému zřízení a Sovětskému svazu" podle nových komunistických zákonů po návrhu trestu smrti na doživotí.

"Tehdy stačilo, když jste si na ulici nebo v hospodě zazpívali ,Haj, husičky, haj, Klement nám dá ráj, máme Prahu stověžatou a v ní Martu prdelatou’. Za to bylo minimálně šest let. Já jsem byl odsouzen jako bývalý vysokoškolský funkcionář, vedoucí resortu kultury, jehož v letech 1946 a 1947 zvolilo na 20 000 brněnských studentů do Oblastního svazu vysokoškolského studentstva," líčí Rotrekl, kterému navíc uškodily jeho předúnorové bojovné novinářské články a tři už tehdy vydané sbírky křesťanské poezie.

Jeho ovdovělá maminka se tehdy vydala za básníkem Františkem Halasem, který sice už velmi nemocný ležel ve vinohradské nemocnici, ale svou přímluvou skrze prostředníka patrně zvrátil absolutní trest jejího syna.

Zdeněk Rotrekl (druhý zprava) s manželi Kotrlými a sestrou faráře Františka Lizny, Černovice 1987

Maminka prosila o pomoc také Vítězslava Nezvala, který nejspíš nijak nepomohl, pouze se prý tehdy držel za hlavu a naříkal "Co to ten hoch udělal!".

"Nikdy bych matce nedovolil, aby se za mě přimlouvala," tvrdí dodnes Zdeněk Rotrekl. "V našem případě bylo velké štěstí, že náš brněnský proces s vysokoškoláky nebyl veřejný, takže lid neměl příležitost volat po smrti zrádných štváčů," myslí si Zdeněk Rotrekl, který seděl na Borech i v Leopoldově s básníky, šlechtou i prvorepublikovými politiky.

Po částečné změně poměrů v roce 1962 propustili tehdy 42letého Zdeňka Rotrekla po třinácti letech a 25 dnech na desetiletou podmínku z vězení. Tři měsíce předtím umřela jediná bytost, kterou Zdeněk na světě měl a která na něho venku čekala - jeho maminka, která se ho nedočkala a které její syn nesměl přijít ani na pohřeb.

"Navíc mě po propuštění z lágru chtěli vzít na vojnu, ale měl jsem tak pošramocené zdraví, že mi nakonec dali modrou knížku. Pak jsem po Brně roznášel petrolejové lampičky, kterými se osvětlovaly stavební výkopy. Až v roce 1970 jsem dostal invalidní důchod," líčí svůj návrat na svobodu spisovatel, který se roku 1963 oženil a v roce 1964 se mu narodil jediný syn.

Oběti z bývalých viníků

"Chartu jsem podepsat nemohl, i když tam byli lidé, kterých jsem si velmi vážil. Zato tam byli jiní, se kterými jsem měl problém," tvrdí Zdeněk Rotrekl. "Nicméně jsem věděl, že jde o nesmírně důležitý počin, který i lidem v zahraničí ukáže, že český člověk není jenom Švejk, co vozí dary papalášům do Sovětského svazu," líčí své sympatie ke hnutí Charty.

"Normalizaci a disent nemůžeme ovšem pochopit bez poúnorového teroru v roce 1948, kdy komunisti zlikvidovali církevní řády, selský stav a řemeslníky. Přitom čeština byla dlouhá léta jazykem právě této vrstvy. A nemůžeme nic pochopit ani bez událostí z konce 60. let, kdy národ rozkopl dveře ke svobodě a zrušil cenzuru," vzpomíná na své tehdejší působení redaktora čtrnáctidenníku Obroda, kdy také jako jeden z prvních založil klub poúnorových politických vězňů K 231, který byl pojmenován podle zákona "na ochranu lidově demokratického zřízení".

Zdeněk Rotrekl a Zeno Kaprál na Lodi literátů (90.léta)

Při událostech konce 60. let se totiž z bývalých viníků poúnorových represí a pozdějších reformních komunistů začaly rodit ještě pozdější normalizační oběti. "Z tohoto faktu se pak odvíjely poznávací a chápající vztahy v disentu, bez nichž není myslitelné ani společenství Charty 77," zmiňuje ojedinělý fenomén lidí spolupracujících napříč politickými i náboženskými názory, původu či přesvědčení.

Kromě hojné publikace svých textů v nejrůznějších samizdatech doma i v zahraničí působil Zdeněk Rotrekl i jako redaktor v družstvu Logos katolického disidenta Josefa Adámka. Doma spolupracoval se samizdatovými Lidovými novinami, Originálním videojournalem a jako člen Vaculíkovy "junty" také s časopisem Obsah.

Roku 1988 začal s technickou pomocí Karla Courala znovu vydávat katolicky orientovaný časopis Akord. "Tiskařská úroveň našeho samizdatového Akordu byla ovšem otřesná," nezastírá nespokojenost s technickým redaktorem Rotrekl.

"Když jsem v roce 1988 jako jeden z prvních podepsal dokument Hnutí za občanskou svobodu, protože vyžadoval zrušení vedoucí úlohy KSČ, odvezli mě k výslechu do stejné budovy na Příční, kde mě vyslýchali už v roce 1949," zmiňuje svůj osobní historický oblouk Zdeněk Rotrekl. "Nic ze mě nedostali, já už jsem tohle měl všechno za sebou," dodává.

Koncem 80. let se podařilo uspořádat neoficiální přednášku před nabitým sálem v brněnském klubu Šelepka, kde Zdeněk Rotrekl poprvé veřejně promluvil o svém vězení, komunistických koncentrácích a exilových autorech.

Lidé žijí pod bolševickou dekou

Hned po 17. listopadu 1989 promluvil Zdeněk Rotrekl na revolučním Náměstí Svobody. Všiml si tu fotografujících estébáků pod pódiem. Krátce po změně poměrů Zdeněk Rotrekl založil a působil ve výboru Obce moravskoslezských spisovatelů, založil Syndikát českých novinářů a pod nakladatelství Petrov tehdejší Lidové demokracie přenesl vydávání svého časopisu Akord, k jehož řízení přizval spisovatele Pavla Švandu.

"Důsledky čtyřiceti let komunismu stále v mentalitě zdejších lidí nacházím," shrnuje spisovatel dojmy z posledních dvaceti let. "Lidé jako by pořád žili pod jakousi bolševickou dekou. Vidím to na naší vzdělanosti, historické paměti, v souvislostech, které si ve své zabedněnosti tenhle národ neuvědomuje a nepřipomíná. Díky tomu můžou mít dodnes komunisti při volbách tolik procent," nebere si servítky spisovatel, kterému vyšlo za posledních dvacet let mnoho básnických sbírek, románů i starších samizdatových prací.

Dnes má napsáno přes 700 stran své vzpomínkové knihy Hnízda ze stromu, který odchází. Až napíše dalších minimálně 300 stran, knihu vydá brněnské nakladatelství Atlantis. "Svobodný vzduch dneška je samozřejmě i pro mě naprosto základní podmínkou lidské existence," tvrdí spisovatel. "Otázkou je, zda si jí dost vážíme, abychom o ni nedokázali snadno přijít, což je mé hlavní poučení z posledních sedmdesáti let," dodává nositel Řádu T. G. Masaryka, Řádu svatého Cyrila aMetoděje, Ceny Jaroslava Seiferta a mnoha dalších.

  • Nejčtenější

Zdemolované Kladno čeká další baráž. Lídr otočil derby, Kometa je těsně čtvrtá

23. února 2024  17:20,  aktualizováno  22:58

Hokejová extraliga pokračovala pěti zápasy 48. kola. Páteční program definitivně rozhodl, že Kladno...

Lidé platí 44 korun za metr. Nelíbí se jim, že čtvrť chce nájemné skokově zvýšit

23. února 2024  5:12

Obrovský šok, pobouření i vášnivé diskuse vyvolal mezi nájemníky městských bytů na brněnském...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Žalobce se nedovolá v kauze podmínky za znásilňování nevlastní dcery. Nemůže

22. února 2024  8:36

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž nepodá dovolání v kauze muže, kterému odvolací Krajský soud v...

Z 18 pozemků obec prodala jen tři. Není zájem kvůli drahým hypotékám, říká starosta

21. února 2024  6:50

Zatímco v jednom případě zájemci čekali na stavební parcely pět dnů přímo před úřadem, po...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Po 60 letech změna. Místo Čedoku bude u brněnského nádraží fastfood

23. února 2024  14:12

Funkcionalistický klenot u brněnského hlavního nádraží dostane po více než půl století nové...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Z centra Znojma mizí obchody a restaurace. Pomoct mají lepší ceny pro auta

28. února 2024  5:17

Opakovanou „bolestí“ živnostníků, kterou Znojmo řešilo na podnikatelském grémiu, byla cena...

Zlevněné HHC mizí z obchodů. Nezkrachujeme, máme alternativy, zní od prodejců

27. února 2024  18:03

Blížící se první březen bude představovat velkou změnu pro obchodníky s konopnými produkty....

Případ vraždy seniorky na Břeclavsku policisté odložili, muž byl nepříčetný

27. února 2024  14:04

Jihomoravská policie ukončila vyšetřování vraždy v Podivíně na Břeclavsku z loňského května a...

Na látání děr nestačí ani miliardy, kilometrů rozbitých silnic neubývá

27. února 2024  13:03

Můžeme být rádi, že se nám daří udržovat krajské silnice alespoň zhruba ve stejném stavu a nejsou...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Útok moukou byl podvod. Bendigovi hrozí trest, že úřady zaměstnal zbytečně

Zpěvák Jan Bendig se nestal obětí útoku moukou, jak sám všude rozhlašoval. Celou událost s „pachatelem“ ve skutečnosti...

Zemřela slovenská moderátorka, oblíbený byl její pořad, který pomáhal dětem

Zemřela moderátorka a logopedka slovenské dětské televizní stanice JOJko Lucia Palugyayová. Bylo jí 47 let. Na...

Bufet v Českém Krumlově se stal přes noc hitem. Zaujal řízkovým chlebíčkem

Fotografie chlebíčku na řízku obletěla na sociálních sítích během středečního dne téměř všechny skupiny. Tuto...

Jak uspokojit ženu? Odborníci vědí, jak na to. A za pokus to rozhodně stojí

„Přestože jsem po třicet let zkoumal ženskou psychiku, nejsem s to odpovědět na velkou, dosud nezodpovězenou otázku, co...

Prý vypadám jako chlap. Kritika na sítích mě ranila, přiznává Julia Robertsová

Julia Robertsová (56) je americká herečka a bývalá modelka, jejíž jméno a filmové role zná celý svět. Navzdory slávě se...