Subutex coby náhražku heroinu si nitrožilně píchala i patnáctkrát denně. Sloužil jí jako odměna a motivace za to, že vůbec problém začala řešit. Tímto extrémem vrcholil příběh Báry, která se v 21 letech chtěla zabít, a tak radši odjela do Francie. Věřila, že nutnost postarat se sama o sebe a platit nájem tyto myšlenky zažene. Místo toho však jen vyměnila lahev za jehlu.
Když se Bára, která dnes pracuje jako peer pracovnice brněnské Společnosti Podané ruce, ohlédne, její problémy odstartovaly už v dětství poznamenaném otcovou závislostí na opiátech. Po emočním přejídání přišel tvrdý pád do víru alkoholu. „Vždy jsem se šla opít, trošku se doma vyspat a zase se opít. A tak pořád dokolečka,“ popisuje.
Abstinovat v Česku není jednoduché. I když se společnost opravdu hodně mění, tak ještě spousta lidí považuje toho, kdo nepije, za divného.
