Devět členů z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně bylo součástí česko-amerického týmu The Solar Wind Sherpas. Do amerického Arkansasu, Texasu a do Mexika vyrazil s cílem zachytit zatmění Slunce do takzvaného pásu totality. Jev, při němž Měsíc při pozorování ze Země zcela zakryje Slunce, trval letos 8. dubna něco přes čtyři minuty.
 |
Brněnští vědci pod vedením matematika Miloslava Druckmüllera zažili podobných expedic už několik, tentokrát však mohli poprvé využít jeden ze tří letounů WB-57 od amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
„Tato letadla jsou podobná špionážním letounům, NASA je dnes využívá například pro výzkum hurikánů. Pro nás je jejich využití výhodné v tom, že létají až nad mraky ve výšce kolem dvaceti kilometrů. S letadlem WB-57 máme stoprocentně jisté pozorovací podmínky,“ vysvětluje Druckmüller, který sesbíraná data zpracovává pomocí vlastního softwaru.
Specifické pozorování astronomického jevu bylo možné i díky speciálnímu otočnému „nosu“ letadla, který umožňuje natočit přístroje na Slunce. O software na ovládání kamer a počítačů se postaral tehdejší student pátého ročníku a dnes už úspěšný absolvent VUT Matěj Štarha.
„Protože se letadlo pohybuje, je třeba podmínky pro zatmění přepočítávat i během letu. Přelet během zatmění byl dlouhý zhruba 90 kilometrů a trval nějakých šest minut,“ přibližuje.
Díky vydařenému testu má brněnský tým letadlo přislíbeno i pro další tři zatmění. „Stojí za námi naše úspěchy a mnoho let práce. Máme unikátní aparaturu na pozorování těžkých iontů ve sluneční koróně a jsme jediní na světě, kteří z pozorování zatmění přinášejí podobné výsledky. Na to v NASA slyšeli a zdálo se jim rozumné umožnit nám využití letounu pro naše pozorování,“ říká Druckmüller s tím, že zpracování dat z paluby letadla přijde na řadu ve druhé polovině letošního roku.
Cenné obrazy iontů železa
Další část týmu, která zůstala na zemi, čelila rozmarům počasí. I přes slibovanou předpověď zhatila pozorování v texaském Kerrville zatažená obloha, naopak v arkansaském Sims vše vyšlo.
Část skupinky v mexickém Torreónu se pak na poslední chvíli přesunula do 300 kilometrů vzdáleného Canatlánu s nadějí na lepší podmínky. „Bylo to prakticky poprvé, kdy jsme se rozhodli pevné stanoviště, které se běžně připravuje tři dny, přesunout na jiné pozorovací místo s vědomím, že bude vše potřeba připravit za necelý jeden den,“ sděluje výzkumník z přesunuté skupiny Pavel Štarha.
Není důležité být dobrý, musíte to také umět prodat, ví fotograf Slunce |
Na nové lokaci zkomplikovala přeostření čtrnácti objektivů polopoušť, bodláky a silný vítr. I přes všechny výzvy se letošní snímky vydařily.
Dosud zpracovaná data přinesla například obraz sluneční koróny i s unikátní oranžově zbarvenou kometou mířící ke hvězdě. Toto zbarvení je podle Druckmüllera způsobeno neutrálním sodíkem, který se při přiblížení ke Slunci uvolňuje ve větším množství. Barva pak připomíná staré sodíkové pouliční lampy. Jde teprve o druhý případ zachycení tohoto zbarvení, většinou mají komety ohon bílý.
V Simsu se také podařilo získat obrazy iontů železa ve sluneční koróně, které přispěly ke zjištění, že tyto ionty jsou v ní dominantní. „Zmíněný iont má největší pravděpodobnost vzniku při teplotě asi 1 100 000 Kelvinů, z čehož vyplývá, že to je nejčastější teplota, která se vyskytuje ve sluneční koróně,“ podotýká Druckmüller.
Pomohli i studenti
Zachytit tímto způsobem zatmění Slunce není jen tak, například fotka s kometou vznikla složením 500 jednotlivých obrazů. Vědci tak mají z letošního pozorování stále nezpracovaná data, celkem jich dovezli pět terabajtů. Ke zpracování používají softwary vyvíjené od roku 1999, které dokážou matematicky přesnými metodami ze získaných dat vytěžit maximum.
Na focení polární záře není třeba nic speciálního, říká autor působivého snímku |
Výzkumníkům letos pomáhala i čtveřice studentů z fakulty strojního inženýrství, zatím jich na žádné výpravě tolik nebylo. „Při expedicích se řeší řada věcí za pochodu, improvizuje se. Právě invence, energie a hmatatelný pocit odpovědnosti byl u nejmladších členů týmu neuvěřitelně silný,“ vyzdvihuje výzkumnice Jana Hoderová.
Tým The Solar Wind Sherpas složený z českých a amerických vědců vede Shadia Habbal z Astronomického institutu v Honolulu na Havaji. Dosud uskutečnil patnáct expedic za zatměním Slunce. To další nastane 12. srpna 2026 a půjde ho pozorovat ve Španělsku nebo na nejzápadnějších výběžcích Islandu. Česká republika se dočká až 7. října 2135.
