I když 17. listopad je Den boje za svobodu a demokracii, na Moravském náměstí v centrum Brna se v úterý odpoledne shromáždili komunisté na akci prezentované jako „pokojné shromáždění občanů zklamaných sliby listopadu 1989“.
Padala slova o tom, že sametová revoluce byl puč a nad hloučkem komunistů se objevily transparenty s tvářemi Lenina a Marxe. To rozezlilo kolemjdoucího muže.
„Když si tady stoupnu s Adolfem Hitlerem, tak mě zatknete. Když tu stojí s Leninem, tak nic neděláte. Žádám vás, abyste zasáhli proti pánovi, který tam propaguje vraždění a totalitu,“ žádal muž přítomné brněnské strážníky.
Ti ale na jeho výzvy nereagovali. „Jste nějaký odborník na extremismus? Teď momentálně narušujete shromáždění a jste tady protizákonně,“ oponoval mu jeden ze strážníků.
Protestující muž nakonec nevydržel s nervy, jeden z transparentů členovi shromáždění vytrhl a přelomil ho.
Zadržený muž skončil na ošetření
V tu chvíli pětice strážníků muže zatkla. Městští policisté ho zvedli ze země a odnesli k přistavenému autu, kde skočil na zemi a strážníci ho prohledávali.
„Naši strážníci byli svědky toho, jak oponent komunistů napadl jednoho z účastníků shromáždění a snažil se mu roztrhat transparent. Proto zakročili, aby se situace dále nevyhrotila. Muže zadrželi a předvedli na služebnu státní policie,“ uvedl mluvčí strážníků Jakub Ghanem. Muž je podle něj obviněný z přestupku proti občanskému soužití.
Řešit, zda komunisti na shromáždění svými symboly mohli porušit zákon, je v kompetenci státní policie.
„Pán se drobněji poranil o opasek jednoho ze strážníků, takže byl převezený na ošetření. Že by se shromáždění dopustili trestného činu, jsme na základě jeho oznámení prověřili. Porušení zákona ale naši odborníci přítomní na místě nezjistili,“ popsala mluvčí brněnské policie Andrea Straková.
Komunistická akce poté skončila bez dalších incidentů. Oproti předpokladu ale nedorazil komunistický europoslanec Miloslav Ransdorf ani poslankyně Marie Pěnčíková.
Lidé popisovali karty pro dalšího prezidenta, Brnem projde lampionový průvod
V Brně se na výročí 17. listopadu 1939 a 1989 konaly i další akce. Ještě před komunisty na Moravské náměstí chodili lidé do připravené volební urny házet kartičky se jmény osobností, které by chtěli za příštího prezidenta. Akce navazovala na rok starý happening nazvaný Červená karta pro Miloše Zemana.
„Vloni jsme chtěli jednoznačně říct, že takového prezidenta nechceme. To ale nejde do nekonečna. Dnes chceme především rozvířit diskusi o budoucím prezidentovi, abychom byli schopní ujasnit si hodnoty, na kterých nám záleží, a nestali se lehkými oběťmi populismu,“ vysvětlila jedna z pořadatelek akce Šárka Václavíková.
Do volební urny lidé házeli lístečky se jmény hudebníka a politika Michaela Kocába, senátorky a bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové nebo zakladatele humanitární organizace Člověk v tísni Šimona Pánka.
V 18. hodin vyšel z Kraví hory tradiční lampionový průvod pořádaný studenty Masarykovy univerzity. Připomene zejména události 17. listopadu roku 1939, kdy nacisti rozsáhle perzekuovali české studenty.
Průvod došel k památníku u Kounicových kolejí. Nacistům sloužily jako věznice, kterou během 2. světové války prošlo několik desítek tisíc českých vlastenců, odbojářů a vysokoškolských učitelů. Někteří z nich přímo tam skončili na popravišti. Piety se účastnil rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek či ministryně školství Kateřina Valachová.
