„Na jaře jsme otevřeli nový prohlídkový okruh Příběh hradu a říkáme o něm, že je jediným, na který můžete přijet šalinou. Máme turistický cíl přímo ve městě a nemusíme jezdit do Lednice nebo třeba Milotic. Chci Špilberk otevřít lidem, nadšencům do kultury, studentům, odborné veřejnosti, školám a rodinám. Špilberk je místem, kam jdeme relaxovat, za kulturou, zábavou a odpočinkem,“ říká Šolc.
Kdy na Špilberk vyjedeme lanovkou?
Doufám, že co nejdřív. Jde o turistickou atrakci, která by oživila vstup na hrad. Občas si lidé stěžují, že přístup na Špilberk není jednoduchý, a myslím, že by lanovka - třeba v podobě, jakou známe na pražském Petříně - ulehčila i provozu v parku. Chodí sem statisíce lidí, park by se tím zklidnil. Letos město poskytlo peníze na studii, aby se prověřila realizace z pohledu památkářů, dopravy, ekologie, včetně možností dotací. Do konce roku bychom mohli mít stanovisko, a pokud bude kladné, rok 2024 nebo 2025 je pak reálný čas, kdy by se lanovka mohla rozjet.
Při svém nástupu před rokem jste řekl, že je potřeba zlepšit i propagaci hradu. To se daří?
Z ohlasů od lidí i na sociálních sítích mám dojem, že se o hradu víc mluví a lépe se daří propagovat značku letních akcí Špilberk žije, která byla spíš takovou popelkou. Přijali ji i producenti, kteří na hradě pořádají kulturní program. Oni nám pomáhají propagovat Špilberk a my zase jejich koncerty.
Zbyněk Šolc (40)Pět let vedl Národní centrum divadla a tance ve Valticích na Břeclavsku a organizoval kulturní a společenské akce v Národním památkovém ústavu. Za jeho působení se na zámku ve Valticích oživilo barokní divadlo, zimní jízdárna a otevřel se nový prohlídkový okruh. Byl též asistentem senátora, působil v neziskové organizaci v oblasti školství a na ministerstvu dopravy. |
Projevilo se to i na návštěvnosti?
Návštěvnost je letos oproti předcovidovému roku 2019 dokonce vyšší, takže nemáme propad jako jiné památky. Ale těžko říct, zda je to propagací, nebo novou nabídkou. V dubnu jsme otevřeli nový prohlídkový okruh Příběh hradu, který ukazuje to nejlepší ze Špilberku a už ho navštívilo 15 tisíc lidí. Máme nový okruh i ve vile Tugendhat, takže jsme navýšili kapacitu, kterou tyto objekty nabízejí.
Kulturní akce Špilberk žije se pořádají už řadu let. Je hrad na hranici kapacity, nebo je ještě prostor na rozšíření programu?
Určitě je prostor mimo hlavní sezonu od dubna a pak do listopadu. Letní scéna s divadly, koncerty a kinem je prakticky plná, ale důležité je sezonu prodlužovat. Nesoustředit se jen na léto, ale nabízet kulturní akce i před a po sezoně. Letos jsme začínali už Velikonocemi, v květnu jsme pořádali Italské dny, na podzim bych tady rád měl vinobraní nebo pivobraní, jarmarky. Loni jsme měli připravený celý vánoční program, který ale kvůli covidu padl. Adventní program chystáme i na letošek.
Jako nový ředitel jste prohlásil, že je potřeba změnit u lidí vnímání Špilberku. Jak?
Marketingově nejsložitější je dostat lidi do muzea a galerie. Má snaha je propagovat návštěvnický zážitek na hradě, tedy nabízet emoce. Aby tu byla dobrá kavárna, restaurace, kolem hradu máme nová lehátka na odpočinek, a když sem lidé přijdou, nenápadně se je snažíme nasměrovat i do muzea. Do expozic chceme víc zapojit moderní technologie, třeba QR kódy, aby výstavy na hradě doplňovala výstava v online prostoru. V létě necháváme hrad otevřený o dvě hodiny déle, do 23 hodin, aby lidé mohli přijít na večerní procházku. Novinkou je i to, že je hrad otevřený a lidé ho mohou projít skrz naskrz, od východu na západ. V roce 2024 bychom rádi otevřeli výstavu o historii vína a vinařství v Brně a na Moravě včetně možností degustací. A už na polovinu září chystáme další výstavu - Poklady z depozitářů.
Co je v Muzeu města Brna nejpalčivější věc, která se musí řešit?
Správa sbírek a depozitářů. Pro muzeum je důležité mít kvalitní depozitář, který umožní odbornou práci a digitalizaci sbírek. My ho máme ve Vyškově a má určité technické i legislativní problémy, takže je musíme řešit. Potřebujeme moderní depozitář. Tím uvolníme prostory v samotném hradě pro rozšiřování výstavních prostor a pro návštěvníky.
Muzeum města Brna nespravuje jen Špilberk, ale také vilu Tugendhat. Zrovna nedávno se začaly prodávat vstupenky na říjnové prohlídky a během pár hodin byly všechny pryč. Jak zvládáte pokrýt velký zájem návštěvníků?
Jedním z důsledků covidu je, že poptávka je o něco menší, protože jsme přišli o turisty z Dálného východu i Ameriky. I přesto se ale celý měsíc v předprodeji vyprodá skutečně během čtyř hodin. Proto jsme otevřeli třetí prohlídkový okruh - Vila z venku, což je komentovaná procházka zahradou, místo 400 korun (cena vstupenky na rozšířený okruh ve vile – pozn. red.) vyjde na 150 korun. Hledáme i další cesty, jak zájem uspokojit.
Jaké?
Pořádáme ve vile víc kulturních akcí, přidali jsme páteční večerní prohlídky při západu slunce. A aby se do vily mohlo podívat víc lidí, chtěl bych vytvořit její virtuální prohlídku. Vilu navštíví asi 30 tisíc lidí za rok a 20 tisíc zahradu, je na hraně své kapacity, takže by si ji zájemci prošli aspoň virtuálně. Prohlídka bude mít interaktivní prvky, kliknete si na exponáty a dostanete k nim výklad. Mělo by to být podobné jako v počítačových hrách, když třeba procházíte městem a můžete se podívat, kam chcete. To je cesta, jak uspokojit víc zájemců. Příští rok na to budeme žádat dotaci od ministerstva kultury a podporu od města.
Muzeum teď opravuje Arnoldovu vilu a Měnínskou bránu, které také máte ve správě. Hrad rekonstrukci nepotřebuje?
Špilberk se kontinuálně opravuje třicet let a už zbývá jen strážnice, kde je Babinský bistro - to je poslední neopravený kout hradu. Poté bude kompletně opraven od sklepů až po střechy. Jen co to dokončíme, vrhneme se opět na sklepy, kde jsou kasematy. Stálá expozice už je po 25 letech trochu fousatá a potřebuje obměnu. U Měnínské brány, tedy poslední části brněnského opevnění, se vypisuje zakázka na projektanta. Oprava by měla být hotová v roce 2024 a budeme v ní prezentovat historii brněnského opevnění. Arnoldova vila by měla být dokončena v roce 2023, vznikne v ní Centrum dialogu určené laické i odborné veřejnosti se zájmem o architekturu a historii 19. až 21. století.
Propojíte pak zahrady všech tří vil, tedy Tugendhat, Löw Beer a Arnoldovy?
Ano, cílem je vytvořit inspirativní prostor, kde by se mísily prvky odpočinku v parku a zároveň vystupovaly dějiny jednotlivých vil a jejich historie. Zahrady vil Tugendhat a Löw Beer propojíme možná už v příštím roce a Arnoldova se přidá po rekonstrukci.
Lidovec Mihola si schválil vyšší plat. Hájí se, že neměl podepsanou smlouvu |
Projektovým manažerem opravy Arnoldovy vily se stal historik a politik Jiří Mihola, který při hlasování na zastupitelstvu nenahlásil střet zájmu, když se rozhodovalo o navýšení platu na tuto pozici a on už věděl, že vyhrál výběrové řízení. Na webu vily ani muzea není jeho jméno uvedeno. Má tedy rekonstrukci na starost?
Ano, koordinuje stavební práce na místě, přípravy výstavy, momentálně se vytvářejí texty k výstavě. Profesí je historik a přednáší na pedagogické fakultě, takže má blízko i k edukaci, což je dobré spojení pro budoucí náplň vily. Když odhlédnu od té situace s hlasováním, pan Mihola se svými odbornými znalostmi určitě nebyl špatná volba.
Když jste se stal ředitelem muzea, zůstal jste i místostarostou v Králově Poli. Jak stíháte obě funkce?
Poslední rok jsem už neuvolněný místostarosta. Je to časově náročné a musím přiznat, že už vyhlížím 24. září, kdy budu moct funkci místostarosty předat. Chci nadále maximum času věnovat muzeu.
A budete na kandidátce ODS i v zářijových komunálních volbách?
Nebudu v popředí kandidátky, takže je otázka, zda se do zastupitelstva vůbec dostanu. A pokud ano, rád bych se věnoval kultuře. Ale rozhodně nebudu mít uvolněnou funkci, ani jinou, která vyžaduje víc času, než jsem tomu schopen dát ve volném čase.
Váš předchůdce Pavel Ciprian byl ve funkci ředitele muzea skoro dvě dekády, přikročil jste k větším personálním změnám? Minimálně v úseku ředitele se hodně jmen změnilo.
Personální obměna je dána jiným a dynamičtějším přístupem. Tudíž na úseku ředitele a ekonomickém oddělení změny nastaly, ale v odborné části nedošlo ani k jediné. Kolegové mě snad přijali, nikdo z odborníků „neutekl“.
Ve vaší předchozí práci na zámku ve Valticích jste jako zástupce kastelána Richarda Svobody spolu s ním čelil nařčení, že jste na zámku neoprávněně podnikali, řešila to policie. Poznamenalo to vaši kariéru?
Šlo o nesmyslné pomluvy. Policie to rovnou v plné míře odložila a ani interní audit památkového ústavu žádné pochybení nenašel. Pracovně ani lidsky to na mě naštěstí žádné dopady nemělo.
