V dokumentu petenti žádají zastavení plošné holosečné těžby zdravých listnatých lesů a chtějí ji nahradit výběrovým způsobem. Dalším bodem je zásadní snížení vykáceného objemu dřevin. Usilují i o ponechání části lesů, hlavně porostů starších 110 let, zcela bez zásahu.
„Náš region patří mezi oblasti nejvíce dotčené klimatickými změnami v Česku. Listnaté lesy – doubravy, dubohabřiny a bučiny – jsou tady jedním z mála prvků, které pomáhají ochlazovat, zadržují vodu, brzdí extrémní klimatické jevy a zabraňují erozi. Navíc jsou místem vysoké diverzity, poskytují dřevo pro místní obyvatele a patří mezi nejoblíbenější a nejkrásnější oblasti v našem regionu,“ zdůrazňuje iniciativa.
Pod petici dosud přidaly podpis zhruba čtyři stovky lidí, iniciátoři plánují předání na úřad vlády, ministerstva zemědělství a životního prostředí, Lesům ČR nebo na jihomoravský krajský úřad.
Lidé odmítají do lesa chodit
Státním lesníkům, kteří postupují podle platného hospodářského plánu, vyčítají hlavně zastaralý plošný způsob těžby vedoucí k velkým vykáceným plochám, jež se tak mění v paseky. Takový postup vede k celým holým svahům či okolí hřebenu bez stromů, což už mohou lidé ve Ždánickém lese vidět.
„Moji sousedé, kteří bydlí na okraji lesa, do něj odmítají chodit. Atraktivita regionu bude nula, protože kdo tady projede třeba na kole, když je vše nahoře vykácené? To stejné biodiverzita, mýtiny neposkytnou útočiště nikomu a ničemu. Lesníci vyhazují přírodní a ekologickou hodnotu území z okna,“ kritizuje bioložka a šéfka kyjovské organizace Českého svazu ochránců přírody Zuzana Veverková, která za peticí stojí.
Unie žádá větší ochranu pro vzácný les, hrozí pokutami v milionech eur |
Současnou situaci ve Ždánickém lese sledují ochránci přírody s obavami. „Vnímáme narůstající rozsah velkoplošných těžeb zdravých listnatých stromů. Ty jsou přitom ve srovnání s jehličnatými porosty, které se na mnoha místech napříč republikou rozpadly, odolnější,“ zmiňuje Veverková.
Podle ní se tak v důsledku mizení listnatých dřevin zhoršují projevy klimatické změny, například ubývá voda v krajině. I proto prý mají Lesy ČR místo plošného kácení volit podrostní a výběrový způsob zaměřený na porosty napříč lesem.
„Co vytěžíme, to přiroste“
Zástupci státního podniku se hájí, že ve Ždánickém lese ročně vytěží takové množství dřevin, jaké tam zároveň i přiroste. Jde asi o 40 tisíc metrů krychlových.
„Lesy se pěstují i proto, aby se v jejich dospělosti rozumně využilo dříví, což je trvale obnovitelná ekologická surovina. Zajišťuje se současně obnova a prostor pro nový, mladší les. Děje se tak v menších plochách, aby nedocházelo k plošnému rozpadu v souvislosti s jejich stárnutím. V přírodě je normální, že staré je nahrazováno mladým,“ argumentuje za podnik Přemysl Šrámek.
Od Motýlího ráje až ke slepici. Ždánickou podkovou za slováckou idylkou |
Ždánický les i Chřiby mají status hospodářského lesa – těží se v nich tak dříví, což Lesům ČR logicky zajišťuje peníze. „Historicky se lesy obnovovaly v mnohem větších blocích. Nyní preferujeme přirozené zmlazení. Takovým odrůstajícím dřevinám následně vytváříme prostor odtěžením dospělých stromů, případně vzniklé holé plochy dozalesňujeme uměle, přičemž doplňujeme další dřeviny, například javor,“ vysvětluje Šrámek.
Nicméně kromě zmíněných požadavků petenti zmiňují také otázku ochrany místních lesů. Ideálně ji chtějí zhmotnit do podoby zvláště chráněného území jako v případě krajinné oblasti Středomoravské Karpaty. Cílem této snahy je dosáhnout kompromisu mezi hospodařením zaměřeným na produkci dřeva a ochranou porostů s mnoha pozitivními dopady na ekosystém. To by ovšem zřejmě mělo vliv na těžbu. K podobnému kroku se tak státní lesníci staví rezervovaně.
Vložil se i hejtman
Do petiční akce se kromě ochránců přírody zapojili také politici. Přímo členem výboru je kyjovský místostarosta Daniel Čmelík (nez.). Politik ovšem zdůrazňuje, že se připojil sám za sebe jako občan, a ne jako zástupce města.
„Vedlo mě k tomu zjištění, že by pracovníci v nejbližších letech měli podle lesního hospodářského plánu vykácet spoustu zdravých stromů. Pak už les rozhodně nepůsobí tak, jak si člověk běžně představuje. Utrpí jeho estetická stránka. Nechci, aby lidé šli dlouhé kilometry mezi mladými porosty bez toho, aby na ně dopadal stín,“ má jasno Čmelík.
Dron odhalil v lese plantáž konopí, pěstitel předstíral zájem o myslivost |
Tamní situací se před několika dny zabývali i nadregionální politici. Na nedávné jednání se starosty a ochránci přírody se do Snovídek na okraj Ždánického lesa sjeli senátorka za Kyjovsko Eva Rajchmanová i jihomoravský hejtman Jan Grolich (oba KDU-ČSL). Oba však přiznávají, že nemají možnosti, jak aktuální stav řešit.
„Jde o to vyvolat jednání, aby se hospodařilo přírodě bližším způsobem. Je to hospodářský les, takže těžit se tu bude vždy. Ale je potřeba brát ohled na přírodu a lidi, co v lokalitě žijí,“ přemítá hejtman s tím, že Lesy ČR svým postupem nic neporušují. Situaci plánuje řešit s ministerstvem zemědělství i státním podnikem.
